Roční období Árstíðir: Jaro v Zimě, Světlo, Pokání, Klid…

album Hvel má obálku od českého autora

Árstíðir

Scénické krajiny islandských písní, intimní kytarová sóla, emotivní komorní hudba, všemi těmito slovy by se dala baladická hudební skupina z Reykjavíku charakterizovat. Árstíðir je akustická vokální hudební skupina, která ve svých skladbách propojuje témata přírody, hledání, rozervanosti i tísně. Její členové zpívají, hrají na strunné nástroje, klavír a kytary. Výsledkem je neobyčejně široké spektrum tónů a zvuků, umocňovaných výjimečným rozsahem a barvou šesti mužských hlasů. Hudba Árstíðiru je kombinací klasiky a popu, někdy proto nazývaná komorním popem.

Během pěti let své existence kapela vydala dvě kompletní/dlouhotrvající alba a jeden EP remix. Jak obě alba, tak remix jsou vysoce ceněna hudebními kritiky. Již dvě skladby Árstíðiru se dostaly na první místo hitparády islandského rádia. Kapela mnohokrát účinkovala v TV programech na Islandu, ve Švédsku, Rusku, Německu a České republice. Během svých turné prokázala, že není nutné rozumět neuchopitelné islandštině nebo znát tradice tohoto malého prastarého národa, aby posluchači na závěr koncertu stáli a tleskali se slzami v očích na vyprodaných pódiích po celé Evropě. Příkladem může být jejich úchvatný koncert na festivalu Colours of Ostrava, kterému vestoje aplaudoval po střechu naplněný Gong.

kapela Árstíðir, foto archiv

Ragnar Ólafsson, foto Martina Kašparová


Ástírðir v elektrárně Toppstödin v Reykjavíku
foto Martina Kašparová

Album HVEL

Islandská skupina Árstíðir vydala nové, v pořadí již třetí album „HVEL“ a vyjíždí na evropské turné (Rakousko, Německo, Švýcarsko), v jehož rámci zavítá také k nám, a to hned třikrát. Kolekci tuctu jímavě emotivních písní doplňuje neméně sugestivní soubor fotografií z hledáčku ostravského Vladimíra Půlpána. A vyjádření kapely, že koncerty v Česku bývají ty nejlepší…

Árstíðir nyní tvoří čtveřice znamenitých muzikantů a také zpěváků: Daniel Auðunsson (kytara), Gunnar Már Jakobsson (barytonová kytara), Karl James Pestka (housle, viola, elektronika) a Ragnar Ólafsson (piano). Nepřeslechnutelný je na albu také podíl hostujícího violoncellisty, bývalého člena skupiny (Hallgrímur Jónas Jensson) a dalších tří hostů, posilujících především rytmiku (baskytara, bicí).

Hned úvodní píseň „Himinhvel“ vás nenechá na pochybách, že se uším (a duši) dostane pořádná dávka melancholie, smutku, emocí, milostné i přírodní lyriky. Jestliže je toto album v něčem jiné, jak tvrdili sami aktéři, pak je to ve schopnosti maximalizovat prožitek a pocity a jejich přenesení do hudby, která se však naštěstí minula s emočním vydíráním, sirupovitostí a sadomasochistickým rozdíráním sama sebe. Posluchač má tak na výběr, nakolik je ochoten nechat se tím vším pohltit. Takže alikvótní zpěv v úvodu a ambientní podmalby lze brát opravdu jen jako neobvyklé zvukové barvy, ale třeba také jako pokus o šamanskou spiritualitu. Ano, „…činím tak dobře/že vyprávím příběhy/ony tak přejdou do jiného světa…“ zní v jejich rodném jazyce. Ještě před březnovým vydáním alba se objevil singl s výraznou písní, zpívanou anglicky: „Things You Said“. Ta se blíží více oné klasické britské kytarovce, ale v instrumentální gradaci jdou Islanďané přece jenom dál.

Album vznikalo ve staré elektrárně

Island je známým ostrovem protikladů. Země s nejseverněji položenou metropolí na světě je sice částečně pokryta ledem, ale pod povrchem se skrývá spousta geotermální energie. Tento přírodní zdroj tepla využívají Islanďané k vytápění svých domů i výrobě elektřiny. V takové míře jako dnes ji však nepoužívali vždy. Pozůstatkem dřívějších dob je například elektrárna Toppstödin v Reykjavíku. Industriální budova ale našla nové využití – poskytuje inspiraci a prostor pro tvorbu umělcům, mezi nimi i kapele Árstíðir. „Teď nás inspirovalo tohle industriální místo. Je důležité, aby se umělec posouval dál, a aby se spolu s ním měnila i jeho tvorba. Ale pořád jsme to my, Árstíðir!“ říká za kapelu Ragnar, který je z nového života opuštěného místa nadšený. „Kromě nás tu jsou hlavně architekti, designéři, výtvarníci. Občas se tu pořádají zajímavé umělecké akce. Nezemřelo to tu, proudí tu spousta energie.“

České stopy na islandské desce

Kromě stop industriálního prostoru jsou na albu islandské skupiny hned dvě výrazné české stopy. Jedna z nich vznikla při návštěvě Ostravy v rámci minulého turné, kde kapela potkala výtvarníka Vladimíra Půlpána. „Hodně jsme přemýšleli o albu a hledali jsme inspiraci i pro obal desky. Takže setkání s Vladimírem přišlo v příhodnou dobu,“ vysvětluje Ragnar Ólafsson, klávesista a zpěvák kapely, jak došlo k tomu, že se tvorba českého umělce objevila na obalu jejich islandské desky. „Byli jsme naprosto nadšení! Navíc do sebe všechno časově perfektně zapadalo a jeho práce se k naší hudbě hodí,“ dodává Ragnar.

„Teď vám prozradím jedno tajemství. Některé části z Himinhvel (skladby, která otevírá celé album, pozn. red.) byly vlastně nahrány v České republice. Měli jsme dva dny volno v Rožnově. Měl jsem s sebou svoje nahrávací vybavení a pracovali jsme na demoverzích písní. Karlovy housle tam zněly tak dobře, že když jsme šli do studia a snažili se to nahrát znovu, demo znělo pořád nějak líp. Tak jsme vzali nahrávku z Rožnova a použili ji i pro album,“ vypráví o druhé české stopě Ragnar.

Nový život elektrárny Toppstödin

Elektrárna Toppstödin se začal stavět koncem čtyřicátých let, kdy do Evropy proudily peníze z USA na obnovu ekonomiky po druhé světové válce. Stavba byla dokončena v roce 1952 a uhlí se v ní spalovalo do roku 1986, kdy přestala být takováto produkce energie potřebná. Jelikož by demolice vyšla draho, Toppstödin dosud stojí. V roce 2009 se město Reykjavík rozhodlo, že nenechá místo opuštěné a po nezbytných bezpečnostních opatřeních jej poskytne za nízký pronájem místním umělcům. Tak se do prázdné budovy vrátil život…

Ukázky z alba lze vyslechnout zde: http://arstidir.bandcamp.com/album/hvel
Můžete si zde album také zkoupit.

red, 22. března 2015
zdroj: Lucerna Music Bar, LN, Martina Kašparová, Jazzport.cz