Potápěčská expedice k Estonii patrně bez výsledků

Třebaže potápěčská expedice k vraku trajektu Estonia pokračuje již celý jeden týden a tedy déle, než byla původně plánována, její dosavadní průběh zřejmě neslibuje žádné převratné výsledky. Dosud největším nepřítelem movitého Američana Gregga Bemise a potápěčského i filmařského týmu se ukázalo být počasí, které jim v mezinárodních vodách nedaleko od finských břehů často komplikuje práci.

O víkendu bylo vedení expedice nuceno zkorigovat původní plány a vyhlásit, že potápěči se nebudou pokoušet proniknout dovnitř ztroskotaného trupu, jenž leží přibližně osm desítek metrů pod mořskou hladinou. To však značně oslabilo šance na nová odhalení, neboť oficiální havarijní komise měla na filmování trupu Estonie zvenčí mnohem více času i lepší podmínky než Bemis a jeho tým.

Nejčastější alternativní teorií, s níž Gregg Bemis i řada dalších spekulují a zpochybňují oficiální vyšetřování, jsou dohady o výbuchu na palubě nešťastného trajektu. Podle této konstrukce má být v trupu lodi díra; problém však spočívá v tom, že oním domněle děravým bokem má být právě nepřístupná strana vraku, na níž se Estonia na dně obrátila.

Finská policie měla na žádost mezinárodní vyšetřovací komise teorii o výbuchu prošetřit na předním příklopu lodi, který byl na rozdíl od zbytku plavidla vyloven z moře, avšak nenašla žádné důkazy, jež by cokoli podobného jako explozi alespoň naznačovaly.

Bemis však nadále pokračuje podle explozivní domněnky. Jak prozradil švédské tiskové agentuře TT, právě dnes chtějí potápěči vylovit kousek kovu z trupu a nechat jej analyzovat. Žádné další výlovy se však již podle Američana neplánují. Na otázku, na jaké novinky vlastně se svou expedici přišel, pak odpověděl vyhýbavě: „Dnes víme více, než jsme věděli před týdnem. Ačkoli jsme učinili nové objevy, chceme expedici nejdříve dokončit a až pak se pustit do diskusí.“

Estonia se potopila koncem září 1994 a při jejím ztroskotání zahynulo 852 osob. Švédsko, Finsko a Estonsko přijaly zákon, podle něhož je místo neštěstí pro občany těchto zemí nedotknutelným podmořským hrobem. Na Gregga Bemise coby občana Spojených států se však tento zákon nevztahuje, neboť USA jej zatím neratifikovaly. Proto mu švédská, finská ani estonská vláda nemohou v potápění zabránit, třebaže s jeho pokusem nesouhlasí; Estonia leží dodnes v mezinárodních vodách.

Vláda Švédska, tedy země, která při tragédii Estonie ztratila nejvíce lidských životů, Gregga Bemise a jeho kolegy ostře kritizovala za neetické chování. Německý filmařský tým na palubě Bemisovy lodi One Eagle odsoudila i za zjevně komerční cíle při natáčení filmového dokumentu.

Tomáš Sniegoň, čtk 28.8.2000