znak SLSeverské listy

           

 

Jeskyně – život uvnitř kamene


Netopýr severní (Eptecissus Nilssoni)

Lalokokřídlec vrbový
(Scoliopteryx libatrix)

Ve Finsku je známo téměř tisíc jeskyní, počet dosud neobjevených může být jen odhadován. Chladné skalní dutiny vypadají na první pohled jako místa, kde by nikdo nehledal nic živého, alespoň ne v zimě. Přesto jsou však jeskyně bezpečnými zimovišti – je v nich téměř stabilní teplota, nezávislá na povětrnostních podmínkách a mrazu.

V jeskyních tráví zimu různí živočichové. Motýli, mouchy, komáři, sekáči, pavouci a mnozí další bezobratlí přečkají dlouhou a chladnou zimu pomocí přizpůsobivých „mrazuvzdorných tekutin“, obsažených ve svém organismu. Díky glycerolu a proteinům živočichové nezmrznou, třebaže teplota vzduchu poklesne často až několik desítek stupňů pod bod mrazu.

Netopýři upadají do zimního spánku, během něhož je jejich látková výměna velmi pomalá a tělesná teplota se blíží teplotě okolního prostředí. Netopýři však nesnesou dlouhodobější pokles teploty zimoviště pod bod mrazu.

Část netopýrů v jeskyních

Kde netopýři přezimují? Tato otázka leží poslední dobou v hlavě mnoha výzkumníkům. Třebaže motýli mohou přezimovat například v hromadě prken nebo zední spáře, pro netopýry jsou takové úkryty příliš nejisté. Kožená křídla můžeme spatřit mimo jiné i ve starých betonových bunkrech, dolech a sklepích, ale takovéto zimní výskyty jsou jen řídké.

Podle speleologa a geologa Aimo Kejonena je přezimování netopýrů jisté alespoň ve třech finských přirozených jeskyních. Jsou to jeskyně Torhola ve městě Lohja, Vlčí jeskyně (Susiluola) ve městě Kristiinankaupunki a jeskynní systém Olhavanlampi ve Valkeala (všechny lokality v jižním až západním Finsku – pozn. překl.).

Netopýři v jeskyních vyhledávají obvykle dobře chráněné dutiny, do kterých je obtížné i jen nahlédnout. To je zřejmě také jeden z důvodů, proč je známo tak málo pozorování zimujících netopýrů. Například dva netopýři severní (Eptesicus nilssoni), nalezení autorem článku loni v únoru v jeskyni Torhola, byli v tak těsném prostoru, že je téměř nebylo možno ani vyfotografovat.

Záhada lalokokřídleců

Autor prozkoumal během několika zim desítky jeskyní, ale jen jednou byl v jeskyni nalezen zimující denní motýl – babočka kopřivová (Aglais urticae). Také píďalkovitých motýlů (Geometridae) bylo nalezeno jen několik. Zato lalokokřídlec vrbový (Scoliopteryx libatrix) byl nalezen ve stovkách exemplářů – minulou zimu jich v Čertově jeskyni (Piruluola) u Jyväskylä bylo napočítáno téměř 60 na ploše několika metrů čtverečních! Desítky lalokokřídleců byly také v jednom sklepě v dutině vysoké necelý půlmetr a velké asi 10 čtverečních metrů. Zde vedle lalokokřídleců zimovaly i píďalky. Lalokokřídlec vrbový byl jediným druhem motýla, který zimoval téměř ve všech zkoumaných jeskyních.

„Skupinové přezimování lalokokřídleců je známo již dlouho, ale stále je zahaleno rouškou tajemství, proč se právě tento druh vyskytuje v jeskyních nejvíce,“ říká doc. Jari Halmi z univerzity v Jyväskylä. „K rozluštění této záhady bychom potřebovali vědět, jakým způsobem se lalokokřídleci a ostatní živočichové orientují při vyhledávání jeskyní.“

V jeskyni je třeba spokojit se s málem

Ve finských jeskyních je málo vlastní, jen pro ně typické fauny. Patří k ní například jeden druh ze řádu chvostoskoků (Collembola), který podle doc. Haimiho obývá výlučně jeskyně.

Lalokokřídleci a další živočichové přezimující v jeskyních však nejsou pravými jeskynními druhy, neboť se v jeskyních vyskytují jen přechodně. Musejí mít však velkou schopnost překonávat obtíže, neboť životní podmínky v jeskyních je mohou často překvapit.

Občas může mlhavé počasí způsobit změnu vlhkosti jeskynního prostředí, sražená voda pak může namrzat a pokrýt ledem i přezimující živočichy. Podle doc. Haimiho si motýli poradí i s tímto problémem, neboť částečky ledu nemohou pozměnit strukturu jejich buněk. Obdivuhodná je houževnatost lalokokřídleců – tam, kde by člověk pod úměrnou vrstvou jinovatky již umrzl, přežijí tito malí motýli až do jara!

Pavouci a sekáči přezimující v jeskyních nesetrvávají na jednom místě, ale hledají potravu i v zimě. Křižáci zde líčí i své pasti – a vylekají často přírodovědce tím, že se před jeho očima nečekaně spustí od stropu. Sekáči zase pobíhají na svých dlouhých nohách a loví chvostoskoky a jiné drobné živočichy. Najdou jen málo potravy, ale vystačí s ní.

Živočichové přezimující v jeskyních přežijí do jara díky dodržování zásady, jejíž zapamatování by mohlo být užitečné i lidem: vzít si jen to, co potřebuji, a to ostatní nechat na pokoji.

Literatura:
[1]  Rahkonen, J.: Elämä kiven sisässä. In: Suomen Luonto 59(2), s. 20-21. Helsinki 2000

Suomen Luonto (Finská příroda) je časopisem Finského svazu ochrany přírody. Vychází dvanáctkrát ročně.

Juho Rahkonen, z finštiny přeložil: Václav Chvátal, 2000

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33   hodnoceno: 18 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.608.334 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.461 sec. • www.severskelisty.cz • 18.232.146.10
file v.20200222.012317 • web last uploaded 20201128.115214
2017:195 • 2018:137 • 2019:95 • 2020:75