S milenkou mé matky (101 Reykjavík)

Island, 2000, 90 min
Režie: Baltasar Kormákur
Scénář: Baltasar Kormákur
Kamera: Peter Steuger
Hrají: Victoria Abril, Hilmir Snser Guðnason, Hanna Maria Karlsdóttir, Baltasar Kormákur, Ólafur Darri Ólafsson

Nezaměstnaný mladík Hlynur (Hilmir Snar Gudnason) zná život dosud z té zábavnější stránky – z nočních klubů, divokých večírků a nezávazných sexuálních praktik. Užívá si naplno až do okamžiku, kdy přivede do jiného stavu lesbickou přítelkyni Lolu (Victoria Abril) své pohodové matky (Hana María Karlsdóttir). Tak dlouho nechtěl vstoupit do skutečného života, až si život přišel pro něj.

Snímek režiséra Baltasara Kormákura vznikl podle stejnojmenné předlohy románu Hallgrímura Helgasona. S notnou dávkou černého humoru líčí příběh sexuálního zmatení zasazený do současného Islandu, konkrétně jeho hlavního města Reykjavíku.

Režisér a producent Baltasar Kormákura je jedním z nejpopulárnějších a nejoceňovanějších herců své generace. Mimo jiné pracoval z nejznámějším islandským tvůrcem Fridrikem Thórem Fridrikssonem. Společně natočili filmy Ďáblův ostrov a Andělé všehomíra. Jméno si však Kormákur získal především jako divadelní herec a režisér.

---

Gejzír černého humoru v islandské komedii

Peprné hlášky a mrazivá deprese se průběžně střídají v černé komedii debutujícího islandského režiséra Baltasara Kormákura.

„Tma, vánice, žádné stromy, žádný hmyz“ – takhle vidí svůj rodný Reykjavík mladík Hlynur, jehož neomalený životní postoj zneužívá štědrostí islandského sociálního systému a matčiny tolerance. Přes den se povaluje ve vaně nebo před počítačem a s večerem se přesouvá na některý z divokých a hašišem nasáklých večírků, které mají pravidelnou, leč nezávaznou sexuální dohru.

Do podobně nihilisticky laděných příběhů obvykle vstupuje žhavý a energií nabitý element, který naruší zaběhané stereotypy a sundá postavám klapky z očí. V islandském filmu je tímto hybatelem silný almodóvarovský akcent, který tu reprezentuje jednak španělská herečka Victoria Abrilová, ale také téma zrodu z normy vychýlené rodiny. Podobně jako v Almodóvarových filmech jsou tu aktivní složkou života ženy a muži jsou odsunuti do pasivních pozic ploditelů potomstva. Dokonce i postava, která je erotickým těžištěm filmu, se – stejně jako v Almodóvarově snímku Vše o mé matce – jmenuje Lola. Feministický nádech tentokrát jen zlehka bublá pod povrchem, protože celý film sledujeme prostřednictvím krutého glosátora Hlynura. Hluboce zakořeněný oblomovský komplex ho dožene takřka k sebevraždě. Nakonec ale přeci jen připustí, že má život smysl, přestože jeho otec je alkoholik a jeho matka vychovává se svou milenkou dítě, jehož otcem, respektive bratrem, je on sám…

Islandský umělecký potenciál, který ve světě reprezentuje především zpěvačka Björk a režisér Fridriksson, se úspěšně zúročil i v případě filmového pokusu zkušeného herce a divadelního režiséra Kormákura. Divácky vděčná a komunikativní forma využívající všech odstínů černého humoru předurčila film S milenkou mé matky nejen k putování po festivalech, ale i pro přiměřeně širokou škálu diváků, kteří nelpí na konvencích ani v rodinných svazcích ani ve filmu.

Darina Křivánková, Lidové noviny, 17. března 2001
foto archiv