Expedice k vraku Estonie

Expediční loď One Eagle

Expediční loď One Eagle

Potápěči v akci

Záběr z podmořských prací

Podle Američana Gregga Bemise způsobil potopení estonského trajektu Estonia výbuch. Loď se potopila v září 1994 s 852 lidmi na palubě. Cestu z Tallinnu do Stockholmu přežilo jen 137 osob.

Příčina neznámá

Mezinárodní tým vedený dvaasedmdesátiletým zámožným Američanem Greggem Bemisem svou více než týdenní expedici k vraku havarovaného trajektu Estonia skončil v úterý 29. srpna 2000. Bemis a posádka jeho lodi s názvem One Eagle se rozhodli podrobně prozkoumat vrak Estonie, protože se kloní k názoru, že ztroskotání lodi nezavinila souhra nepříznivých povětrnostních podmínek anebo technická závada, jak se tvrdí v oficiální verzi příčiny neštěstí. Bemis věří, že Estonii poslal ke dnu výbuch v nitru plavidla. Díky nepřízni počasi se však nepodařilo mnoho nového zjistit. Bemis sice prohlásil, že některé nové objevy výprava skutečně učinila, neuvedl však žádné podrobnosti. Ovšem potápěči loď spíše jen filmovali zvenčí. V mezinárodním potápěčském týmu byli i dva Plzeňané – Ivan Kovář a Jindřich Böhm. Výpravy se také zúčastnil německý filmový štáb pod vedením Jutty Rebeové.

Švédsko výpravu bojkotovalo

Těsně před opuštěním místa tragédie Bemis uctil památku všech 852 utonulých krátkým pietním aktem na palubě One Eagle. K obřadu byl pozván i zástupce švédské pobřežní hlídky, avšak ten účast odmítl. Podle států, jejichž občané se převážně plavby zúčastnili, totiž považuj vrak Estonie za hromadný hrob. Kromě toho, že je neetické se hrabat v cizím hrobě, přijaly uvedené země zákon, který jejich občanům potápěni k vraku Estonie právně zamezuje. Pro Američana Bemise však tento zákon neplatí. Jednak proto, že jej Spojené státy neratifikovaly, a také proto, že Estonia leží asi 80 metrů pod hladinou v mezinárodních vodách, a nikoliv ve výsostných vodách kterékoli ze tří jmenovaných zemí. Nevoli seveřanů vůči expedici také zapříčila přítomnost německého filmového štábu.

Výsledky expedice

Na tiskové konferenci, která se konala v Hamburku, nepředložili pořadatelé expedice žádné přesvědčivé důkazy o jiné než oficiální příčině havárie. Bemis však připustil, že by pod čarou ponoru mohl být dosud nezjištěný otvor způsobený výbuchem v podpalubí lodi. „Viděli jsme černou skvrnu, která vypadala jako okraj díry,“ prohlásil. „Nemůžeme však říci, zda byla způsobena výbuchem nebo ne. “ Šéfka německého filmového štábu Jutta Rebeová tvrdí, že se kolem vraku nachází nejen řada osobních věcí a předmětů z lodi, ale i těla obětí, což švédská vláda dosud popírala. Toto prohlášení vyvolalo rozhořčení u pozůstalých. Bývalý člen vyšetřovací komise havárie Estonie Tuommo Karppinen tvrdí, že oficální záběry natočené krátce po tragédii žádná těla kolem vraku neukázaly. „Je však možné, že nějaká těla mohla za šest let z trupu vyplavat, “ řekl. Příbuzní obětí Bemisovu expedici uvítali, neboť oficiální vyšetřování nezodpovědělo řadu otázek.

ms, 6. září 2000
podle agenturního zpravodajství a České televize
foto: zpravodajství ČT1