Rezoluce švédského parlamentu pobouřila Turecko

odvolaná turecká velvyslankyně
Zergün Korutürková, foto deytacentral.com

Švédský parlament přijal 11. března 2010 rezoluci, která označila masové vraždění Arménů osmanskými jednotkami, ke kterému došlo v průběhu první světové války, za „genocidu“. Turecko na protest odvolalo svou velvyslankyni ze Stockholmu.

Rezoluce švédského parlamentu, kterou poslanci schválili s rozdílem jednoho hlasu, okamžitě vyvolala rozhořčení Turecka. Ankara reagovala stažením velvyslankyně ve Stockholmu a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který rezoluci ostře odsoudil, dokonce zrušil plánovanou březnovou návštěvu Švédska. „Náš národ a vláda odmítají tuto nepodloženou rezoluci plnou obrovských omylů,“ píše se v premiérově stanovisku. „Je zřejmé, že rezoluce byla přijata kvůli politické kalkulaci před nadcházejícími volbami, které se budou ve Švédsku konat v září 2010.“

Švédský parlament Riksdag se zabýval dokumentem, který označuje zabití více jak milionu Arménů a jiných menšin osmanskými jednotkami v roce 1915, na popud středolevicové opozice. „Jsem zklamaná a také překvapená, jelikož jsem nečekala, že se parlament k této problematice vyjádří,“ uvedla pro švédský The Local odvolaná turecká velvyslankyně Zergün Korutürková, která vzápětí dodala, že „není úkolem poslanců rozhodovat o tom, zda se nějaká genocida odehrála nebo ne.“

Rezoluce švédským parlamentem prošla i navzdory ostrému nesouhlasu ministra zahraničí Carla Bildta, který jednání parlamentu označil za velké zklamání. „Je chybné tímto způsobem politizovat historii,“ uvedl ministr, který je přesvědčen, že přijetí rezoluce může mít negativní dopad na turecko-arménské vztahy. Ty vloni po dlouholetém nepřátelství zaznamenaly konečně zlepšení – vlády obou zemí se rozhodly obnovit vzájemné diplomatické vztahy a zároveň přislíbily otevření společných hranic.

Předmětem jejich sporu jsou události mezi lety 1915 až 1917, při kterých podle Jerevanu zemřelo půldruhého milionu Arménů. Mělo se tak stát při deportacích v osmanské říši, které Arménie označuje za genocidu. Ankara označení odmítá a nesouhlasí, aby jej používaly i jiné země. Podle ní zahynulo maximálně 500 tisíc Arménů, o kterých hovoří jako o válečných obětech.

Internetové odkazy

Arménská genocida (wikipedie)
Dějiny Arménie (wikipedie)
Armenocide (anglicky, německy)

Genocida (česká verze Wikipedie)

Genocida 1915, foto Wikimedia

2. listopadu 1914 se Osmanská říše zapojila do první světové války na straně centrálních mocností. Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla u Sarikamiše zničena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Strana Jednota a Pokrok začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. čete. Tato komanda od května 1915 deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu. Většina z nich tento transport nepřežila, zejména díky drastických podmínkám, zimě, žízni a nemocem, které v transportu panovaly. Mladí muži, kteří měli větší předpoklady k přežití, byli odvedeni opodál a popraveni. Ti, kteří přežili přesun do Allepa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do táboru Dajr az-Zór v Mezopotámii. Většinu těch, kteří se do tábora dostali pak vyhnali do pouště, kde neměli nejmenší šanci přežít, nebo je dokonce zaživa upálili.

Pouze malé části Arménů se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé provincie Van a ti, kteří uprchli během transportu do Istanbulu. Své útočiště našli v Egyptě, Sýrii nebo na Kypru. Zachráněných bylo asi 600 000 lidí, ovšem odhady obětí na životech se pohybují kolem 1 800 000.

(red) podle Euractiv.cz a Wikipedie, 15. března 2010