Hannes Olof Gösta Alfvén – švédský fyzik a astrofyzik

Hannes Olof Gösta Alfvén
foto Wikimedia Commons

Hannes Olof Gösta Alfvén byl švédský fyzik a astrofyzik, jeden ze zakladatelů moderní fyziky plazmatu, narodil se 30. května 1908 v Norrköpingu v rodině lékaře.

Alfvén vystudoval Universitu v Uppsale, od roku 1937 pracoval v Nobelově institutu pro fyziku ve Stockholmu a v roce 1940 začal pracovat v Královském ústavu techniky ve Stockholmu, později se stal profesorem Královské technické vysoké školy ve Stockholmu, kde vybudoval Ústav pro fyziku plazmatu.

Ve 30. a 40. letech položil základy moderní fyziky plazmatu, jako první rozpoznal úlohu plazmatu ve vesmíru. Zavedl koncept magnetického pole zamrzlého v látce (silokřivky pole sledují proudící plazmatu). V roce 1939 publikoval Alfvén teorii magnetických bouří a polárních září, položil základy moderní teorie magnetosféry Země. Zabýval se pohybem nabitých částic v magnetosféře Země. V roce 1942 rozpracoval první variantu magnetohydrodynamiky (MHD) – popisu plazmatu jako tekutiny pohybující se v magnetických polích. MHD je z matematického hlediska soustava parciálních diferenciálních rovnic.

Alfvén byl zastáncem myšlenky, že za formování různých útvarů ve vesmíru je podstatnou měrou zodpovědná elektromagnetická interakce, nikoli gravitační. Jako mnozí jeho současníci nevěřil teorii Velkého třesku a byl zastáncem elektromagnetické povahy počátku našeho vesmíru. Podstatný vliv elektromagnetické interakce v současném vesmíru se potvrdil.

Jeho teorie vln, které se šíří v dokonale vodivém prostředí téměř bez útlumu a odrazů, nebyla přijata zcela bez výhrad, neboť byla v rozporu s Maxwellovou teorií, která říká, že elektromagnetické vlny se v dobře vodivém prostředí šíří jen do malých vzdáleností a nešíří se v prostředí dokonale vodivém.

Alfvén významnou mírou přispěl k moderní planetární kosmologii hlavně pracemi o přenosu momentu hybnosti z rotujícího praslunce na planety, účinku magnetických polí na pramlhovinu a pracemi o magnetosféře Země a jiných těles.

Za své práce ve fyzice plazmatu a její interakce s magnetickým polem získal Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1970. O cenu se podílí s Luisem Néelem (studium magnetik a feromagnetik). Ve stejném roce se fyzici Arthur Kantrowitz a Aveo Rosa zabývali převodem této technologie do praxe.

Hannes Alfvén zemřel 2. dubna 1995 v Djursholmu.

zdroje Wikipedie, Aldebaran, Techmania