Co je polární záře, neboli Aurora Borealis na severní polokouli a Aurora Australis na té jižní? Úžasná přírodní světelná podívaná a vpravdě kosmické barevné divadlo, při kterém zažijete pocity tajemna, mystiky a obdivu k přírodním silám. Magický zážitek z pozorování je posílen dvěma zásadními faktory. Jednak tím, že se za Polární září musíme vydat do odlehlých oblastí v nedotčené přírodě bez civilizačního osvitu velkých měst a také tím, že spouštěčem jevu jsou vesmírné síly – silné sluneční erupce a následný sluneční vítr složený z protonů, elektronů, jader atomů hélia a projevy magnetismu na jednotlivých pólech Země.
Už ve Starém Římě přisuzovali projev Polární záře „božskému původu“. Pojmenování tohoto unikátního jevu je spojováno s římskou bohyní úsvitu Auroru, a s tehdy používaným pojmenováním větrů vanoucích od západu – „boreas“. První zmínka názvu Aurora Borealis je předmětem určité spekulace. Zatímco v některých zdrojích je autorství přisuzováno Galileo Galilei, mnohdy je také citován filozof francouzského původu Pierre Gassendi. Tak jak tak jsou prvními, kdo se pokouší o seriózní vědecký popis Polární záře.
Aurora Borealis je nejlépe pozorovatelná v polárních oblastech. Je to dáno tím, že tyto oblasti jsou v blízkosti magnetického pólu Země a zároveň jsou to většinou oblasti bez světelného smogu. S velkou vzácností a jsou popsány případy, kdy náznaky polární záře jsou viditelné i v Čechách. Mezi nejpříznivější lokality k huntingu – lovu polární záře však patří Vesterály, Lofoty, okolí norského Tromsø, Špicberky, Island a Grónsko. Ostrov Andøya na Vesterålech je díky optimálním podmínkám k pozorování jedním z center světového výzkumu parametrů polární záře. Svou vědeckou stanici zde má i NASA. Naším tajným tipem pro skvělé fotografie Polární záře je oblast švédského národního parku Abisko. Vzhledem k jedinečným klimatickým podmínkám této oblasti s největším švédským sladkovodním jezerem, je zde obloha bez mraků a rušivé oblačnosti. Na norských Lofotech, konkrétně ostrově Austvågøy, naleznete také soukromou observatoř holandských badatelů nazvanou Polární záře.
Při plánování výletu za dobrodružnou světelnou show nezapomeňte na detaily a správné načasování – například se vyhněte době při úplňku, kdy jsou efekty na jasné obloze, osvětlené Měsícem, výrazně sníženy. Podívejte se také webové stránky, které se na Auroru Borealis zaměřují, vč. předpovědi pravděpodobnosti výskytu ve zvolené lokalitě.
Roky 2013 až 2015 jsou pro sledování Polární záře mimořádně příznivé, protože Slunce se nachází na vrcholu svého jedenáctiletého cyklu erupční aktivity. Ne že by v dalších v dalších letech tento fascinující jev „nefungoval“, ale pravděpodobnost se sníží a příležitost je třeba chytnout za pačesy.
Martin Pišťák, 11. prosince 2014
v Severských listech publikováno
Polární záře ? Aurora Borealis a Aurora Australis – 19. 1. 2015
Polární záře ? Aurora Borealis – 31. 8. 2008
Øst Finnmark – 26. 12. 2004
Polární záře nad Čechami – 8. 11. 2004
Výrazná polární záře spatřena na jihu Švédska – 6. 11. 2003
Expedice Finlandia vodka Suomi Lapland 2001 – 15. 2. 2001
Magnetická polární bouře zažehla polární záři – 1. 7. 2000
Průměrná známka: 2,00 • hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552