Švédsko předsedá přes měsíc Evropské unii

Švédsko zahajuje

Švédsko, které po šesti letech členství zahájilo 1. ledna své první předsednictví Evropské unie, převzalo od Francie žezlo bez jakýchkoli ceremonií. Už 8. ledna pak premiér Göran Persson zamířil k první pracovní schůzce do německého Hannoveru, zatímco dosud se nejdříve konávaly protokolární schůzky s Evropskou komisí. Perssonovo setkání s německým kancléřem Gerhardem Schröderem bezprostředně po Schröderově neformálním jednání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Moskvě nebylo náhodné. Švédsko tak demonstrovalo, jaký význam přikládá prohloubení vztahů EU s Ruskem.

Švédsku nebude podle všeho stačit rozpočet na předsednictví EU

Nedostatečný zřejmě bude švédský rozpočet určený na nastávající předsednictví Evropské unie. Částka 835 milionů švédských korun (SEK, 3,295 miliardy Kč) je určena hlavně na informační kampaně, překladatelské služby a na zajištění různých jednání unie. A těch není málo: Severské království chce uspořádat nikoliv jenom dva běžné summity premiérů a hlav států, ale dokonce ještě jeden navíc, věnovaný sociálním otázkám. Ale jejich počet se ještě může změnit. Pokud by se totiž na červnové setkání vůdčích politiků EU nemohl dostavit pozvaný americký prezident George Bush, musel by se najít jiný termín a uspořádat další summit. Vzhledem k tomu, že všechny náklady platí předsedající země, jednalo by se o neplánovaný výdaj ve výši kolem sta milionů SEK. Celkem musí Švédsko zajistit 1700 různých jednání na různých úrovních, od ministerských úředníků po již zmíněné summity. A to nebude v této severské zemi jednoduché.

V předpokládaných nákladech je počítáno s mnoha zajímavými položkami. Tak například 30 milionů korun je věnováno na kampaň, která má vlastní občany přesvědčit o tom, v čem je předsednictví pro Švédsko přínosné. Mimo to dostane ministerstvo kultury 75 milionů korun, z nichž valnou část spolkne opravdový EU cirkus. Bude to Cirkus Cirkör, jehož akrobaté a drezéři budou obveselovat duše účastníků jednání unie. Zbytek peněz je určen na vydání 27 brožurek, z nichž každá bude popisovat vztahy severského království k jedné členské či kandidátské zemi unie. Zkrátka nepřijdou ani velvyslanci: Na šampaňské dostali dodatečných 10 milionů korun.

Švédsko se vyznamenalo "bicím stromem"

Nejenže jej kterýkoli kolemjdoucí může demokraticky spustit, ale i kdokoliv z Internetu mu může demokraticky poslat muziku, již má zahrát. Bicí strom uprostřed nádvoří paláce Justuse Lipsiuse, bruselského sídla Rady ministrů EU, má být ukázkou švédského umu, transparentnosti i smyslu pro humor.

Jeho autor Jan Cardell z Malmö jej nazval bez vysvětlení K.Stromem nebo také Rytmobilním stromem. Je udělán z nerezové oceli a optických vláken. V jeho koruně, dobré tři metry nad zemí, však nehnízdí ptactvo. Naopak. Od té doby, co ho instalovali, prý do ministerské dvorany nezabrousila ani zbloudilá vrána.

Při zmáčknutí knoflíku se dva tucty paliček pustí s vervou do jakýchsi kovových trychtýřů, buší do dutých plastových "bochníků", než po minutě ukázněně ztichnou v očekávání dalšího pokynu. Obvykle je pouštějí rozpustilí funkcionáři mladší generace, úředníci vracející se z večírku, nebo novináři, od přírody všeteční.

Švédsko chce Američany v Evropě

"Přítomnost Spojených států v Evropě může vzhledem k jejich postavení ve světové politice, v Severoatlantické alianci a k jejich vojenské síle přispět v nejvyšší míře ke stabilizaci mezinárodní situace." Při konferenci o vojenských otázkách ve Švédsku to uvedl švédský ministr obrany Björn von Sydow.

Sydow tak zároveň vyzval novou americkou vládu, aby své vojáky z Evropy nestahovala. Švédsko se připojuje k zemím, které jsou znepokojeny americkým postojem ponechat odpovědnost za mír na starém kontinentu výhradně v rukou Evropanů a stáhnout americké síly z mírových operací v Kosovu.

Důraz na spolupráci se Spojenými státy však pro švédského ministra neznamená, že by se jeho neutrální země měla postupně přímo zapojit do Severoatlantické aliance. Švédská neúčast ve vojenských blocích bude podle von Sydowa pokračovat.

Rozšíření EU

Rozdílné postoje na rozšíření unie zastává Evropská komise (EK) a švédská vláda i poté, co se včera sešli ministři nyní předsedající země EU se členy komise. Švédsko chce co nejrychleji uzavřít jednání o různých oblastech, ale EK je spíše pro důkladné projednání s tím, že na rychlosti nezáleží. Zajímavé přitom je, že skandinávské království se opírá o "jízdní řád" vypracovaný komisí, který však nebyl na prosincovém summitu v Nice schválen jako závazný. Chce však postupovat ještě rychleji.

Předseda Evropské komise Romano Prodi nevěří v úspěch švédského plánu na zrychlení postupu při rozšiřování Evropské unie. Svou skepsi vyjádřil ve včerejším vydání švédského deníku Dagens Nyheter. Rozhovory není možno vést rychleji, než jak nastiňují plány Evropské komise, uvedl Prodi. Podle něj není možné přijmout nové členy před rokem 2002, zatímco Švédsko by nejraději počítalo již s letoškem.

Setkání ministrů spravedlnosti a vnitra ve Stockholmu

8.2.2001 – Sjednocování pravidel pro udělování azylu v Evropské unii, boj proti obchodu s bílým masem, spolupráce s kandidátskými zeměmi v oblasti justice a vnitra a plnění dohod ze summitu v Tampere budou tématy dvoudenního neformálního setkání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU ve Stockholmu.

podle čtk, HN a EUROSKOPU, 18. února 2001