Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Československo–švédská společnost (1929–1939)

Již v 19. století se projevoval v české společnosti zvýšený zájem o skandinávské země a tedy i o Švédsko umocněný návštěvou krále Gustava IV. Adolfa v Praze v červenci 18041) a členů jeho doprovodu. Po celé století se navazovaly kulturní styky v oblasti literatury, hudby, rostl zájem o poznání života v Dánsku, Švédku a jiných skandinávských zemích. Ještě před první světovou válkou byla založena Dánská společnost.

Československo – švédský komitét

Po skončení války zájem o Švédsko výrazně vzrostl. Ve dvacátých letech 20. století bylo ustaveno volné sdružení Československý komitét pro styky se Švédskem pod záštitou ministerstva zahraničních věcí. Jeho předsedou se stal pán Hyka a jednatelem Dr. Oldřich Heidrich.

Členové komitétu se scházeli pravidelně v kavárně Union. Jejich zásluhou se pořádaly přednášky o Švédsku a to nejen s kulturní tématikou ale i s důrazem na hospodářský život a případné hospodářské a obchodní styky. Desítky přednášek, které uspořádali nejen v Praze, ale i na venkově, rozšířilo v české veřejnosti větší povědomí o skandinávských zemích a vzbudilo hlubší zájem o Švédsko. Komitét navázal spolupráci i s tiskem, kde jeho členové uveřejnili řadu článků a časopis „Výtvarné snahy“ věnoval Švédsku dokonce zvláštní číslo v knižní podobě. Komitét financoval též vydání publikací s informacemi o Švédku, např. „Příručka o Švédsku“, jejímž autorem byl vyslanec Vl. Radimský a knihu K. Kozlanského „Dřevařství ve Švédsku“. Úzce spolupracoval též se školami, v nichž členové přednášeli o švédské literatuře apod. Kromě šíření informací o Švédsku se komitét staral i o švédské výpravy a osoby, které přijely ze Švédska do Československa ze studijních či jiných důvodů. Nejednou pro ně pořádal čaje, jichž se účastnilo i několik desítek osob. Spolupracoval též se skupinou švédských občanů žijících v Československu. Navázal spolupráci i se zájemci ve Švédsku a s Československým ústavem zahraničním.

Rostoucí zájem české i švédské veřejnosti o vzájemné poznávání nemohl však komitét jako volné sdružení uspokojit podle svých představ a proto se členové komitétu rozhodli založit společnost, která by měla větší možnosti uspokojit náročnější požadavky. Dne 10. října 1929 na schůzi komitétu za účasti sedmnácti členů a švédského profesora slavistiky Dr. Lundella, se členové na návrh J. Klimenta rozhodli změnit komitét na Československo – švédskou společnost a pověřili své členy E. Waltera, J. Šafáře a J. Klimenta, aby připravili návrh stanov společnosti. Když byly do návrhu zapracovány připomínky, předložil komitét koncem října nebo v listopadu 1929 ministerstvu vnitra žádost o schválení stanov. Dne 11. prosince 1929 zaslalo ministerstvo vnitra komitétu schválené stanovy Československo – švédské společnosti a Československý komitét pro styky se Švédskem byl zrušen.

Československo – švédská společnost ²)

Úkolem Československo – švédské společnosti bylo pěstovat a prohlubovat vzájemné vztahy mezi Československem a Švédskem „zejména v oblasti vědecké, literární, umělecké, turistické a národohospodářské“. První ustavující členská schůze Československo – švédské společnosti se konala 17. ledna 1930 v místnostech Společenského klubu v Praze na Příkopech za přítomnosti dvaceti pěti členů a „hojné účasti ze švédských a českých kruhů“. Účastnil se jí i švédský vyslanec, který ve svém projevu uvítal vznik společnosti. Na schůzi byl zvolen výbor společnosti a to J. Kliment, předseda3), členy výboru byli zvolení Dr. Emil Walter, místopředseda, prof. K. Kann, univ. prof. Dr. K. Teige, PhDr. B. Polívková, jednatelka, MUDr. Pohorecký, pokladník, Dr. Bureš a prof. Smetánka, revizoři účtů, a náhradníci Ing. J. Nedvěd a Dr. K. Herain4).

