Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson v Praze

Ólafur Ragnar Grímsson
na World Economic Forum Annual
Meeting Davos 2010
foto Wikimedia Commons

Na pozvání prezidenta republiky Václava Klause přicestoval ve dnech 17. až 19. května 2012 na státní návštěvu České republiky prezident Islandské republiky Ólafur Ragnar Grímsson s manželkou Dorrit Moussaieffovou.

„Samostatná měna způsobila islandskou finanční krizi. Zároveň ji ale pomohla vyřešit,“ řekl na návštěvě v Praze islandský prezident Grímsson. A po čtyřech letech tak může Evropa severskému ostrovu ekonomickou situaci asi jen závidět. Třeba šestiprocentní nezaměstnanost a čtyřprocentní růst HDP. O zkušenosti se Grímsson dělil na Hradě se svým českým protějškem.

„Islandská koruna byla součástí problému, který ke krizi vedl, ale možnost mít vlastní měnu a devalvovat ji byla určitě součástí řešení problému po krizi,“ řekl Grímsson. Po bankovním kolapsu v roce 2008 podle něj silně zaznívalo volání po tom, aby Island jako malá země, která chce být aktivní v globální ekonomice, přijal společnou evropskou měnu. „Před čtyřmi lety ale eurozóna vypadala jinak než nyní,“ poznamenal.

Český a islandský prezident velkou část společného jednání věnovali právě debatě o islandské finanční krizi a způsobech, kterými země svou ekonomiku znovu nastartovala. Podle Klause se ukázalo, že kromě regulace bankovního systému Islandu pomohlo právě to, že má vlastní měnu. „Jedním z ozdravných opatření pro Island nepochybně byla devalvace islandské koruny – něco, co některé země, které jsou v eurozóně, dnes k dispozici nemají,“ poznamenal Klaus, který je ostrým kritikem současné eurozóny, která podle něj výrazně přispěla k ekonomickým problémům v Řecku.

Islandský prezident Grímsson přiletěl na státní návštěvu komerční linkou. I to patří k úsporným opatřením po rozsáhlé ekonomické krizi v zemi, která teď živě diskutuje o svém členství v Evropské unii. Islandská společnost Iceland Express začala totiž provozovat pravidelnou leteckou linku mezi Prahou a Reykjavíkem. Nové spojení využil islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson, který linkou přicestoval do Prahy. Pro Iceland Express zajišťuje spojení mezi letištěm Keflavík u Reykjavíku a Prahou český dopravce Holidays Czech Airlines ze skupiny ČSA. Linka bude létat jednou týdně. Ceny budou začínat na 8 350 korunách za zpáteční letenku. Podle Grímssona by měla linka sloužit také cestujícím ze Severní Ameriky, pro které je Island přestupním místem při cestě do Evropy.

V kuloárech se spekulovalo o tom, že prezident Grímsson přiletěl jednat o českých Gripenech, které by měly bránit islandský vzdušný prostor v roce 2014. Podle zpravodajství ČRo však o nich řeč nebyla. Prezident Grímsson se naopak pochlubil, že jeho země armádu nepotřebuje a poslední trvalou základnu v Keflavíku Američané zrušili již před pěti lety.

Island v roce 2008 prakticky zbankrotoval. Teď se mu nečekaně daří. Stojí za tím tvrdá politika i ekonomické reformy. Takové, které by podle expertů většina ostatních Evropanů nepřijala. A nešlo jen o zvyšování daní.

„Na rozdíl od ostatních evropských zemí máme vlastní měnu, tak jsme ji mohli devalvovat a posílit tak export,“ řekl ve večerních zprávách České televize islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson, který by v té době spolu se svojí manželkou na státní návštěvě v České republice.

Na Islandu teď nemá práci asi 6 procent obyvatel, pro srovnání – ve Španělsku, které se teď také potácí na okraji bankrotu, je bez práce každý čtvrtý.

„Islandský národ je houževnatý národ, který si v minulosti prošel ne příliš lehkými osudovými záležitostmi. Možná právě tato skutečnost přispívá k tomu, jak jsou schopni se potýkat s krizemi,“ říká Jan Jedlička, analytik České spořitelny.

