Nejdelší evropský tunel povede z Tallinu do Helsinek

Tunelová roura je mnohem větší,
než jak se jeví projíždějícím automobilistům.
Velkou část profilu autotunelů
zaplňují ventilační kanály.
foto archiv Jana Tůmy

Stavět mořské mosty a tunely je dnes na severu Evropy nejen módou, ale i potřebou. Letos byl otevřen nejsevernější evropský (a možná i světový) podmořský tunel vedoucí z pevniny na norský ostrov Magerøya kterým každoročně projedou statisíce turistů navštívit jedno z nejsevernějších míst Evropy Nordkapp. Loni byl také zahájen provoz nejdelšího evropský mostu dlouhého 18 km přes Store Bælt který spojuje dánské ostrovy Sjælland a Fyn. Na přelomu století má být dokončen i most mezi Kodaní a švédským Malmö.

Nyní nezůstávají stranou už ani Finové, kteří se "tunelománie" zatím nezúčastňovali. Pod Finským zálivem bude zřejmě proražen nejdelší evropský tunel, který spojí Helsinky s Tallinnem. Projekt podporovaný Evropskou unií by měl zrychlit dopravu nejen mezi Estonskem a Finskem, ale především zefektivnit spojení (nejen) střední Evropy s Pobaltím a Finskem. Pomineme-li cestu po souši přes Petrohrad nebo dokonce kolem celého Botnického zálivu, pak je dnešní době spojení s Finskem možné jen přes moře. Nejčastěji ze Švédska nebo z estonského Tallinnu. Po železnici se dá jet pouze přes ruský Petrohrad.

Proto Finové usilují o to, aby se kolem roku 2010 začal stavěl 80 km dlouhý tunel vedoucí 150 m pode dnem Finského zálivu Baltského moře. Tunel má mít, podobně jako Eurotunel pod La Manche, dvě tunelové roury s pilotním tunelem menšího průměru uprostřed, sloužícím k větrání a v případě nehody k úniku cestujících. Projekt podporuje EU. Z Helsinek přes Tallinn a Varšavu by jím mělo projíždět do střední Evropy 200 000 automobilů na vagónech, 7 milionů cestujících a 2 miliony tun nákladů.

ms, podle Jana Tůmy, LN, 22. května 1999