Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Vše důležité o islandské květeně aneb rychlokurs pro laiky


vrbka širolistá (Chamaenerion latifolia)

bříza svalcová (Betula tortuosa)

 jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)

jedle arizonská (Abies lasiocarpa)

pukléřka islandská (Cetraria islandica)

zoubkočepka mechovitá
(Racomitrium lanuginosum)
foto internetový archiv

Květenou (též flórou) se rozumí soubor všech rostlin, které rostou volně v přírodě na určitém území. Jedná se o druhy jak původní, tak druhy cizí, které příslušnou květenu obohatily přičiněním člověka, ať úmyslným či neúmyslným. Podle knihy Květena Islandu z roku 1983 roste na tomto ostrově celkem 512 druhů rostlin, z toho 485 je původním (27 druhů jsou přivandrovalci).

Autorem této publikace je botanik Áskell Löwy, který měl vřelý vztah k naší republice. Udržoval přátelské vztahy s botanikem prof. Emilem Hadačem a lichenologem (odborník na lišejníky) prof. Zdeňkem Černohorským. Oba tito Češi působili na Islandu v roce 1948. Profesor Hadač působil na Islandu již během vegetační sezony 1936 a 37, kdy prováděl botanický průzkum polostrova Reykjanes. Výsledky své pětiměsíční terénní práce zpracoval ve své disertační práci. Tiskem vyšla jeho Květena poloostrova Reykjanes až v roce 1949. Na Island se vrátil znovu až v roce 1948, kdy s sebou vzal celou přírodovědnou expedici. Jejím nejstarším členem byl Zdeněk Černohorský, který na Islandu objevil několik nových druhů lišejníků. Češi tak přispěli k poznání květeny Islandu nejen v oboru cévnatých rostlin, ale i lišejníků či hub.

Na internetové stránce www.floraislands.is  lze najít pěknou galerii islandských rostlin. V úvodu se zde píše hluboká pravda (nejen) o islandské květeně, že nikdo přesně neví, kolik rostlin na Islandu roste. Zatímco vegetace cévnatých rostlin (kapradiny a kvetoucí rostliny) je relativně dobře prozkoumaná, tak výzkum dalších skupin rozhodně není ukončen. Týká se to především poznání flóry hub a řas (především sladkovodních a terestrických). Na Islandu totiž není žádný odborník, který by se věnoval výzkum řas nebo některých skupin hub (pro laika – především těch, které nemají klobouk a třeň). Řadu objevů nových druhů zde učinili cizinci, kteří zde trávili dovolenou nebo krátce pobývali. K nim lze počítat i členy československé expedice z roku 1948.

Je květena Islandu bohatá?

Pro lepší pochopení zkusme porovnat počet rostlin rostoucích na Islandu a v naší republice.

Naše květena čítá přes 3 500 druhů a je tedy sedmkrát bohatší. Co je příčinou druhové chudosti Islandu? Druhová rozmanitost se od rovníku směrem na sever snižuje, ale i při porovnání květeny jiných území, která mají srovnatelné klimatické podmínky zjistíme, že islandská květena je druhově chudší. Zde hraje významnou roli skutečnost, že se jedná o ostrov a jeho zalednění během poslední doby ledové bylo velmi rozsáhlé. Druhy, které v důsledku drsných klimatických podmínek odtud ustoupily a pak se z důvodu izolovanosti ostrova už nebyly schopny se po ústupu ledovce vrátit.

Island je ostrov hodně vzdálený od kontinentů. Přítomnost moře je i dnes velkou překážkou pro šíření rostlin. Květena Islandu má mnohem blíže evropské květeně, ale zajímavá je i přítomnost několika severoamerických druhů, které v Evropě nerostou. Z nich je nejnápadnější vrbka širolistá (Chamaenerion latifolia), rostlina nápadná karmínovým květy bohatě porůstající náplavy islandských řek.

Island je mladý ostrov, po ústupu zalednění neměla řada druhů ani dost času kolonizovat znovu tento ostrov. Větší část povrchu ostrova je pokryta čtvrtohorními horninami. Velké plochy jsou pokryté lávou starou pouhé stovky let.

Island je relativně malý ostrov, takže i když se sem dostanou např. semena nějaké rostliny z Evropy či Severní Ameriky, ještě se zde nemusí uchytit a přežít první sezonu. Nepříznivě tomu nahrávají klimatické podmínky. Přestože se Island omýván teplých Golfským proudem a průměrné teploty na ostrově jsou o až devět stupňů vyšší, než v jiných srovnatelných zeměpisných šířkách, pro přežití některých druhů to nestačí. Nepříznivě působí i neustálý vítr, který jednak ochlazuje a jednak zvyšuje respiraci a tak se může stát, že rostliny na Islandu trpí žízní. Proto je označení pustého vnitrozemí chladnými pouštěmi je na místě.

