Dag Hammarskjöld (1905–1961)

Dag Hammarskjöld (1905–1961)
foto archiv

Činnost mezinárodních organizací, zejména Organizace spojených národů, byla vždy v popředí zájmu severských zemí. Svým posláním a svými cíly do značné míry odpovídala mentalitě a vizi nejlepších a nejváženějších jejich občanů, mnozí působili úspěšně v jejich službách. Prvním generálním tajemníkem OSN se stal norský ministr zahraničí Trygve Lie a v dubnu 1953 byl jeho nástupcem zvolen švédský politik a ekonom Dag Hammarskjöld. Světová organizace v něm získala pracovníka oddaného tehdy ještě mladé instituce, kterému nechyběla osobní odvaha a mravní síla. Jeho smýšlení, které se promítlo do jeho aktivit, může přiblížit krátká citace z jeho vystoupení: „Naše práce pro mír musí začít v soukromém životě každého z nás. Chceme-li pro lidstvo vybudovat svět zproštěný strachu, nesmíme se sami bát. Chceme-li vytvořit spravedlivý svět, musíme sami být spravedliví. Jak můžeme bojovat za svobodu, když sami ve své mysli nejsme svobodní?“

Dag Hammarskjöld působil ve své funkci v nesmírně zajímavém a složitém období, kdy na základě usnesení Valného shromáždění OSN v přesně stanovených termínech řada zemí Asie a Afriky získala nezávislost na bývalých koloniálních mocnostech. V rámci své činnosti podnikal cesty do nově vznikajících států, které se postupně stávaly členy OSN. V září 1961 se mu jedna taková cesta stala osudnou – Dag Hammarskjöld zahynul při havárii letadla někde nad územím bývalého belgického Konga. V prosinci téhož roku mu byla udělena Nobelova cena míru (poprvé v její historii je tak stalo in memoriam) a Valné shromáždění OSN po něm pojmenovalo ústřední knihovnu v New Yorku.

Dag Hammarskjöld se narodil v roce 1905. Ke stému výročí jeho narození připravila Nadace Daga Hammarskjölda, za podpory švédského ministerstva zahraničních věcí a Švédského institutu putovní výstavu Peace in mind, která měla být v těchto dnech uvedena také v Praze. Žel, vinou zdržení v zemi předchozí destinace k nám včas nedoputovala.

Po tragické smrti Daga Hammarskjölda se v jeho bytě v New Yorku našel rukopis nadepsaný Vägmärken (Milníky), který je vlastně jeho osobním deníkem. Z dalších nalezených písemností vyplynulo, že by neměl námitky proti jeho publikaci. Postarali se o ni jeho přátelé a spolupracovníci. Útlá knížečka se stejným nadpisem vyšla v nakladatelství Bonniers ve Stockholmu v roce 1963. Obsahuje poznámky, myšlénky, verše, citáty zaznamenané od roku 1953. jazyk je stručný, střídmý, obsah vydává svědectví o člověku hluboce věřícím, o asketizmu, z kterého trochu mrazí, o stoicizmu, který je zcela výjimečná u politiky Hammarskjöldova postavení. Pro demonstraci těchto myšlenek i osobnosti Daga Hammarskjölda krátká ukázka, datovaná 3. prosince 1960, necelý rok před osudovou havárií.

Cesta

musíš po ni jít.
Štěstí,
musíš na něj zapomenout.
Kalich
musíš vyprázdnit.
Bolest
musíš skrýt.
Odpověď
se musíš naučit.
Konec
musíš unést.

Klára Kmochová – 10. června 2005