Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Stockholmský skansen

V roce 1985 jsme poprvé navštívili Skandinávii. Jednalo se o autobusový zájezd na 21 dnů, s vlastními stany, vlastním stravováním, pořádaný cestovní kanceláří Sport-turist. Nebylo jednoduché získat takovýto zájezd, neboť byly pořádány pouze 3 pro celou ČSSR do roka. Také stojí za vzpomínku pokyny cestovní kanceláře na cestu, co vše nesmíme zapomenout vzít s sebou – celní prohlášení, kolek v hodnotě 300 Kčs (na celní prohlášení), potvrzení o odevzdání vojenské knížky, pouze 500 Kčs v hotovosti s podmínkou jejich zpětného dovozu!

Později jsme navštívili severské státy ještě vícekrát – ale již za jiných podmínek. Pokud jsme jeli přes Stockholm, vždy jsme se zastavili v místním skansenu, který nás velmi zaujal a při každé návštěvě jsme v něm našli něco nového, nakonec i inspiraci našeho svatebního oznámení. Nejen proto bych sdělila několik informací o skansenu pro ty, co do Stockholmu pojedou, aby ve svém itineráři cesty na tuto nedílnou součást hlavního města Švédska nezapomněli.

Stockholmský skansen byl založen v roce 1891 na tehdejším okraji Stockholmu, v duchu silného národnostního cítění konce 19. století, které mělo odraz jak ve švédském umění, tak v kulturním životě Švédska. Zakladatel skansenu Artur Hazelius patřil k vynikajícím pedagogům a moderním vědcům své doby. Proto nepojal skansen jako statickou výstavu mobiliáře a spotřebních předmětů určitých časových období. Jeho cílem bylo ukázat život a atmosféru různých typů domácností, zemědělských usedlostí, dílen a společenských objektů a to na volné ploše – v plenéru. Chtěl, aby skansen obsahoval pokud možno originální předměty představované doby a to od území severního Laponska po modernější jihošvédská stavení. Zemědělci i řemeslníci měli v objektech skansenu pracovat s původním vybavením a v typickém krojovém oblečení.

Těmito svými nápady předběhl Hazelius dobu ve které žil. Důkazem toho je, že stockholmský skansen, nejstarší na světě, je jen s menšími úpravami provozován úspěšně až do současné doby, při návštěvnosti více než 2 milionů zájemců ročně. Stal se i podnětem ke vzniku celé řady obdobných institucí ve světě – včetně svého názvu. Slovo „skansen“ je odvozeno od švédského Skansl. Stockholmský skansen posloužil i bratřím Jaroňkům z Rožnova pod Radhoštěm jako vzor pro výstavbu prvního skansenu v naší republice.

V současné době zaujímá stockholmský skansen desetkrát větší plochu než v době svého založení v r.1891. Je velký 300.00 metrů čtverečních a je v něm instalováno 140 budov z let 1500-1920. Budovy jsou z různých částí Švédska, od jihu až po Laponsko. Je zde představován kulturní život, práce, i bydlení rozmanitých společenských vrstev, od zemědělců a továrenských dělníků po statkáře a majitele řemeslnických dílen.

Namátkově jmenuji jen některé z objektů, z nichž v mnohých probíhá běžný život: lékárna s inventářem a originálními recepturami z 18. století, pekárna z okolí Jämtlandu, mlýn, zemědělský dvorec z počátku 17. století ze západní části Västmanských ostrovů, vazárna a tiskárna knih založená v roce 1725 a řada dalších funkčních dílen (sedlářství, kovářství, gravírování, sklářství, zlatnictví, výroba keramických předmětů a jejich vypalování v pecích, tkaní a barvení látek, klempířství aj.). Jsou tu společenské budovy z větších měst, obchody, kavárny, kuželník, kostelíky, školy, misijní zařízení, kasárna, letohrádky i domy některých známých švédských osobností.

V zemědělských usedlostech je chován dobytek a drobné domácí zvířectvo. Zaujala nás konstrukce většiny starých dřevěných staveb, kde byly veškeré spoje prováděny dřevěnými kolíky bez použití hřebíků. Typické severské střechy obrostlé travou byly konstruovány tak, že se na dřevěná prkna položila březová kůra. Na tu pak přišly drnové pláty.

Součástí skansenu je také malá zoologická zahrada, ve které žijí typičtí zástupci severské fauny. Zakladatel skansenu se nezapřel jako pedagog i svým záměrem, aby návštěvníci poznali nejen lidský život a co k němu patřilo, ale i zvířectvo a charakteristické rostlinstvo, jak pěstěné, tak z divoké přírody. Proto shromáždil velké množství rostlin z celého Švédska, které chtěl ve skansenu pěstovat. Vzhledem k velmi rozdílným klimatickým podmínkám, ve kterých původní rostlinstva žilo, se však tento záměr zcela nezdařil.

Poloha skansenu umožňuje svým návštěvníkům krásný pohled na celý Stockholm. Ve skansenu během roku probíhají i různé tradiční oslavy včetně vánočních trhů. Je zde řada restauračních zařízeni s možností odpočinku a zábavy. K ním patří i dřevěný kůň v životní velikostí a v tradičních barvách nejen kraje Dalarna, ale celého Švédska.

text a foto Štěpánka Tůmová, 18. dubna 2002

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,00   hodnoceno: 7 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.042 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.359 sec. • www.severskelisty.cz • 54.198.243.51
file v.20180224.034541 • web last uploaded 20180705.040335
2017:262 • 2018:76