Finský národní textil ryijy

Tradiční ryijy z oblasti Pori

Tradiční ryijy z oblasti Uurainen 1796
 
„Plamen“ Akseli Gallen-Kallela (1865–1931)
První tkané moderní ryijy.
Tapisérie byla oceněna Zlatou medailí
na Světové výstavě v Paříži v roce 1900

Na Novoměstské radnici v Praze se 6. listopadu 2003 konala slavnostní vernisáž výstavy FINSKÝ NÁRODNÍ TEXTIL RYIJY. Výstavu pořádá Velvyslanectví Finska v ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR. Výstava bude otevřena do 30. listopadu od úterý do neděle 10 do 18 hodin. Úvodní slovo pronesl finský velvyslanec J. E. Jorma Inki.

Tapisérie ryijy [vysl. rüijü] se svou povahou podobají vázaným perským kobercům. Střídá se v nich jedna řádka vyvazovaných uzlů s několika řádkami zatkávaných útků. Uzly ryijy jsou tedy na osnově umístěny dál od sebe, jsou mnohem větší a mají delší vlasy. Cílem výstavy je představit finské ryijy v České republice, kde zatím nebyla podobná výstava zorganizována. Největší část vystavených tapisérii představují tapisérie moderního a národně-romantického stylu. Výstavy se účastní přední výrobci ryijy z Finska, jejichž kolekce čítají tapisérie navržené různými umělci.

Krása ryijy

Na výstavě se představuje finský textil zvaný ryijy. Kromě Finska je ryijy známé také v jiných skandinávských zemích. Jeho jméno je Švédsky „rya“ a norsky „rye“ nebo „ryge“. Anglické slovo „rug“ je několik set let starou jazykovou variantou pocházející ze skandinávských jazyků.

Ryijy není tkanou textilií jako například koberce nebo gobelíny, ale vázanou textilií z vlněného vlákna podobně jako východní koberce. Původně se ryijy zhotovovalo na tkalcovském stavu, na kterém se na vlákno vyvazovaly vlněné uzly. V současném průmyslovém věku je ryijy nejčastěji vázáno na hotovou látkovou osnovu. První ryijy byly často oboustranné. Na jedné straně byl vzor, druhá strana byla většinou bílá.

Již ve středověku výrobci barvili bílá nebo černá přadena ovčí vlny přírodními barvami z mechu, listí nebo cibule. Nejtěžší bylo dosáhnout modrých nebo červených odstínů, bez použití dováženého indiga nebo purpury. Indigo se do Finska importovalo sice již začátkem devátého století, ale bylo drahé.

Kvůli používání přírodních barev nejsou ryijy nikdy příliš pestré. Jejich barevná škála je spíše „sotto bosco“. Vzory ryijy byly původně, alespoň ve Finsku, originální. Znázorňovaly mimo jiné prastaré ugrofinské mytické ornamenty, které jsou známé také našim příbuzným národům, Maďary počínaje.

Původní funkcí ryijy bylo hřát svého majitele jako plášť nebo přikrývka. Hlavně během dlouhých cest na saních bylo ryijy zapotřebí. Když jsem byl ve čtyřicátých letech malý kluk, obyvatelé naší vesnice jezdili v zimě brzy ráno do kostela na saních podél zamrzlé malé řeky. Silnice byla často kvůli autům posypaná pískem a pro jízdu na saních nevhodná. Na saních jezdily hlavně děti pod přikrývkami z ovčí kůže. Ryijy již tehdy plnilo dekorativní funkci. Krásně vázané ryijy byly přehozeny přes zadní opěrku saní tak, aby bylo zezadu vidět co nejvíce z volně visící látky.

Krása ryijy byla definitivně objevena na začátku minulého století. Začaly se vázat ryijy, které byly pracnější a krásnější než kdykoliv předtím. Dříve se i ty nejkrásnější ryijy používaly jako koberce, teď se začaly věšet na stěnu. Stejně se vyvíjel i laponský tkaný národní textil raanu.

Největší finský umělec národně-romantického období a secesního stylu Akseli Gallén Kallela navrhl pro pařížskou světovou výstavu nádherné ryijy s názvem „Plamen“, které si můžete na výstavě také prohlédnout. O ženách, které Plamen vázaly, se vypravují velice zajímavé historky! Ve třicátých letech se zase ve všech finských domácnostech vázaly funkcionalistické ryijy.

Ve Finsku je čistě figurativní, epické ryijy neobvyklé a přílišná názornost se necení. Ale kupříkladu v Norsku se ryijy znázorňující různé události používaly od dob vikingů. Ve Finsku vždy ležel důraz více na ornamentu, harmonii barev a estetické hodnotě v užitém prostoru.

Za realizací této výstavy v Praze je skryto hodně práce. Českému ministerstvu kultury a finskému velvyslanectví se podařilo přivézt do České republiky skutečně reprezentativní sbírku, jejíž pojišťovací hodnota pozoruhodná. Výstava je v České republice první svého druhu a složením ojedinělá.

Chci ze srdce poděkovat všem, kteří se účastnili na realizaci výstavy, umělcům i firmám, které díla zapůjčily. Mezi ně patří i ministerský rada našeho velvyslanectví, paní Lairesová, což dokazuje, že tradice ryijy stále pokračuje.

Výstava znamená krok k poznání tradičních finských a skandinávských obyčejů v České republice a doufám, že si vyslouží zájem a ocenění místního publika.

Tradiční i moderní ryijy

Tapisérie ryijy jsou neodmyslitelnou součástí finského interiéru. Jedná se o typickou lidovou ruční práci. Staré tapisérie jsou rodinným stříbrem a nové slouží jako interiérové doplňky. Původním tvarem finského slova ryijy, které označuje tento druh tapisérie, je staroskandinávské „ry“, které označovalo vázanou, nezastřiženou pokrývku. Slovo prošlo v různých jazycích různými proměnami, například v angličtině se používá slovo „rug“, které znamená rohož nebo koberec. (viz obr. Tradiční ryijy z oblasti Pori)

Nezastřižené textilie se v různých částech světa používají na oblečení a k zařizování interiérů. Vikinské výpravy, které zasahovaly až do Byzancie a Perského zálivu, můžeme považovat za možnou cestu, jíž se znalost výroby textilií rozšířila ve Skandinávii. Vikingové se oblékali do nezastřižených textilií, které byly praktičtější než kožešiny. Ve Finsku bylo ryijy původně materiálem pro každodenní potřebu, který svým vzhledem připomínal více kožešinu než tkaný textil. Během námořních výprav sloužilo ryijy jako teplé jako teplé oblečení i jako přikrývka. (viz obr. Tradiční ryijy z oblasti Uurainen)

Později nabídly hrady a královská sídla nové a vznešenější účely využití ryijy. Čím bylo ryijy zdobnější, tím větší byla jeho cena. Část textilií se tkala přímo pro švédského krále jako daňová splátka. Výroba ryijy se rozšířila po finském venkově, hradech a usedlostech. Zrodilo se bezpočet lidových vzorů, které se dědily z generace na generaci.  (viz obr. „Plamen“ Akseli Gallen-Kallely)

Na přelomu 19. a 20. století se ve Finsku zrodil národně-romantický styl, který hrál významnou roli v počátcích finského uměleckého průmyslu a uměleckého ryijy. Malíři a architekti se začali zajímat o navrhovaní vzorů a z tradičního užitkového textilu vznikl dekorační prvek.

Michael Stanovský
Zdroj: Jorma Inki, velvyslanec Finské republiky v ČR, katalog výstavy