Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Hällristningar – skalní rytiny z doby bronzové



Muzeum Vitlicke, foto Zdeněk Lyčka

Největší plošina se skalními rytinami
v Tanumu severně od Göteborgu.
foto Zdeněk Lyčka

Loď z doby bronzové
symbolický dopravní prostředek
z pozemského světa do říše mrtvých
foto Zdeněk Lyčka

Jedna z nejznámějších skalních rytin
z oblasti Tanum – svatební pár znázorňující
posvátné spojení dvou božstev
foto Zdeněk Lyčka

Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zahrnuje v současné době 690 pamětihodností. Dvacet tři z nich se nachází v severských zemích, z toho jedenáct ve Švédsku. Jednou z nejpozoruhodnějších švédských kulturních památek jsou skalní rytiny z doby bronzové – hällristningar.

Většinu artefaktů najdeme na západošvédském pobřeží v oblasti Tanum v kraji Bohuslän. Tato oblast se vyznačuje největší koncentrací skalních rytin v Evropě. Památka byla zapsána na seznam UNESCO v roce 1994 jako jedinečný příklad vysoce kvalitního umění doby bronzové.

Množství prehistorických hrobů potvrzuje, že oblast Tanum byla v době bronzové hustě zalidněna (ve Skandinávii se jedná o období 1800 – 500 př. n. l., ve střední Evropě začala doba bronzová asi o 500 let dříve). Díky archeologům víme, že lidé na severu před třemi tisíci lety žili ve velkých několikageneračních domech, nosili volný oděv z hrubé tkaniny a ženy si potrpěly na komplikované účesy. Půdu obdělávali jednoduchým dřevěným náčiním, pěstovali obilí, chovali psy, kozy, ovce, koně, hovězí dobytek a prasata. Pomocí oštěpů, luků a šípů lovili divokou zvěř, chytali ryby a sbírali lesní plody a ořechy.

Bronz – slitina přibližně 90 %mědi a 10 %cínu – se dovážel z kontinentální Evropy a zpočátku se používal pouze k výrobě zbraní a šperků. Předměty z bronzu měly rituální charakter a archeologové je nacházejí především na obětištích a v hrobech. Mrtví dostávali s sebou na poslední cestu kromě šperků a zbraní také obilí, dobytek, povozy a pluhy. Se změnou způsobu pohřbívání kolem roku 1000 př. n. l. se objevují zápalné oběti, na konci mladší doby bronzové jsou obětováni i lidé.

Ve společnosti, která neznala psaný jazyk, mělo velký význam vyjádření pomocí obrazu. Výtvarné sdělení mohlo umocnit vyprávění, zaříkávání či modlitbu. Zřejmě i samotné tesání obrázků tvrdým kamenem či bronzovým dlátem do skalních plošin na mořském břehu bylo rituální záležitostí. Proč se dnes skalní rytiny nacházejí uprostřed lesů několik kilometrů od pobřeží, je nasnadě: před třemi tisíci lety bylo podnebí ve Skandinávii mnohem mírnější, asi jako nyní v jižní Francii, a mořská hladina ležela přibližně o dvacet metrů výše než dnes. Rytiny jsou většinou orientovány jižním a východním směrem, tedy ke Slunci, které jejich výtvarné sdělení magicky umocňuje, často spolu s praménky vody stékajícími po plošinách. Výběr zobrazovaných objektů podléhal velmi přísným pravidlům. Nejčastějšími motivy jsou okrouhlé obětní jamky, lodě, zvířata, různé kruhovité symboly, štíty a oštěpy. Zobrazované osoby jsou v naprosté většině mužského pohlaví, se zdůrazněným falem a nesoucí zbraň. Poměrně často se objevují lidské stopy, které měly pravděpodobně symbolizovat přítomnost vyšší moci. Běžné lidské činnosti nejsou až na několik výjimek vůbec zobrazovány. Badatelé z toho usuzují, že skalní rytiny měly v době svého vzniku vysoce symbolický, obřadní či sakrální charakter. Je pravděpodobné, že mnohonásobně opakovaný a často několikrát za sebou prohlubovaný motiv divokého zvířete vyjadřoval touhu lovce po dobrém úlovku, uctívaný obraz pluhu mohl být poděkováním za dobrou úrodu. Loď je možno chápat jako symbolický dopravní prostředek z pozemského světa do říše mrtvých, o čemž svědčí i prehistorické kamenné hroby s půdorysem ve tvaru lodi.

Skalní rytiny jsou dnes pro lepší viditelnost vyplněny speciální červenou barvou, ale není známo, zda byly vybarvovány i v době svého vzniku. O jejich udržování se starají zaměstnanci muzea Vitlycke, které jeden z nejvýznamnějších deníků Dagens Nyheter označil za nejlepší švédské muzeum loňského roku. K nové budově muzea, která byla otevřena v roce 1998, přibyla loni velice sugestivní ukázka osady z doby bronzové s replikami dvou vícegeneračních domů a několika chatrčí pro dobytek.

Skalní kresby a rytiny

Skalní kresby a rytiny provázejí vývoj člověka v nejrůznějších částech světa po desítky tisíc let. K nejstarším nalezeným památkám patří jeskynní kresby poblíž italské Verony, ve Francii a na Sahaře, které vznikly před více než 30 tisíci lety. Je příznačné, že vyjadřování pomocí obrázků zaniká se vznikem písma a následným zachycováním reality v psané podobě. Nejprve v Mezopotámii, Číně a Středomoří, kolem roku 500 n. l. v severní Evropě (se vznikem runové abecedy), na některých tichomořských ostrovech až s jejich kolonizací v 19. století. Někteří původní obyvatelé Austrálie se pomocí obrázků vyjadřovali ještě v polovině 20. století. Vědci u těchto domorodců z doby kamenné zkoumali, co svými kresbami na kůru eukalyptu či skálu chtěli vyjádřit, a došli k zajímavému zjištění: Obkreslená ruka může například znamenat ruku Stvořitele, který na počátku světa daroval lidem Zemi, vymezovat vlastnický vztah k půdě, nebo potvrdit správné dovršení předepsaného rituálu (přijetí chlapce do mužského stavu apod.). A zde možná leží klíč k pochopení uměleckého vyjadřování našich vzdálených předků.

Zdeněk Lyčka, 13. dubna 2002

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,90   hodnoceno: 10 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.505.165 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.497 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.179
file v.20190115.000417 • web last uploaded 20190901.041847
2017:209 • 2018:179 • 2019:178