Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Budou vlny Atlantiku vyrábět pro Švédsko elektřinu?


autor obrázku: Oskar Danielsson

Nedaleko druhého největšího města ve Švédsku Göteborgu leží ostrov Orust. Toto místo zvolili vědci z Univerzity v Uppsale k realizaci projektu, který se zabývá praktickým využitím mořského vlnění jako obnovitelného zdroje energie.

Zatím se energie oceánů využívá velice málo, první kroky k praktickému využití tohoto zdroje energie byly učiněny už před několika lety. Ve Velké Británii bylo např. navrženo použití trojdílných pontonů, které by byly zakotveny na dně, plavaly by však na povrchu mořské hladiny. Pohyb vln by se pak přenášel na vodní generátor. Jiné navrhované řešení zase používá řadu plováků, které působením vln kmitají kolem osy. Tento pohyb je soustavou hydraulických nebo mechanických zařízení převáděn na generátor. Také Japonsko se pokouší experimentovat v této oblasti.

Mats Leijon, profesor nauky o elektřině, a jeho kolega Hans Bernhoff z Univerzity v Uppsale se pokoušejí vyrábět elektrickou energii právě pomocí generátoru a vlnění. Vypočítali, že by takbylo možno nahradit 8 %spotřeby elektrické energie ve Švédsku.

Princip jejich projektu je jednoduchý. Generátor umístěný na dně moře je lanem připoután k bóji, která se houpe na vlnách moře a pohání píst ve vinutí generátoru. Generátory jsou spojené kabelem, který vede elektřinu na pevninu. Nyní zbývá na ostrově Orustu ověřit teorii v praxi.

Novinkou oproti dřívějším projektům tohoto typu je, že skupina vědců z Uppsaly zkonstruovala lineární generátor, který se lépe hodí k pohybu vln. Dřívější modely užívaly rotující standardní generátor ležící na hladině. Tento generátor se méně hodí k pohybu vln a mimoto je citlivější na klimatické podmínky.

Celý systém má být úplně hotový v roce 2008. 10 bójí bude spojeno s generátory. Zbývajících 30 bójí se použije zkoumání otázky vlivu této techniky na okolní životní prostředí. Bude sledována především flóra na mořském dně, ale ani vliv na život ryb a ptáků nebude opomenut.

Podle teoretických výpočtů by množství vyrobené energie mělo odpovídat roční spotřebě dvaceti rodinných domků včetně vytápění. Vědci se domnívají, že tento výzkum bude stát 40 až 50 milionů SEK. Hlavními sponzory projektu jsou Vattenfall a energetický úřad (Energimyndighet).

Spotřeba elektrické energie ve Švédsku je vysoká, okolo 150 000 GWh ročně. V roce 2003 byla spotřeba elektrické energie 156 821 GWh. Z toho bylo 53 087 vodní energie, 65 454 jaderné a 679 větrné. V roce 2005 byla spotřeba elektrické energie 169 305 GWh. Z toho bylo 72 143 vodní energie, 69 460 jaderné a 931 větrné.

Špičkovou spotřebu elektřiny kryje Švédsko každoročně dovozem. Za tuhé zimy v roce 2003 importovalo 10 % celkové spotřeby. V roce 2005 však export totálně převýšil import o 7392 GWh.

Největším spotřebitelem elektrické energie je samozřejmě průmysl, zvláště papírenský. Ale i hutnictví, kovovýroba a chemický průmysl stojí na předních místech žebříčku. Protože elektřina je v chladném Švédsku nezřídka používána k vytápění rodinných domků, dostávají se na horní příčky i domácnosti. Faktum je, že Švédsko má v tomto směru světový primát. K vysoké spotřebě elektrické energie také přispívá nízká hustota obydlení.

„Kdybychom přišli na to jak využít potenciál Atlantického oceánu byl by to obrovský přínos pro zabezpečení zásobování energií celé západní Evropy,“ říkají vědci z Uppsaly. Nejde tu však jen o to přijít na řešení využití této přírodní síly, ale také o to jak dosáhnout dostatečné cenové efektivity.

Jana Witthed, Göteborg, 24. srpna 2006

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.251 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.366 sec. • www.severskelisty.cz • 54.224.2.123
file v.20180224.034732 • web last uploaded 20180705.040335
2017:228 • 2018:69