Sámové a Václav Marek aneb sadský rodák mezi Laponci

Václav Marek

Maska Stala, zlého obra
sámských pověstí

Václav Marek

Sám

Sámka

Zimní chata

Značkování sobů

SÁMOVÉ a LAPONCI – rozdíl mezi těmito slovy se dá přirovnat k rozdílu mezi slovy Inuité a Eskymáci nebo Romové a Cikáni.

Výstava fotografií, zápisků a dalších exponátů z pozůstalosti Václava Marka  nazvanou "Sadský rodák mezi Laponci" byla zahájena 1. června 1999 za přítomnosti představitelů více než třítisícihlavého městečka Sadská v jeho Městském muzeu. V úvodním slově RNDr. Drahomíra Krátká krátce připomenula pohnutý život Václava Marka. Také poděkovala Dr. Klápštové z pražského Náprstkova muzea za pomoc a zapůjčení exponátu
laponských oděvů a drobných předmětů denní potreby. Úvodní slovo pronesl i Michal Kovář, student filozofické fakulty univerzity Karlovy, který výstavu připravil.

Na výstavě jsou vystaveny desítky fotografií nově zhotovených z originálních negativů Václava Marka, Markovy rukopisy, studie i některé knížky. Výstava návštěvníka seznamuje s kulturou tohoto u nás nepříliš známého severského etnika.

Zahájení výstavy se zúčastnily i obě dcery Václava Marka. Zahrálo také folkové trio vedené jednou z nich
Norou Romanovskou která vystupuje spolu se svými dětmi
Monikou a Michaelem.

Expozice v muzeu v Sadské potrvá do konce června letošního roku. Je otevřena ve všední dny od 12 do 16 hodin. Předem ohlášené návštěvy však mohou přijít i mimo otevírací dobu. Stačí zavolat na telefonní číslo (0325) 594521. Přes léto bude s velikou pravděpodobností přemístěna do muzea v Lysé nad Labem a v září do muzea v Poděbradech.

V současné době iniciátor výstavy Michal Kovář připravuje pro archivaci v Nymburském státním archivu v Lysé nad Labem pozůstalost po Václavu Markovi, fotografie, rukopisy, korespondenci, záznamy o somatických konstitucích (tvar lebky, výšce,… ), vzdělání, nemocech, rodinných vztazích, pověstech, pranostikách a pracovních zvycích Sámů i norských sedláků ze Susendalu.

ms 1. června 1999

Václav Marek (1908–1994)

Obrazová galerie Václava Marka

Narodil se 5. 3. 1908 v Sadské otci Antonínovi a matce Marii, rozené Němečkové. V roce 1913 mu zemřel otec, 1924 matka. Studoval na vyšší hospodářské škole v Poděbradech nejdříve 1923-24, po dvouletém přerušení, kdy začal dělat učně nejdříve v řeznictví ve Studené, posléze ve mlýně v Sadské, aby uživil zbytek rodiny, znovu nastoupil do školy, kterou opustil na počátku hospodářské krize v roce 1928. Ve mlýně ztratil 11. 2. 1926 levou ruku. 1928 nějaký čas pracoval u stavitelské firmy v Lomnici nad Popelkou. Vrátil se do Sadské, kde byl ovšem bez zaměstnání a musel bydlet po známých. Nejen kvůli tomu odešel již v roce 1929 do ciziny. Navštívil tak asi 20 zemí od Španělska po Finsko, příležitostně vypomáhal na rolnických usedlostech. Ostatně již jeho otce táhly daleké kraje
dochoval se unikátní deník, do kterého si Anton Marek zapisoval zážitky z cest a bojů v Alžíru, na Sinaji, v jižní Číně a Vietnamu a kterých se 1902–1906 účastnil jako voják francouzských legií.

Po prvním setkání se Sámy v letech 1931 a 1932 se začal zajímat o kulturní historii, antropologii a etnografii. Při stálém zápase o živobytí v různých zaměstnáních, hlavně v zemědělství a lesnictví, měl možnost hluboce poznat kulturu a způsob života Sámů, a to na celém území osídleném Sámy v Norsku, Švédsku a Finsku, hlavně pak v helgelandském kraji v Norsku, kde žil nepřetržitě 15 let. Postavil si zde srub a živil se výpomocemi na rolnických samotách, prací v lese, fotografováním, kreslením plánů obdělané a jiné půdy (na subvence) a lovem. Vědomosti si rozšiřoval studiem rozsáhlé severské odborné literatury, kterou mu univerzitní knihovny v Oslu, Uppsale, Stockholmu a Helsinky půjčovaly. Sám také nashromáždil obšírný etnografický materiál v zápisech, fotografiích a kresbách. Za války pomáhal českým, polským a norským dělníkům z letiště v Hattfjelldalu utéci přes hranice do Švédska, za což byl v roce 1944 zatčen gestapem a vězněn ve vojenském vězení v Mosjöenu. Kvůli nedostatečným důkazům byl později propuštěn.