Zájem české veřejnosti o společnost značně vzrost zejména v intelektuálních kruzích5). Avšak o Československo – švédskou společnost se začali zajímat i továrníci a vyšší úředníci ministerstva zahraničí, ministerstva průmyslu a ministerstva školství a národní osvěty. V prvním roce činnosti vydala společnost celkem 94 legitimací, výkonných členů bylo 646). Díky členům společnosti na vysokých místech v různých ministerstvech a významným osobnostem z průmyslových a obchodních kruhů získala společnost značné dotace nejen od ministerstva zahraničních věcí, ministerstva školství, magistrátu hlavního města Prahy, švédského vyslanectví, ale i od jednotlivců a mohla tak úspěšně zahájit svou činnost. Úzce spolupracovala s Československým ústavem zahraničním i se švédským vyslancem v Praze Löwenem a konsulem Kinbergem. Do Československo – švédské společnosti vstoupili též členové Švédského klubu v Praze, který sdružoval švédské občany usazené v Praze. Ve snaze navázat užší kontakty a vzájemně se poznat s novými členy švédské komunity v Praze uspořádala společnost v květnu ve Společenském klubu na Příkopech seznamovací večer s hudebním programem žáků konservatoře a tancem. Další společenský večer s programem, hudbou a tancem zorganizovala v prosinci. Pozvala na něj řadu významných představitelů kultury a pražského společenského života.

Aby se rozšířila znalost švédštiny, zahájila společnost vyjednávání s Klubem moderních filologů o uspořádání jazykových kurzů švédštiny, avšak bez úspěchu, údajně pro nedostatek místností. Společnost pořádala též přednášky se švédskou tématikou, uspokojovala dotazy různých žadatelů o informace o Švédsku, soustřeďovala švédské knihy a tisk zasílaný ze Švédska a spolupracovala s domácími i zahraničními knihkupci, kteří nabízeli švédskou literaturu.

V dalším roce rozšířila spolupráci nejen s ministerstvem zahraničních věcí, ministerstvem školství, ministerstvem průmyslu, Magistrátem hlavního města Prahy a švédským vyslanectvím, ale i s ministerstvem obchodu, s časopisem Göteborgs Handels – och Sjöfartstidnig, Sdružením švédských obchodníků Mercurii – Ordens Sagkör ve Stokholmu, Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, Zemědělskou jednotou, Ústředním svazem studentstva a Reismann Central Europe Foreign Press.

V roce 1931 vyvíjela Československo – švédská společnost bohatou činnost. V lednu a únoru připravovala a zajišťovala koncert švédských lidových písní a tanců souboru Bernarda Svensona a Everta Salberga, který se uskutečnil v únoru a zajistila jeho 3 vystoupení v rozhlase, účastnila se Večera švédské hudby v sále Mozartea pořádaného žáky konzervatoře. Dne 13. února 1931 připravila společnost filmové představení o švédské přírodě s názvem „Švédsko“ v kině Alfa, na nějž se přišlo podívat na 1000 diváků. Spolupracovala s pražskými pěveckými sbory na přípravě a realizací koncertu švédského čtyřicetičlenného sboru Mercurii – Ordens Sangkör ze Stockholmu a sólistů Královské opery ve Stockholmu, který se konal v červnu v divadle na Vinohradech. Vyhledala zájemce o stipendium ve Švédsku vypsané švédským ministerstvem eklesiastiky. K velkému úspěchu společnosti lze připsat zrealizování snahy o zajištění výuky švédštiny. Podařilo se jí totiž zajistit zřízení lektorátu švédštiny na filozofické fakultě Karlovy univerzity.

