Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Historie vraku Hunteru


přesun sil k Narviku (převzato ze serveru valka.cz)

HMS Hunter, foto archiv

vrak Hunteru

Obrněná loď Norge

Křižník Wilhelm Heidkamp

Úspěchem se může pochlubit norské námořnictvo. U norského přístavu Narvik byl objeven vrak britské válečné lodi Hunter z 2. světové války.

Loď byla potopena při bojích s Němci v dubnu 1940 v Ofotfjordu u Narviku. Na palubě torpédoborce Hunter bylo tehdy i 100 členů posádky. Objev je jen částí toho, co dále ukrývá Norské moře. Po bitvě se totiž potopilo dalších několik lodí, které doposud nebyly nalezeny. Válečnou loď Hunter objevila začátkem března loď norského námořnictva Tyr. Toto speciální plavidlo slouží pro operace na hlubokém moři. Teď se navíc testuje nové zařízení, které umožňuje průzkum hlubin až do 1000 metrů pod hladinou. Boje z roku 1940 připomínají hlavně bitvy o nezamrzající přístav v Narviku. Válčilo se také kvůli železničnímu spojení s doly na železnou rudu ve švédské Kiruně. Obě válčící strany si chtěly zabezpečit dodávky strategicky důležitého materiálu, z něhož se vyrábí ocel, pro svůj zbrojní průmysl a současně v tom zabránit nepříteli. Po bojích z 2. světové války je okolí Narviku plné potopených vraků.

První námořní bitva o Narvik

V rámci německé operace Weserübung došlo na rejdě norského přístavu Narvik a v přilehlém fjordu k dvěma bitvám mezi skupinou německých torpédoborců a britským loďstvem snažícím se zabránit okupaci Norského království. Tato dvě střetnutí jsou sice poměrně neznámá, ale byla vybojována se stejným odhodláním porazit protivníka jako kterákoliv jiná bitva druhé světové války.

Počínaje 6. dubna 1940 začaly z německých přístavů vyplouvat plavidla invazních uskupení mající na svých palubách tisíce příslušníků výsadkových sil. Během krátké doby Němci ovládli již 9. dubna 1940 již celý Narvik. Téměř dva tisíce dobře vyzbrojených norských vojáků dostalo rozkaz neodporovat a složit zbraně.

Pro nepochopení rozkazu velitelem německého hlídkového plavidla se 10. dubna 1040 podařilo pěti jednotkám 2. britské flotily torpédoborců pod velením fregatního kapitána Warburton-Leea proniknout do přístavu. Nikdo jejich připlutí neohlásil a tak mezi posádkami německých torpédoborců v narvickém přístavu propukla panika.

Britové útočí okamžitě z chodu a na nepřipravená německá plavidla dopadá jedna salva za druhou. A nehybné lodě jsou snadným cílem. Po několika desítkách vteřin se Wilhelm Heidkamp mění v hořící rozstřílený vrak, který se příštího dne potopí. Při výbuchu muničního skladu umírá na jeho palubě i komodor Bonte.

Na hladinu dopadají britská torpéda. Dvě si najdou cestu k Antonu Schmittovi a po dvou explozích německá loď rychle mizí pod hladinou. Další na řadě je Diether von Roeder. Jeho velitel kapitán Holtorf se snaží splnit poslední Bonteho rozkaz a vrátit se na pozici kde hlídal celou noc. Pozdě, po desítkách zásahů 120 mm granáty zastaví neovladatelná těžce poškozená loď u nábřeží. Britové ještě zničí nebo poškodí na dvě desítky nákladních lodí v přístavu. Zbývající dva torpédoborce jsou lehce poškozeny a po necelou hodinu a půl trvajícím boji mizí Britové stejně rychle, jak se objevili. Zatím bez jediného škrábnutí.

Mezitím zareagovala druhá skupina německých lodí. Z vedlejších zálivů Ofotfjordu se v husté mlze vynořilo 5 torpédoborců a vpadly doprostřed britské formace. A karta se obrátila. První je zasažen Hardy, granáty působí rozsáhlé požáry v kotelně a ve strojovně a torpédoborec se po chvíli zastavuje. Jeden z granátů zdemoloval i můstek, v jehož troskách umírá i Warburton-Lee, později mu bude za projevenou statečnost udělen Victoria Cross – první v celé druhé světové válce. Velení přebírá poručík Stanning a daří se mu navést loď na pobřežní mělčinu a zachránit tak 170 Britů před smrtí v ledové vodě.

Další na řadě je Hunter, několik přesných salv ho mění ve vrak, který se po chvíli potápí. Z jeho posádky Němci později vylovili pouhých 16 mužů.

Další torpédoborec Hotspur je zasažen při pokusu vyhnout se ochromenému Hunteru a po poškození kormidelního zařízení do něj plnou rychlostí naráží. Zbylá britská plavidla Havock a Hostile se zaplétají do souboje s Georgem Thielem a Berndem von Arnimem a při minimálních ztrátách obě německé lodě vážně poškodí. Mezitím se Hotspuru podařilo uvolnit a vycouvat z vraku Hunteru, který svou přídí málem přepůlil a pod ochranou kouřové clony Havocku a Hostile se stáhl.

V ústí Ofotfjordu ještě Britové potkali německou nákladní loď Rauenfels a po vylovení posádky, která ji urychleně opustila, ji Havock několika granáty zničil. Až když mohutný výbuch loď rozmetal na malé kousky, se její posádka přiznala, že náklad tvořilo několik stovek tun munice pro německé lodě a do horských děl a minometů generála Dietla.

Celkově je tato bitva považována za britské vítězství, i když nijak oslnivé. Němci byli díky nedostatečnému průzkumu překvapeni a přinuceni bojovat s pěti britskými torpédoborci dvěma stejně početnými skupinami. První z nich byla navíc přepadena na kotvách v přístavu, dvě její plavidla byla potopena, třetí vyřazeno z boje a jen zbývající dvě utrpěla lehké škody. Druhé skupině se však podařilo Brity zaskočit a tak byl boj víceméně vyrovnaný. Po bitvě převzal velení německé skupiny fregatní kapitán Erich Bey. Zbyly mu však pouze tři nepoškozené lodě, které však spotřebovaly téměř dvě třetiny své munice.

Ale o tři dny později se Britové vrátili.

Michael Stanovský, podle norge.cz a www.palba.cz, 13. března 2008

v Severských listech publikováno

Související články

Historie vraku Hunteru – 14. 7. 2008
Oceloví hrdinové Severního moře druhé světové války – 20. 3. 2001

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,62   hodnoceno: 8 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.744 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.754 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000507 • web last uploaded 20190901.041847
2017:248 • 2018:194 • 2019:157