Do Československa se vrátil roku 1948. Po návratu se usadil v Praze, 20. 6. 1948 se oženil s Hermínou Střízkovou, profesorkou hudby a virtuoskou ve hře na klavír a tubafon, kterou poznal v Norsku na jejím uměleckém turné. Pracoval nejdříve v Myslivecké jednotě ve výzkumu biologie zvěře. V roce 1948 žádal o přijetí do KSČ (podle vlastního svědectví měl v Norsku spoustu přátel komunistů, také do Čech se vrátil z důvodu změny politického klimatu
není příliš divu, vzpomeňme, že ČSR opustil za hospodářské krize a že sociální a vůbec životní podmínky Sámů v etnocentrických skandinávských státech se stále víc zhoršovaly, ještě v osmdesátých letech se norská vláda snažila vzít Sámům velkou část po staletých conquistách zbylé půdy
mám na mysli plánovanou stavbu přehrady na řece Altě), přijat však nikdy nebyl, podle dopisu z OV KSČ mohl být docela dobře vzhledem k dlouhodobému pobytu mimo republiku agentem cizí rozvědky. Od roku 1951 byl zaměstnán ve VÚ lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. První den, kdy chtěl nastoupit do práce, mu však bylo od spolupracovníků fyzicky bráněno ve vstupu, stejně tak i několik dnů dalších. Nakonec musela zasáhnout VB a Marek byl do práce vpuštěn. Od roku 1955 byl zaměstnán v ČS akademii zemědělských věd v ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník až do začátku normalizace, kdy byl z politických důvodů vyhozen. Další práci již nesehnal, odešel tedy do důchodu.

Během doby sepisoval souhrnná díla o sámské kultuře a náboženství. Vznikly tak postupně celkem tři objemné syntetizující práce, z nichž každá čítala k tisíci stran. Jako zemědělský teoretik se zajímal o zásadní fenomén života lidí v cirkumpolárních boreálních oblastech
chov sobů. O jeho vývoji, specifikách u jednotlivých národů, hlavně však s přihlédnutím ke způsobům chovu u Sámů, sepsal velice podrobné pojednání. V časopise Československá etnografie (dále jen ČSE), který vydávala ČSAV v Praze v letech 1953 až 1962, publikoval o náboženství a kultuře Sámů několik článků a drobné recenze na odbornou literaturu skandinávské provenience. Jak lze vyčíst z bibliografie, nevyhýbal se ani beletrii. V románu Kočovníci věčné touhy použil vyslechnuté příběhy, které referují o událostech při osidlování původně čistě sámských zimních pastvin v Susendalu norskými a švédskými sedláky. Ve vyprávění spojil dohromady jak paměti pastevců, tak i paměti a sedláků. V knize nalezneme též množství Markových fotografií. Druhý díl románu už bohužel nevyšel. Ze stejného pramene, z jakého bylo čerpáno při psaní Kočovníků, z tradic a navíc i ze studia oblastních i státních archivů a odborných prací vznikla historická stať Samer i Susendal, která díky své aktuálnosti vzhledem ke zmíněnému boji o Altu, byla v Norsku publikována a navržena na helgelandskou literární cenu. Na delší cestu mezi Sámy se Marek vydal znovu ještě v roce 1979. Václav Marek zemřel 14. 5. 1994

Přehled zjištěných publikovaných knih, článků a recenzí

• Kvíčaly. in Vesmír, XX, 7., Praha 1942.

• Výzkum půdní zvířeny ve smrkovém pralese na Pradědu. in Práce VÚ lesnických v ČSR, Praha 1954. Obydlí a stavby u Laponců. in ČSE, II-1954, pp. 176-199.

• O dávných náboženských představách Laponců. in ČSE, III-1955, pp. 352-373.

• Väinö Kaukonen: Kuusitoista Elias Lönnrotin kirjettä Jakov Grotille. in ČSE, III-1955, pp. 425-426.

• K otázce přežitků totemistických představ u Laponců. in ČSE, IV-1956, pp. 38-54.

• Väinö Kaukonen: Karjalais-suomalainen kansanrunous karjalan kansan alkuperäkysymyksen valosa. in ČSE, VI-1958, pp. 214-215.

• Inga Serning, Lappska offerplatsfynd fran järnalder och medeltid i de svenska loppmarkena. in ČSE, VI-1958, pp. 317-318.

• Žena v dávném laponském náboženství. in ČSE, VII-1959, pp. 261-274.

• Říše saivů, Jabmeaimo a názory dávných Laponců o životě a smrti. in ČSE, VII-1959, pp. 386-399.

• Laponské pohádky a pověsti a jejich zhodnocení pro všeobecnou folkloristiku. in ČSE, IX-1961, pp. 177-191.

• Kočovníci věčné touhy. Brno 1972.

• Jazykové problémy v Laponsku. in ?, 1974.

• Samene i Susendal. Bodø 1992.

• Sámský kalendář a dělení času v dějinách Severu. in Cargo, časopis pro kulturní a sociální antropologii, 1/1999, Praha, pp. 3-17.

• Interferenční mechanika. in Nomáda, studentský časopis pro filozofii, 3.-4., Praha 1999

• Sámské pohádky a pověsti. Praha: nakl. Triáda (v tisku)

Prameny

• Nahodil, Otakar. Výsledky etnografických pozorování Václava Marka u Laponců, in: ČSE, III-1955, pp. 427-428.

• Kovář, Michal, 1999. Kdo je Václav Marek?. in Nomáda, studentský časopis pro filozofii, 3., Praha.

Michal Kovář, 15. března 1999