Podivuhodný pan Swedenborg

Emanuel Swedenborg
foto: archiv Severských listů

Muž, jehož pozoruhodný životní příběh se stal námětem dalšího pořadu z cyklu Českého rozhlasu 2 – Praha Velké osudy, studoval filozofii a přírodní vědy, navrhoval originální technická zařízení -ponorku, jeřáb na vodní pohon, létající stroj či automatickou střelnou zbraň. Na první pohled jsou to běžné věci, ale když dodáme, že náš hrdina je vymýšlel v první polovině 18. století, tiše žasneme. Jmenoval se Emanuel Swedenborg a narodil se roku 1688 ve Stockholmu.

Většinu svého života prožil jako učenec i praktik přírodovědného a technického zaměření. Potom však přišel rok 1743. Na cestě do Anglie a do Holandska prožil Swedenborg duševní krizi, která zcela proměnila jeho osobnost. V jeho deníku z té doby, který byl později vydán pod titulem Snář, jsou popsány sny a vidění, které ho uvedly do stavu náboženského vytržení. Způsobily proměnu původně přísně rozumově založeného člověka v hluboce věřícího, spirituálního analytika, mystika a vizionáře. Swedenborga většina jeho současníků považovala za podivína, ba šílence. Kant ho nazval fantastou, který přišel o rozum, nejhorším ze všech blouznivců.

Swedenborgovo vystupování a jeho aktivní účast na tehdejším společenském a politickém životě ale jeho domnělé šílenství jednoznačně vyvracejí. Když zemřel, začali se k jeho učení hlásit mnozí přívrženci a žáci, kteří ho považovali za světce. Na základě jeho tezí založili takzvanou Novou církev, která brzy zaznamenala velký rozmach hlavně v Anglii a Americe. K zakladatelům patří básník William Blake. Swedenborg ovlivnil i řadu dalších slavných autorů světové literatury. Byli mezi nimi Goethe, Strindberg, Baudelaire, Balzac, Doyle, Emmerson, Yeats či Borges.

Příběh Emanuela Swedenborga zpracoval pro cyklus Velké osudy Zbyněk Černík (Český rozhlas 2 – Praha, 16. října 2007, 17,30 hod.)

Pavel Kácha, redaktor ČRo 2 – Praha, Týdeník Rozhlas 42/2007