Zahynou finské semináře v Praze na nedostatek studentů?

V týdnu od 10. do 17. března 2001 proběhl v Praze v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy společný seminář českých a finských studentů.

Oddělení ugrofinistiky při Ústavu lingvistiky a ugrofinistiky Filozofické fakulty, které vede Dr. Lindroosová, pořádá každoročně v Praze semináře pro české a finské studenty. Finové, kteří se jich zúčastňují, jsou studenti dvou vysokých škol, Alkio-opisto a HUMAK, v  Korpilahti – městě položeném u největšího finského jezera Päijänne asi 210 km severně od Helsinek. Češi se zase rekrutují z řad těch, kterým finština učarovala a pro navštěvují její kurzy na FF UK.

Finští studenti mají o poznávání češtiny i českého národa relativně velký zájem. Pravidelně k nám na semináře přijíždí 10 až 15 studentů, všichni předem absolvují kurz češtiny v délce 25 dvouhodinovek, takže jsou schopni v naší mateřštině i trochu komunikovat. Semináře však mají jednací řeč finštinu. Každý den je zaměřen na jiné téma, témata jsou vybírána především z oblasti kultury. Čeští i finští studenti vyprávějí svým kolegům jeden den o hudbě a festivalech (v tom jsou Finové opravdu dobří), jindy o literatuře, o filmech, či o undergroundu.

Obdobné semináře pro české studenty ve finském Korpilahti sice nepořádají, nicméně sem zase naši studenti přijíždějí na stipendium absolvovat jeden či více semestrů výuky.

Semináře mají zcela nepochybně velký význam nejen proto, že naši studenti mohou týden komunikovat s nefalšovanými finskými rodáky, ale i proto, že se prohlubuje poznání a přátelství mezi našimi národy. Škoda jen, že se této akce nemohou zúčastňovat noví studenti. Studium finštiny bývalo na FF UK otevíráno každým druhým rokem, loni se tak poprvé bohužel nestalo. Je to určitě škoda, protože se tak ztrácí kontinuita studia této, na něčí vkus dost exotické, řeči. Zájem o studium je velký, takže nezbývá než doufat, že již letos budou moci být přijati další studenti.

Problém je však v nedostatku financí. Děkanát FF UK se rozhodl omezit malé filologické obory, přičemž jako kritérium bere počet habilitovaných lektorů. V novém ysokoškolském zákoně se úroveň studia a tak i oprávněnost otevření dalšího ročníku určuje právě tímto kritériem. Na oddělení ugrofinistiky jsou bohužel lektoři jen dva, takže se znatelný dopad úsporných opatření dá očekávat právě zde.

Na závěr bychom rádi našim čtenářům oznámili více potěšující zprávu – připravuje se vydání učebnice finštiny od Dr. Lindroosové.

Organizace letošního semináře se ujal a finské studenty v Korpilahti česky naučil náš spolupracovník a dopisovatel Václav Chvátal, který nás také celý půlrok informoval o tom, jak se léto finského Korpilahti mění v zimu.

ms, 15.3.2001