Zákaz kouření v Norsku

Norsko se úderem půlnoci na 1. června 2004 stalo druhou evropskou zemí, která vyrazila do tvrdého boje s kuřáky. Podobně jako v Irsku si tamní konzumenti tabáku od úterý nevychutnají svou cigaretu, doutník a jiné tabákové výrobky v barech a restauracích.

„Je to milník v naší zdravotní politice. Za pár let se ohlédneme zpět a budeme si klást otázku, proč jsme to proboha neudělali již mnohem dříve?“ prohlásil tamní ministr zdravotnictví Dagfinn Høybråten. Vláda zákon oficiálně zdůvodnila potřebou chránit zdraví číšníků, kuchařů, majitelů a dalších zaměstnanců restaurací před následky pasivního kouření. Reklama proti kouření, která v Norsku běží, poukazuje na to, že po desetiletích, kdy návštěvníci restaurací neomezeně holdovali nikotinovému opojení, dluží personálu protislužbu.

V Norsku kouří více než čtvrtina dospělých. Od roku 1988 se v zemi kouření omezuje, je zakázáno i na dalších veřejných místech, jako jsou kanceláře, výtahy a dopravní prostředky. Na rozdíl od Irů ale Norové většinou opatření vlády podporují. Může za to také skutečnost, že zatím mohou kouřit venku a na veřejných prostranstvích.

Norské opatření vychází ze studií, které poukazují na škodlivé následky pasivního kouření. Tím trpí zejména nekuřáci, kteří musí v zakouřených prostorách pobývat. Například podle zprávy, kterou vydalo americké ministerstvo zdravotnictví v posledním květnovém týdnu, ohrožují tabákové výrobky téměř každý orgán v těle, dokonce i takové, u kterých se to dříve nepředpokládalo. Zvyšuje se i nebezpečí rakoviny děložního čípku, ledvin, slinivky břišní či žaludku. Tabákové výrobky mohou přispívat i ke vzniku zápalu plic či u žen zvýšit riziko rakoviny prsu.

ms podle denního tisku 1. června 2004