ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Jachtou do Skotska 2009 / 3. část – Podél východního pobřeží

předchozí díl…


Coast path cliff

Před bouřkou

Přístav Stonehaven

Stonehaven za odlivu

Whitby, vjezd do přístavu

Whitby, Abbey

Whitby, klece na kraby

Whitby, lodní tesaři

Whitby, replika lodě Endeavour

Whitby, za odlivu

Whitby

Kotvíme v přístavu Arbroath od čtvrtka 16. července 2009 Venku je nevlídno, prší a fouká zase vítr nevhodného směru a my sedíme v teple kavárny s free WiFi, pijeme kávu a plánujeme  kam se zítra podíváme, protože náš vítr přijde až v neděli.  

Nedělní ráno 12. července 2009 v Grimsby bylo deštivé. Zdena si balila zavazadlo a my se chystali na další plavbu. Společně jsme posnídali, rozloučili se s milým Harbourmasterem Johnem a taky Zdenou a v 10 hodin jsme vypluli. Pluli jsme příjemným zadobokem, na obloze se postupně objevily mraky, vítr se změnil na předobok, takže to začalo trochu víc šplouchat, ale nebylo to tak zlé. Večer v 19.30 jsme už zase za slunce přistáli v rybářském přístavu Bridlington. Je to přístav, který je za odlivu suchý, ale to katamaranu nevadí. Byl celkem pěkně zaplněný jak místními jachtičkami, tak rybářskými loďmi, ale místo se pro nás našlo v sekci u nábřežní zdi vyhrazené pro hosty. Ke všemu ještě vedle katamaranu od stejného konstruktéra (Wharrama). Oni TIKI 30, my PAHI 31 jsme byli uvázáni vedle sebe a vypadalo to zajímavě. (Vůbec, kam připlujeme, všichni zasvěcení se hned dotazují Wharram? A mám dojem, že je těší, když přitakáme. Je to přece jen anglický konstruktér.) Prošli jsme se městem, dali si výborné „fish a chips“ a sešplhali z nábřeží po žebříku na loď.

Bridlington je přímořské letovisko s menším mořským přístavem na Severním moři ve východním vojvodství Anglie Yorkshire . Hlavní atrakcí je kostel převorství ve starém městě s krásně znějícími zvony.

Z večerní vycházky se vrátili také naši sousedi, takže jsme se společně sešli na lodi u nás, potom jsme udělali prohlídku i jejich lodě. Všichni jsme byli překvapeni, jak jsou ty lodě uvnitř odlišné. Vyměnili jsme si adresy a šli spát. Byli to milí lidé, měli s sebou asi 10 letého synka.  Na další cestu se udělalo krásné slunné ráno a vál příjemný větřík. Pluli jsme podél útesů na východním pobřeží. Měli jsme na lodi i černého pasažéra. Holub přilítl ani nevíme kdy, ale procházel se pak po přední části lodě i v síti, pak zalezl i pod stříšku a nakonec nás opustil až v přístavu Whitby, kam jsme odpoledne dopluli. Před vstupem do maríny byl otočný most, který měl svá pravidla na otevírání a tak jsme museli asi 3 hodiny čekat. V maríně nás přivítal další milý hafík, přidělil nám místo a pak nám při prezentaci ještě řekl, že jsme první Češi, kteří tady přistáli, co on zažil. Původně jsme chtěli hned druhý den ráno plout dál, ale po večerní procházce jsme se rozhodli se ještě zdržet den a prohlédnout si mohutné Abbey a zajít na internet do místní kavárny.

Whitby je historické město na severovýchodním pobřeží Anglie. V dnešní době to je rybářský přístav a cíl turistů. Přístav lemují kopce prořízlé řekou Esk. Na kopci vévodí mohutné zbytky kláštera (Abbey). Z druhého kopce vzhlíží socha Jamese Cooka a oblouky z velrybích čelistí jako památka na rozkvět velrybářství v 18. století. Město Whitby je zajímavé také tím, že James Cook (1728–1779) se zde vyučil lodnímu řemeslu a byly zde v místní loděnici pro něj postaveny všechny jeho lodě. V přístavu stojí i replika jeho lodi Endeavour  (Snaha), s kterou podnikl  svoji první objevitelskou plavbu (1768–1771) kolem zeměkoule. James Cook věděl, že úspěch plavby závisí na zdraví námořníků, proto jako první obohatil lodní stravu kysaným zelím. Při své třetí plavbě umírá na Havaji, zabit při šarvátce s domorodci. Byl to výborný navigátor a zmapoval mnoho nových ostrovů.  Také se zde postavilo mnoho lodí velrybářských. Dnes se v této oblasti všude loví krabi do zvláštních klecí.

