Emanuel Swedenborg

Emanuel Swedenborg
foto: archiv Severských listů

29. ledna 2008 jsme si připomněli 320. výročí narození švédského spisovatele, přírodovědce a mystika Emanuela Swedenborga. Jedno z osmi dětí skarského biskupa a filologa Jespera Svedberga, který pocházel ze starého podnikatelského rodu v hornictví ve Falunu. Matka Sara Behm zemřela ve věku 30 let. Emanuelovi bylo 8 let. Emanuel vyrůstal v Uppsale, kde byl jeho otec profesorem teologie a děkanem. Studia v Uppsale dovršil v roce 1709. Když se otec stal biskupem ve Skara, zůstal Emanuel u sestry provdané za světoznámého vědce Erika Berzelia. Emanuela velmi ovlivnil nejen otec, ale i švagr, od kterého získal přírodovědné vědomosti, především matematiku a mechaniku.Již v roce 1710 podnikl cestu do Londýna-tehdejšího přírodovědeckého centra a do Holandska, Francie a Německa. Velmi jej podporoval král Karel XII. Stal se asesorem Báňského kolegia. Byl spolupracovníkem vynálezce Christoffera Polhelma, setkal se s jeho tehdy patnáctiletou dcerou Emerentiou a písemně mu byl přislíben sňatek. Emerentia však s pomocí bratra smlouvu sebrala. Emanuel se ale nezlobil a do konce života zůstal svobodný. V roce 1719 byla rodina povýšena do šlechtického stavu a přijala jméno Svedenborg (Swedenborg) podle rodinného sídla Sveden blízko Falunu. Swedenborg se věnoval mnoha technickým objevům. Podílel se na konstrukci doků v Karlskroně a zdymadel v trollhättanu. Napsal mnoho pojednání např. o válcovnách železa a mědi a o geologii. Na svých cestách do zahraničí se kontaktoval s mnoha učenci. V letech 1720–1721 projížděl česká hornická města. Od roku 1741 je členem Vědecké akademie.Po dalších cestách se zdržuje ve Stockholmu. V roce 1743 si zřídil první a jediné sídlo ve čtvrti Södermalm na ulici Hornsgatan, kde obýval dům se 6 místnostmi. Za domem byla malá, dobře pěstovaná zahrada, která mu dělala radost a do které každoročně věnoval velké sumy. V zahradě byl též letohrádek, kde napsal většinu spisů a přijímal návštěvy. Když byl koncem 19. stol Hornsgatan rozšiřována, musela stará zástavba ustoupit novým budovám. Arthur Hazelius za pomoci Nya Kyrkan (přívrženci Swedenborgova učení) zakoupil letohrádek pro Skansen. Na Horngatan 41 je pamětní deska, připomínající jeho pobyt zde a v blízkém parčíku na Mariatorget je jeho busta.

Z jeho zcela vědecké činnosti se dostalo uznání např. poznatkům o mozkové funkci, které jsou oceňovány dodnes. Své poznatky sepsal většinou latinky v řadě knih, asi nejznámější je jeho Principia rerum naturalium (1734, Základy přírodních věd). Po roce 1745 prožije duchovní krizi, zanechává vědeckého bádání a činnosti v různých technických oborech a věnuje se mystickým zážitkům, které sepsal v řadě pojednání. V češtině vyšlo např. Nebe a peklo, Styk duše s tělem, Nový Jeruzalém a jeho nebeská nauka atd.

Zemřel 29. března 1772 v Londýně. Pohřben byl ve švédském kostele na Princes Square blízko Toweru. 19. května 1908 byly jeho ostatky převezeny do uppsalské katedrály. V roce 1958 profesor Folke Henschen zjistil, že lebka není Swedenborgova. V roce 1816 nějaký jeho obdivovatel vyplundroval rakev a vyměnil lebku. Později byla vydražena v aukci v Londýně. V roce 1978 byla vrácena do sarkofágu.

Swedenborg inspiroval řadu básníků např. Baudelaira, Dostojevského a další.

Arnošta Vieweghová 30. 1. 2008