Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Výstava severského užitého umění v Göteborgu


Foto © Röhsska muzeum

Röhsska muzeum

Röhsska muzeum je specializováno na užité umění a průmyslový design a je jediné svého druhu ve Švédsku. Nese jméno bratří Wilhelma a Augusta Röhssů, velkoobchodníků, kteří svými dotacemi jeho vznik umožnili.

Otevřeno bylo roku 1916 v centru města. Architektonicky patří mezi nejvýznamnější národně romantické stavby ve Švédsku. Plocha muzea je celých 6.000 m²a ve svém vlastnictví má ca 50.000 objektů. Knihovna poskytuje ke studiu tohoto oboru na 30.000 knih, od těch nejstarších z roku 1600 až po nejmodernější literaturu o moderním designu.

Muzeum nabízí návštěvníkům zhruba patnáct speciálních výstav ročně, kde ukazuje nové švédské i zahraniční předměty z textilu, keramiky, kovu atd. Sbírá artefakty etablovaných i experimentálních tvůrců a vlastní i celou řadu starších cenných objektů. Ve všech svých projektech klade hlavní důraz na severské země

V poslední době zde byly uspořádány dvě zajímavé expozice seznamující návštěvníky s novinkami v oboru šperků a s užitým uměním malých forem.

Vzduchový nástroj brož Norky Sigurd Brongerové, foto: Sigurd Brongerov
Brož Norky Sigurd Brongerové
"Vzduchový nástroj", foto: S. Brongerová
Ukázka brože od Gudbjörg Ingvarsdóttir z Islandu – Čekání na únos, foto: Katrin Elvarsdóttir
Brož Islanďanky Gudbjörg Ingvarsdóttir
"Čekání na únos"
foto: Katrin Elvarsdóttir

Severské šperky

Na výstavě byly šperky od 25 umělců ze severských zemí spolu s hosty pozvanými z Estonska. V zasklených vitrínách se na nylonových nitích vznášely často překrásné předměty, někdy sice vhodné spíše k tomuto účelu než, že by je bylo radno pověsit kolem krku či zápěstí.

Čestné místo ve výstavní hale zaujala Vivianna Torun Bülow-Hübe. Velmi se mi líbily i zlaté objekty, kterým dala podobu Kasia Gasparski z Dánska. Ze švédských dílen se mi vryla do paměti hlavně Karin Johanssonová s jemnými světlo propouštějícími kulatými nebo čtverhrannými přívěsky z děrovaného kovu, které se navíc výborně hodily i ke každodennímu použití.

Juhani Heikkilä z Finska ve mě vzbudil zájem figurami s lidskou podobou, i torzy, někdy se zvířecí hlavou, které zavěšeny na hrubém provaze, jako by se nedokázaly vzepřít svému tajemnému osudu, promlouvaly svou zvláštností. Vkusně tvarované práce Jóna Snorriho Sigurðssona z Islandu kombinující stříbro s černou porézní hmotou zde jen čekaly na dámy ve večerních róbách.

Norka Sigurd Brongerová měla ve své vitríně šperky, které silně připomínaly lékařské instrumenty. A z pozvaných hostů to byla Maria Valdma, jejíž skládačky ze starých fotografií podněcují k vnímání krásy, ale zároveň nutí i k zamyšlení.

Švédské užité umění

Druhá expozice byla manifestací švédského užitého umění v minimalistické tradici. Každý ze 136 zúčastněných se představil jedním předmětem. Objekty z textilu byly spíše tuctové a nezajímavé, zato některé produkty ze zlata, stříbra nebo jiných kovů vynikaly originalitou i vkusem a zároveň se v jejich moderním designu skrývalo i zrnko uměleckého pojetí z doby vikingů. I keramika se tu a tam zakmitla rozpukanou barevnou krásou vysoké kvality.

krylové náramky Cosmo Ingrid Bärndalové, foto: Hans Bjurling Vázy z porcelánu od Mari Almqvistové, foto: Hans Bjurling
vlevo: krylové náramky Cosmo Ingrid Bärndalové
vpravo: Vázy z porcelánu Mari Almqvistové
Čajová konvici z dílny Ann-Britt, foto: Hans Bjurling Skleněné rampouchy Caroline Södergrenové, foto: Hans Bjurling
vlevo: Čajová konvice z dílny Ann-Britt
vpravo: Skleněné rampouchy Caroline Södergrenové
foto: Hans Bjurling

Za všechny aspoň několik jmen, která si zaslouží naší pozornost Ingela Karlssonová, která vtipně spojila porcelán s drátem, Klas-Göran Tinbäck a jeho skleněná miska, Karin Johanssonová s náhrdelníkem z drahých kovů a Ingrid Bärndalová s akrylovými náramky Cosmo. Na fotografiích ještě vidíte vázy z porcelánu od Mari Almqvistové, čajovou konvici z dílny Ann-Britt Haglundové a nakonec skleněné rampouchy Caroline Södergrenové.

Stálé expozice

Ve dvou sálech Röhsského muzea se můžeme seznámit především se švédským rokokem, jeho nejvýraznější období bylo poměrně krátké 1750–1775, ale vystavované předměty pocházejí z let 1740–1810. Sbírka nábytku, skla, porcelánu a stříbra prozrazuje, že švédské rokoko se projevovalo mnohem umírněnější formou než např. rokoko francouzské. Mezi poklady tohoto oddělení patří konvice z roku 1744 od Johana Fredrika Pöppinga a konvička na kávu z roku 1768 od Mathiase Grahla.

Celé horní patro je věnováno užitému umění z Číny. Převážnou část předmětů získal Thorild Wullfs v roce 1912 na své cestě do této země. Nejstarší jsou hliněné sošky z let 100-700 př. n. l. a krásné zdobené bronzové obětní mísy z doby mezi 700-770 př. n. l.

Z doby, kdy vládla mocná dynastie Čang (618-906 n. l.) jsou zde např. amfóry a bohatě zdobené, malované, sochy koně, velblouda, ponocného aj. Velké množství dochovaných váz, misek a soch se datuje z období vlády dynastie Ming (1368–1644).

K nejcennějším ale patří mísy z doby vlády dynastie Sung (960-1279) vyrobené v císařské manufaktuře. Jen velmi málo takových se dochovalo. A jejich porcelán bychom si téměř mohli splést se slavnostním servisem našich babiček.

V tomto oddělení muzea nalezneme samozřejmě i množství jiných ukázek čínského užitého umění z pozdějších období. Na odpočívadle širokého schodiště dlí obrovská socha Budhy, přinášející štěstí tomu, kdo na něm ulpí zrakem.

Jana Witthed, Göteborg, 15. ledna 2002

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.195 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.373 sec. • www.severskelisty.cz • 3.231.229.89
file v.20190115.000417 • web last uploaded 20190901.041847
2017:184 • 2018:127 • 2019:85