Místo další noci v maríně jsme se rozhodli vyplout dál s večerním otevřením mostu („hafík“ nás ohlásil a zřízenec u mostu nás už očekával i se svým foťákem, jak nám naznačoval), a protože prognóza větru byla příznivá jen do čtvrtka, museli jsme plout co nejdál na sever. Noc byla klidná, mírný větřík, který vál taky další dopoledne. Zahlédli jsme i ploutvičky delfínů. V poledne vítr ustal, tak jsme „motorovali“, odpoledne přišel i déšť. Stále jsme pluli na dohled pobřeží. Zajímavý byl průjezd kolem Faerne Islands. Monumentální útesy s majákem a ptačí rezervací. Na pobřeží se zase tyčil mohutný hrad. Ptáci pěkně křičeli a na opačných skaliskách se zase vyvalovali tuleni a taky vydávali zvuky. A pak už jsme mohli pozorovat srocování mraků před přídí. Chystala se bouřka, tak jsme se na ni nachystali stažením plachet a oblečením do nepromokavých kalhot. Naštěstí odešla jinam a pro nás z toho bylo jen trochu větru a pěkné mraky. Další silnější vítr přišel až po půlnoci a dul až do rána. S lodí to pěkně kymácelo, že se v tom nedalo ani spát. Ráno se vše uklidnilo a plavba podél břehů, teď už skotských, byla velmi jemná a za krásného sluníčka. Dopoledne jsme přistáli po 38 hodinách plavby a 158 Nm v milém a chráněném přístavu Arbroath. Osprchovali jsme se a vydali se na prohlídku města. Abbey z červeného pískovce jsme jen obešli, zase to byly mohutné ruiny. Také jsme zaznamenali, že po městě je plno malých udíren a prodejen ryb.

(… a pokračuji v pondělí 20. července 2009, kdy jsme dopluli do přístavu Peterhead, kde budeme čekat na dalšího člena posádky, který přiletí ve středu k večeru a popluje s námi Kaledonským kanálem. Zítřek jsme si vyhradili na úklid lodě, praní, nákup a návštěvu knihovny. Ve středu chceme jet do Aberdeenu, trochu se tam porozhlédnout a přivítat Aleše.)

Pátek v Arbroath nám celý propršel, takže z výletu nebylo nic. Až další den ráno, to je v sobotu se zase vyčasilo a my jsme mohli vyrazit pěšky podél útesů značenou cestou dlouhou 9 km. K vidění byly pozoruhodné výtvory přírody, tak jsme fotili a kamerovali jako diví, zpátky jsme se dopravili autobusem. V neděli ráno bylo celkem pěkně a hlavně foukal náš vítr, takže se nám krásně plulo do dalšího přístavu Stonehaven.

Je to zajímavý přístav, z jedné strany chráněný útesy porostlými zelení, na nich o kus dál se tyčila ruina hradu Dunnotar, (byl použit ve filmu Hamlet) a z druhé strany byla mohutná zeď chránící přístav před příbojem, který byl dobře slyšet. V historii byl hlavní obchod rybaření. Byla zde vyhlášená oblast sleďů, která vyvrcholila kolem roku 1894 se špičkovým výlovem 15 milionů ryb. V současné době jako průmyslové odvětví jsou námořní služby a turistika. Město má dlouhou pláž omývanou Severním mořem, na konci s velkými útesy, které ukrývají malá plesa a zátoky. V červenci zde probíhají skotské Highland hry pro silné muže s přemisťováním těžkých kamenů a vrhání břevnem. Narodil se zde Robert William Thomson, vynálezce pneumatiky a plnicího pera.

Při uvazování u nábřežní zdi, která byla vyhrazena pro návštěvníky, nám obětavě pomáhal jachtař ze sousední lodě. Měl krásnou loď, prý kopie nějaké kanadské. Přistáli jsme za odlivu, takže výstup na nábřeží zase znamenalo lezení po žebříku. Obešli jsme nábřeží, trochu se porozhlédli po městě, nic až tak zvláštního jsme neshledali. Nejzajímavější pohled byl na lana všech těch lodí, které byly momentálně na suchu.

Další den jsme vypluli už za ranního kuropění, to je v 6.30 britského času. Cesta byla příjemná, bezproblémová, až na tu nízkou teplotu, kterou vítr ještě umocňoval. Zase to byla plavba podle mírně členitého pobřeží. Před velkým aberdeenským přístavem jsme očekávali čilý námořní ruch, ale moc ho nebylo. Na rejdě jsem napočítala dvě velké lodě a asi 25 remorkérů připravených k akci. Pak ještě vypluly dvě středně velké vojenské lodě a to bylo vše. Situaci neustále monitoroval vrtulník. Odpoledne jsme dorazili do Peterheadu do příjemné maríny, ukryté v koutě velkého obchodního přístavu. Ohlásili jsme se u harbourmastra a pak šli na malý průzkum města.

Právě jsem dopsala a je 23 hodin a stále je vidět. Je znát, že už jsme za 56 stupněm zeměpisné šířky.

další díl…

Anna a Jarda Abramčukovi, srpen 2009

 

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,00   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.306.710 • onln: 4 • robot ostatni • php: 0.638 sec. • www.severskelisty.cz • 54.83.66.51
file v.20180216.034158 • web last uploaded 20180217.034757
2017:285 • 2018:4