Výrazná polární záře spatřena na jihu Švédska

Polární záře u Falkenbergu – foto Niklas Henrikczon

Polární záře souvisí s výskytem skvrn na povrchu Slunce. Množství částic slunečního větru se mění během jedenáctiletého cyklu v souvislosti s výskytem těchto skvrn.

V současné době však Slunce není v žádné takové fázi, která by přímo avizovala výskyt polární záře. Přesto nabídlo noční nebe v druhé polovině října tuto magickou hru barev obyvatelům jihozápadního Švédska. Tentokrát byly důvodem krásné podívané koronální díry, z nichž silný sluneční vítr hnal mračno vysokoenergetických částic ze Slunce.

Od švédsko-norské hranice u Strömstadu až na jih za švédské město Falkenberg se mohli nadšenci obdivovat tmavočervenému a zelenožlutému pulsování barev na noční obloze hned několikrát za sebou. I v některých částech Skåne bylo možno spatřit polární záři. Nutno podotknout, že ne všichni obyvatelé v této části Švédska měli štěstí zmíněnou nádheru spatřit, protože značné kusy oblohy byly pokryty mraky, jinde se válely kompaktní mlhy.

Polární záře vzniká vysoko nad mraky, když jsou ze Slunce hnané částice zemským magnetickým polem vtahovány do horních vrstev atmosféry, kde kolidují s molekulami vzduchu, přičemž se uvolňuje energie ve formě světla. Zelená barva patří mezi obvykle pozorované, je vyzařovaná atomy kyslíku v horní atmosféře po tom, co byly bombardovány elektrony ze zemské magnetosféry. Červená barva je vzácnější. Ta často vzniká v nižších hladinách atmosféry od energizovaných molekul dusíku.

Jana Witthed, Švédsko, 6. 11. 2003