Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Sněžné skútry na Severu i u nás

Sněžný skútr
Sněžný skútr

Malá úvaha

Za svých letních toulek severskými státy jsem si vždy dobře všímal všech možných map, které byly k dispozici. Pravda, tak dobře turisticky označkovanou a omapovanou zemi, jako je ta naše, člověk jinde nenajde, ale zase se dá narazit na místní speciality. Třeba vyznačené cesty pro motorové sáně a sněžné skútry.

Když na severu napadne sníh, tak to je mnohdy konec s jakoukoliv silniční dopravou. V severním Norsku nemají problémy s neprotaženými silnicemi. Prostě umístí značku "Sjízdné od června do září", až napadne sníh sklopí závoru a je po starostech. Když se potřebujete někam dostat, máte několik možností – vrtulník, lyže jako za krále Vasy nebo sněžný skútr. Leckde se dá jet ještě na bruslích, Laponci a lovci chodili také na sněžnicích – ale to je opravdu asi všechno.

Lyže jsou dobré, ale za den urazíte tak sto kilometrů (jste-li zvyklí) – to se dá na sněžném skútru ujet za hodinu. Že to je opravdu rozšířený a oblíbený dopravní prostředek svědčí i fakt, že na mapkách finských národních parků většinou nezapomněli nějakou tu cestu pro ně vyhradit.

Na Islandu si můžete sněžný skútr pronajmou i v létě. Zasněžených plání je tam dostatek. Nevyhnete se ovšem ani velkým zklamáním. Když jsme lezli na Sneffelsnesjökull (známou to sopku z Vernovy knihy Cesta do středu země), stanuli jsme po dvou hodinách úporného stoupání po zasněženém ledovci na vrcholu. Byli jsme zpocení, promáčení od sněhu a překvapení, že nikde není žádný kráter, do kterého by se mohli spustit Vernovi hrdinové či dr.Kameník a dr.Bjelke ze Součkovy Cesty slepých ptáků. Ale měli jsme za sebou slušný sportovní výkon a před sebou slušné výhledy na moře. Sneffelsnesjökull je totiž na poloostrově a z jeho vrcholu vidíte moře napravo i nalevo. Pak nám za zády zavrčely motory a na nájemných skútrech přijeli Němci. Tak jsme šli raději zase dolů. Tentokrát pohodlnější cestou vyježděnou skútry. No pohodlnější… dolů je to vždy pohodlnější.

V Kanadě je celý sever také protkán stezkami pro sněžné skútry. Můžete si koupit podrobnou mapu, budete vědět, kde jsou benzínová čerpadla a kde se dá nocovat. Je to trochu jiný způsob "běžkaření" než u nás – inu větší země, větší vzdálenosti, rychlejší doprava. V hornickém městě Kiruna na severu Švédska je 25000 obyvatel a 8000 registrovaných skútrů. Jezdí se tu na nich maximálně 70 km rychlostí a ve volné přírodě je v této lokalitě na 2000 km volně přístupných tras. Místní radní Lars Törnman je jedním ze zastánců motorizované dopravy. "Propaguji sněžný skútr jako unikátní prostředek k výletům do přírody. Dovoluje nám poznat mnohem více, než bylo doposud možné na běžkách." Má pravdu, na běžkách se dá příjemně pohybovat po Krkonoších, ty jsou malé a na zajímavosti narazíte na každém kroku. Ovšem evropský Sever se nedá snadno poznávat pěšky a na lyžích. Zvláště pak při specifickém přístupu dnešních Seveřanů: "S lyžemi jsme urazili patnáct kilometrů a bylo třeba myslet na návrat. Skútr nás za hodinu dopraví do vzdálenosti přes sto kilometrů. Při dostatečné sněhové pokrývce nevzniká ani riziko poškození přírody," dodává Lars Törnman.

A u nás – skútry má v horách Horská služba, policie, chataři, kteří by se na své zapadlé usedlosti jinak těžko dostali. Ovšem stále vzrůstá počet těch, kteří by rádi rejdili silnými stroji v ceně kolem 350 000 Kč i po našich horách. Nemají to jednoduché. Podle pravidel silničního provozu je sněžný skútr vlastně totéž jako motocykl. Musíte mít řidičský průkaz A, skútr musí být přihlášen na dopravním inspektorátu a jezdit smíte jen tam, kde se to smí na motorce. Takže skoro nikde, kde je sníh. Ledaže byste měli výjimku. Prostě nejsme ve Skandinávii, ale v malé české zemi.

Michael Stanovský, 21. února 1999

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,60   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.500.150 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.773 sec. • www.severskelisty.cz • 18.205.60.226
file v.20190115.000326 • web last uploaded 20190901.041847
2017:313 • 2018:176 • 2019:133