Epidemie chřipky

Evropu zachvátila epidemie chřipky. Nebo pandemie? Chřipka se stává v poslední době černou můrou lékařů na celém světě. Její virus je totiž schopen mutace, každý rok s objevuje prakticky nový kmen který je imunní proti dosavadním vakcínám. O antibioticích ani nemluvě.

Dnešní epidemie, která tak zužuje celou naší republiku, nabývá v jiných státech mnohem horších rozměrů Snad nejhůře je na tom Itálie, Velká Británie, Lotyšsko a s podivem i Norsko.

Norsko hlásí nejhorší epidemii chřipky za posledních 10 let. Každý rok zde umírá asi 1000–2000 lidí na chřipku. Letošní epidemie ochromila norská zdravotnická zařízení a přiměla je k tomu, aby požádala ve stavu nouze o pomoc zdravotnický personál armády. Podle zdravotníků však epidemie již dosáhla svého vrcholu a měla by mít nyní sestupnou tendenci. Nemocnice proto dočasně pozastavily všechny výkony, které nejsou nezbytně nutné.

Největší nemocnice v Oslu má již nyní 90 pacientů nad normální stav, a o ně pečují chřipkou zdecimované řady personálu. Podobná situace je v nemocnici provinčního městečka Frederikstad, která požádala o pomoc armádu.Norské ministerstvo zdravotnictví vyzvalo zaměstnavatele, aby od pracovníků nežádali neschopenky k omluvě pracovní neschopnosti.

Podobné problémy má i sousední Švédsko a na epidemii se připravují i v Dánsku a Finsku. Snad jen Island s potomky odolných vikingů je od evropské epidemie izolován stovkami kilometrů Severního moře.

podle LN a čtk ms 14.1.2000

Zaručený lék

Světová zdravotnická organizace (WHO) zváží, zda klasickou kuřecí polévku nezařadit na seznam základních léčiv. Jak ve čtvrtek uvedl list The Jerusalem Post, navrhli jí to lékaři jeruzalémské nemocnice Šeba. Zásluhou svého stabilního místa v aškenázské kuchyni se kuřecí polévce dostalo trochu posměšného označení "židovské antibiotikum", ale lékařské spisy se od starověku mnohokrát zmiňují o jejích kurativních účincích. V lednovém vydání British Medical Journal uvádějí Abraham Ohry, externí profesor a šéf neurorehabilitačního oddělení, a vedoucí lékařské knihovny izraelské nemocnice Tel Hašomer Jenni Cafrir, že tradiční kuřecí vývar splňuje všechna kritéria seznamu základních léčiv WHO: ta musejí být mimo jiné dlouhodobě prověřená, prokazatelně účinná, běžně dostupná a dosažitelná i v budoucnu. Jedinečnost kuřecího vývaru je dána specifickými složkami, které obsahuje právě jen kuřecí maso. Oba vědci zdůrazňují, že se jedná o polévku získanou vařením kuřete se zeleninou a dalšími přírodními surovinami a ne o dehydrované instantní přípravky tovární výroby. Ačkoliv neexistují modení lékařské studie o její účinnosti, tisíciletá kuchyňská, léčitelská i kulturní tradice včetně historických pramenů o léčebných výsledcích kuřecí polévky podávají dostatečné svědectví. Talmud popisuje případ rabína Abby, který polévkou léčil "černé stavy", v jiných pramenech se uvádí i jako prostředek proti zácpě, hemeroidům i lepře. Babské recepty sice lékaři až na výjimky odmítají, ale pozitivní efekt kuřecí polévky na rychlost uvolňování nosních hlenů, tedy jeden z příznaků chřipky, i na vývoj astma připustil i odborný časopis Chest. "Navzdory absenci statistických lékařských údajů tisíciletá zkušenost potvrzuje, že kuřecí polévka je po staletí nezbytnou součástí účinné domácí lékárny," konstatují autoři příspěvků.

Právo 14.1.2000