Jazyky otevírají brány – hlavní téma Evropského roku jazyků 2001

Alespoň dva cizí jazyky!

V únoru byl v Lundu zahájen Evropský rok jazyků. 71 %obyvatel EU se domnívá, že by každý člověk měl umět jeden cizí jazyk. Avšak pouze 53 %z nich mluví dalším evropským jazykem. To ukázal výzkum, který o jazykových znalostech v 15 členských zemích provedla Komise EU.

Švédsko na špičce

Pokud jde o jazykové znalosti, zaujímá Švédsko přední místo. Ve výzkumu odpovědělo 86 %Švédů, že umí alespoň jeden cizí jazyk. 81 %Švédů mluví anglicky, 36 %německy, 14 %francouzsky a 8 %tvrdí, že umí dánsky. Švédsko se tak řadí čtvrté místo za Dánsko, Lucembursko a Nizozemí.

Na Evropský rok jazyků přispěla Komise EU v přepočtu 98 miliony švédských korun. 60 %těchto prostředků jde na podporu různých projektů, 30 %na marketing, 10 %na výzkum – například na výzkum veřejného mínění, který byl zveřejněn v Lundu.

Celý výzkum veřejného mínění o jazyce naleznete na internetové stránce http://www.eurolang2001.org

„Neexistují velké nebo malé jazyky,“ říká Viviane Redingová, evropská komisařka EU pro vzdělání a kulturu. „Všechny mateřské jazyky jsou velké jazyky, ať jimi mluví 200 tisíc nebo 200 milionů lidí. Ztratit jeden jazyk znamená ztratit část kulturního dědictví.“

„Žádný jiný jazyk nemá tolik slov pro moře,“ hájila na jazykových dnech svéráz islandštiny bývalá islandská prezidentka Vígdis Finnbogadóttir. „Je důležité, abychom si v Evropě zachovali svou rozmanitost. Budeme-li všichni stejní, bude to velmi smutné.“

Na světě je 6 000 až 7 000 jazyků. Jedenáct oficiálních jazyků EU znamená, že při překládání textů a tlumočení setkání existuje 110 různých jazykových kombinací. V EU s 27 členskými zeměmi to bude 506 různých jazykových kombinací. To však neznamená, že směřujeme ke společnému jazyku. Evropským rokem jazyků chce EU a Rada Evropy naopak podpořit rozmanitost. Jazykové problémy se budou řešit tím, že se budeme učit více jazyků, nikoliv tím, že se rozdíly mezi jazyky vyrovnají.

Jazyková rozmanitost stojí za šálek kávy

V EU dnes všeho všudy pracuje asi 4 000 překladatelů a tlumočníků a celkové náklady na veškeré překlady a tlumočení dosahují v přepočtu téměř 6 miliard švédských korun ročně. To činí přibližně 15 %rozpočtu EU na administrativu a 0,8 %celého rozpočtu.

„Rozpočteme-li náklady za mnohojazyčnost na všechny obyvatele EU, v současné době cca 370 milionů, stojí to každého z nás v podstatě méně než šálek kávy. A to snad stojí za to, abychom používali svůj mateřský jazyk v mezinárodní souvislosti… ne?“ píše Kristina Cunninghamová, překladatelka Evropské komise, a pokračuje: „Švédští ministři mluví na setkáních rady EU švédsky a švédští politici dodávají své diskusní příspěvky v Evropském parlamentu většinou ve švédštině. Na úřednické úrovni však Švédové obvykle raději mluví anglicky. Nedávno například na semináři EU o dětech, mládeži a médiích v Moderní muzeu mluvili všichni švédští delegáti anglicky, přestože bylo vše připraveno k tlumočení ze švédštiny. Je praxí, že se i při menších setkáních zajišťuje tlumočení z jazyka země, která má předsednickou funkci. Švédové si však všeobecně myslí, že umí dobře anglicky, a jsou zvyklí při kontaktu se zahraničními kolegy používat angličtinu. Navíc nemají vždy plnou důvěru ve schopnosti a kvalifikaci tlumočníků v konkrétních odborných oblastech.“

Pro zajímavost ještě jmenujme předsedu švédského národního výboru Evropského roku jazyků 2001 Svena Strömqvista, profesora výuky jazyků. Studoval slovanské jazyky, ruštinu, češtinu, literární vědu a jazykovědu. Ovládá angličtinu, francouzštinu, ruštinu, dánštinu, norštinu, „turistickou“ češtinu, italštinu a finštinu. Před takovým představitelem Evropského roku jazyků je třeba jen smeknout.

Helena Neborová, 7. března 2001
Zpracováno volně podle materiálů zpravodaje Europa-Posten a z Internetu