Island před čtyřmi lety srazily na kolena právě banky, a i když experti tvrdí, že Island nemá ještě vyhráno, jeho zadlužení je stále obrovské, daří se mu snižovat schodky státního rozpočtu.

Největší příjmy má Island z rybolovu, stále větší roli ale hraje i turistika. To je důvod, proč se prezident Grímsson se svojí delegací rozhodl přijet do Česka. Snaží se totiž přesvědčit Čechy, aby dovolenou trávili na Severu, uvedla ČT v hlavní zpravodajské relaci Události.

Severské listy, ČRo, ČT24, 17. – 18. května 2012

Ólafur Ragnar Grímsson

Ólafur Ragnar Grímsson
na World Economic Forum Annual
Meeting Davos 2011
foto Wikimedia Commons

Devětašedesátiletý Grímsson, který má na programu také jednání s předsedou Senátu Milanem Štěchem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou a pražským primátorem Bohuslavem Svobodou, se prezidentu Klausovi během jeho návštěvy na Islandu v roce 2005 přiznal, že sice nikdy v Praze nebyl, ale že jeho první auto po získání řidičáku byla škodovka. Do České republiky přijede se svou britsko-izraelskou manželkou Dorrit Moussaieffovou, kterou si vzal v den svých šedesátin.

Jako v pořadí pátý prezident Islandu od roku 1944 se bude Grímsson letos doma ucházet už o pátý prezidentský mandát. Ještě v lednovém novoročním projevu přitom tvrdil pravý opak a víceméně naznačil, že mu 16 let v této funkci už stačilo. Změnil názor poté, co ho o to v petici požádalo 30 tisíc obyvatel Islandu – tedy každý desátý. V zemi větší než celá Česká republika plus ještě jednou celá Morava a Slezsko totiž žije jen o málo víc obyvatel než v Ostravě – a z toho ještě více než třetina v Reykjavíku.

Islandský prezident má víceméně jen reprezentativní funkci, nicméně jednou z jeho pravomocí je odmítnout podepsání zákonů schválených parlamentem. V takovém případě musí o návrzích hlasovat lidé v referendu. Grímsson je první hlavou země, která tuto pravomoc využila. To se stalo v roce 2004, kdy odmítl mediální zákon; z referenda ale sešlo, protože vláda pro jistotu návrh zákona stáhla. Loni a předloni vyvolal prezident další dvě referenda o vládou sjednané dohodě, podle níž měla země zaplatit Británii a Nizozemsku pět miliard dolarů jako náhradu za ztracené vklady Britů a Nizozemců u islandské internetové banky Icesave. Islanďané se postavili za prezidenta a dohody v referendech odmítli.

Icesave patřila společnosti Landsbanki, tedy jedné ze tří velkých islandských bank (společně s Kaupthing a Glitnir), které v roce 2008 během jediného týdne zkrachovaly. Islandská ekonomika prodělala hlubokou krizi, řada Islanďanů přišla o práci, úspory i bydlení, hodnota islandské koruny se hluboce propadla. Odvrátit bankrot se podařilo jen díky výrazným škrtům v rozpočtu a půjčkám od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Koncem dubna zvláštní tribunál z částečného podílu na zhoršení krize shledal vinným bývalého islandského premiéra Geira Haardeho, šalamounsky mu ale nevyměřil žádný trest. Podle MMF se Island nakonec z hospodářské krize zotavil dříve, než se čekalo. Kvůli krizi pak země začala usilovat o vstup do EU.

Grímssonovou předchůdkyní v úřadě byla v letech 1980–1996 Vigdís Finnbogadóttir, která se stala první zvolenou prezidentkou na světě a první prezidentkou Evropy. Jednokomorový, 63členný Althing se poprvé sešel v roce 930 a je nejstarším parlamentem světa. Premiérkou je od roku 2009 poprvé žena – socialistka Jóhanna Sigurgardóttir, která se mimo jiné jako první premiérka na světě otevřeně přihlásila k lesbické orientaci; jako jedna z prvních využila také nový zákon umožňující na Islandu sňatky homosexuálů.

ČT, 17. května 2012