Země, kde nerostou stromy

Alespoň takoví velikáni, na které jsme zvyklí u nás doma. Jedinými domácími dřevinami, které připomínají strom jsou bříza svalcová (Betula tortuosa) a jeřáb obecný (Sorbus aucuparia). Jinak dřevin roste na tomto ostrově rozhodně víc. I drobné keříky vřes, borůvka, brusinka, šicha jsou dřeviny. Údajně lesy na Islandu vykáceli první osadníci. Jednalo se však o porosty, kterým se říká křivolesy a název jasně vypovídá o tom, jak asi vypadaly. Kmeny stromů jsou pokroucené díky nepříznivým klimatickým vlivům a nedorůstají velké výšky. Často jsou jen o něco vyšší než dospělý člověk. Pro růst stromů je velmi důležitá délka vegetační sezony. Jejich dlouhodobé přežití, a týká se to i druhů dovezených a vysazovaných je nutné, aby alespoň po dobu 100 dní v roce byla teplota vyšší než pět stupňů. Proto na Islandu mohly březové (křivo)lesy růst jen na místech, která jsou chráněná, např. před větry skalní stěnou. Příkladem, jak takové lesy mohou vypadat, mohou být porosty na severovýchodě ostrova u Ásbyrgi. Na jihu ostrova jsou pěkné lesy např. v národním parku Skaftafell. Mají i bohaté bylinné i mechové patro a uprostřed léta jsou plné květů i hub.

Vhodné prostředí pro růst stromů umožňují i větší města. Domy stejně jako skály, působí jako ochrana před větry a mikroklima je teplejší. To je způsobeno odrazen slunečních paprsků od tmavých ploch, pokrytím zemského povrchu asfaltem či betonem. Průměrně bývá mikroklima města o 20 C teplejší. Právě ve městech jsou vysazovány nepůvodní dřeviny. Mimo města je jim daří docela dobře i v Þingvelliru v zákrytu trhliny Allmangjá. Na Islandu dobře roste např. severoamerické druhy jedle arizonská (Abies lasiocarpa) a topol chlupatoplodý (Populus trichocarpa), které i ve své domovině rostou také v chladnějších částech, často zasahují až na Aljašku. Mnohem více se při výsadbách používají keře, a to nejen dovezené, ale i domácí druhy. Sazenice dřevin se pěstují na jediném místě na ostrově, ve výzkumné lesnické stanici v Hallomrmstaður na východě, která se zabývá hledáním dřevin vhodných pro Island.

Městské prostředí a vlastní zahrádky si Islanďané rádi krášlí pěknými květy. Hledáním vhodných rostlin pro výsadby se zabývají botanické zahrady. V Reykjavíku vznikla až v roce 1961 a zajímavé jsou skleníky otevřené až v roce 1990, v kterých jsou převážně vysazeny dřeviny. Jedná se o dřeviny, které u nás například běžně vysazujeme do živých plotů (tis, hlohyně, bobkovišeň) a které by mimo skleníky nepřežily zimu. Starší a větší botanická zahrada je na severu v Akureyri (založena roku 1912, plocha 3,6 ha). Přestože Akureyri leží severněji má pro růst rostlin lepší podmínky. Má především vyšší počet slunečních dní a je chráněno před větry. Za pozornost stojí oddělení islandské květeny nebo sbírka vrb a topolů.

Po návštěvě Islandu se může nezasvěcenému zdát, že kvetoucích rostlin tu sice není mnoho, ale určitě o to více zde roste mechů a lišejníků. Bohužel ani to není pravda. Květena mechorostů je tvořena asi 600 druhy a květena lišejníků něco přes 700 druhů.

Z těchto dvou skupin by měl každý milovník Islandu znát určitě islandský mech. Toto lidové jméno se používá pro lišejník pukléřku islandskou (Cetraria islandica), která roste hojně všude v Evropě a je téměř kosmopolitním druhem. V životě Islanďanů hrála velmi důležitou roli, protože jí používali k přípravě některých pokrmů, mleli z ní mouku, kterou přidávali do obilné mouky nebo používali na pečení tradičního vánočního pečiva. Skutečným islandským mechem je druh, který porůstá bohatě lávová pole a připravuje je pro osídlení dalšími druhy rostlin. Jmenuje se zoubkočepka mechovitá (Racomitrium lanuginosum), špička jejího listu je bezbarvá a dává polštářům stříbrošedý nádech. Rozsáhlé koberce zoubkočepky pak dávají islandské krajině její typický vzhled a barvu.

Naděžda Gutzerová, 17. července 2006

v Severských listech publikováno

Související články – islandská květena

Vše důležité o islandské květeně aneb rychlokurs pro laiky – 17. 7. 2006
Několik poznámek k cestopisu Jiřího Zemana (1.) – 30. 6. 2002
Dřeviny Islandu – 10. 9. 2000, 2. 1. 2001
Island – země, kde nerostou stromy – 10. 9. 2000
Botanické zahrady Islandu – 15. 1. 2000
Pukléřka islandská (Cetraria islandica) – 1. 11. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.524.929 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.621 sec. • www.severskelisty.cz • 35.175.201.14
file v.20190115.000448 • web last uploaded 20200113.044503
2017:325 • 2018:225 • 2019:210 • 2020:9