Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Francouzská Riviéra ve Švédsku?

Na letošní léto budou Švédi dlouho vzpomínat s blaženým úsměvem. Třeba v Luleå, kde už v květnu nejenže nebylo ani památky po sněhu, ale teplota dosáhla 27 ºC, se lidé se nadšeně koupali. Luleå leží 1250 km severně od Göteborgu. (Srovnejte si to se vzdáleností Praha – Göteborg, která je „pouhých“ 850 km.)

Nebo v severozápadní části kraje Götalandu. Tam překročil sloupec teploměru 25 ºC po dobu 20 srpnových dnů, mnohokrát bylo zaznamenáno i 27-29 ºC. Průměrná teplota v celém Švédsku byla o 2-4 ºC vyšší než normálně. Na různých místech se po celou dobu objevovaly výsledky měření dosahující 33-34 ºC.

To, samozřejmě, nezůstalo bez vlivu na mořskou vodu, která si udržovala příjemných 24 ºC zhruba od poloviny července. Na západním pobřeží jsme se koncem srpna koupali ve vodě 26, 5 stupňové!

I začátek podzimu vypadá slibně, 4. září bylo v Göteborgu naměřeno 26 ºC, na východním pobřeží bylo ještě tepleji, např. v místě zvaném Roma, které leží na ostrově Gotlandu, bylo 34 ºC. V týdnu do 15. září pokračovalo kouzelné babí léto, noci jsou ovšem chladnější, ale polední teploty se pohybovaly okolo 23 ºC.

V historické perspektivě je toto léto nejteplejší od té doby, kdy se ve Švédsku začalo se systematickým měřením a zaznamenáváním teplot, tj. od r. 1860. Zdá se však, že ve srovnáni s létem 2002 byly tři místní výjimky. Léto 1937 v nejsevernějším Švédsku (norra Norrland), v kraji Värmlandském to bylo léto 1997, které ovšem bylo velmi krásné v celé zemi a tehdy nejteplejší za posledních 104 let. Poslední výjimkou je léto 1868 v jihozápadní části kraje Götaland. Statistika před rokem 1946 však není tak spolehlivá jako dnešní, takže ani odborníci nám nemohou říci na kolik lze údajům z roku 1868 důvěřovat.

Meteoroložka Anna Hedblomová, stejně jako většina ostatních vědců ve Švédsku, se nedomnívá, že důvodem letošního milého překvapení je znečišťování atmosféry skleníkovými plyny. „Občas se takovéto léto objeví i ve Skandinávii,“ říká. Ozývají se však i hlasy, které považují její tvrzení za unáhlené. Poslední výzkumy totiž napovídají, že zmíněné znečišťování povede k značnému globálnímu oteplení. Mnoho vědců se domnívá, že v zimě dojde k oteplení v hodnotě 5-6 ºC, v létě bude změna poloviční, tj. 2-3 ºC. Statistika také ukazuje, že nejen poslední léto bylo teplejší než obvykle, ale že po celé období posledních sedmi měsíců, tj. od února, byla měřena vyšší teplota, než je průměr. Dokonce se zdá, že to bylo nejteplejší období za posledních 56 let.

Teplá mořská voda obsahuje velké množství energie a je namístě obava, že proto letošní podzim přinese mnoho silných vichřic. Zvláště nebezpečné jsou východní větry. Další negativní jev letošního léta byla dlouhá období, v nichž úbytek ozónové vrstvy zároveň s neobvykle slunečným počasím vedl k zvýšené síle ultrafialového záření. Je známo, že vysoké dávky UV záření tlumí fotosyntézu, mohou poškozovat sítnici oka a zvyšují riziko rakoviny kůže.

Ti, kdo budou vzpomínat na léto 2002 spíše se smíšenými pocity, jsou obyvatelé Orustu, třetího největšího ostrova ve Švédsku. Byl totiž také postižen potopou, i když zdaleka ne tak katastrofálního rozsahu jako tomu bylo v České republice – zato však téměř ve stejnou dobu. Ale to je podle meteorologů jen náhoda, nemá to nic společného se změnami globálního přirozeného klimatu. Při průtrži mračen, která postihla pobřeží západního Götalandu (Västkusten), spadlo na některých místech na Orustu až 200 mm, což je zde velmi neobvyklé. Zároveň zažila celá oblast „bouřku století“, obloha nestačila mezi blesky, které přicházely z více stran, ani pohasnout. Déšť zaplavil celou řadu sklepů a částečně i silnic, poškodil cesty a mosty, takže lidi museli přenocovat v autech. Bouřka také způsobila několik požárů.

Jana Witthed, Göteborg, 14.9.2002

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.568.200 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.410 sec. • www.severskelisty.cz • 18.206.13.28
file v.20200222.013809 • web last uploaded 20200518.015224
2017:139 • 2018:91 • 2019:78 • 2020:13