I v dalším roce pokračovala společnost v zahájené úspěšné činnosti. Začátkem roku organizovala účast českých zájemců na koncertě a oslavách 25. výročí Mercurii – Ordens Sangkör ve Stockholmu. Dne 4. března 1932 se konala valná hromada, na níž byl zvolen nový výbor7) a 7. března byly zahájeny kursy švédštiny na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, které vedl předseda společnosti Dr. E. Walter. V rámci příprav IX. Všesokolského sletu se společnost podílela na jeho propagace ve Švédsku. Členové společnosti se účastnili i příprav koncertu švédského pěveckého sboru De Svenske, pořádaného pod patronací ministra zahraničí Dr. E. Beneše a švédského vyslance v Praze J. de Lagerberga v Obecním domě. Pro členy sboru a společnosti a pro pozvané hosty uspořádala Československo – švédská společnost ve Společenském klubu na Příkopech čaj s pohoštěním. Několik členů společnosti se účastnilo též vzpomínkového večera k 300 výročí smrti Gustava Adolfa pořádaného v listopadu Kostnickou jednotou v Praze. Koncem roku navázala společnost spolupráci s Volným sdružením společností, pěstujících styky s Pobaltím.

V lednu a únoru 1933 připravovala společnost Společenský večer s tancem pro své členy a hosty, jehož se mělo účastnit švédské hokejové mužstvo u příležitosti jeho zájezdu na zápas v Praze. Avšak zájezd se nakonec neuskutečnil. Dne 3. února se konala valná hromada společnosti. Na počet švédských letců Ake Söderberga a red. Birker Princka zorganizovala společnost 5. května Společenský večer pro členy a pozvané hosty.

Rok 1934 byl poznamenán nejasnostmi ve vedení společnosti, neboť někteří členové resignovali na své funkce, někteří se stali členy Ústavu skandinávského a nizozemského, založeného v roce 1934. Nakonec se však některé s rezignujících členů podařilo přemluvit a na valné hromadě 5. června bylo zvoleno nové předsednictvo8). V červnu navštívil Československo 25členný studentský sbor lidových písní a tanců Folkdans z Lundu, jehož pobyt a vystoupení společnost zařizovala a zajišťovala.

Kromě běžných organizačních a finančních záležitostí organizovala společnost v roce 1935 přednášky, např. na společenském večeru 7. května přednesl bývalý švédský vyslanec v Paříži hrabě Ehrenswärd přenášku „Volba generála Bernadotta k švédskému následnictví trůnu“. Ve dnech 14. a 15. března navštívila Prahu výprava posluchačů průmyslové školy (Tekniska skolan) z Göteborgu. Společnost pro ni uspořádala oběd a zajistila prohlídku památek Prahy v autech, které poskytl předseda. Koncem roku navázala spolupráci se Svenska Trafikförbundet ve Stockholmu. V průběhu roku 1935 udělila společnost ze svých prostředků, se souhlasem švédského vyslance a po konsultaci s členy československé vlády, tři cestovní stipendia9) zájemcům o Švédsko. Společnost dala zhotovit též asi dvacet emailových tabulek s nápisem v češtině a švédštině Člen Československo – švédské společnosti a uprostřed Tjekoslovakisk konsulent (československý poradce). Tabulky byly umístěny v některých československých lázních, aby umožnily švédským hostům informace ve švédštině.

Již v lednu 1936 společnost poskytla finanční příspěvek na uskutečnění výstavy „Kulturní styky švédsko-československé“ pořádané Národní a universitní knihovnou v Praze ve spolupráci s Královskou knihovnou ve Stockhomu. Výstavu navštívilo i několik významných osobností ze Švédska, ministr školství Dr. Engberg, státní tajemník B. Knös, vrchní knihovník Isak Collijn a další10), pro něž uspořádal předseda společnosti čaj. Začátkem roku spolupracovala společnost i s Českým atletickým klubem na Vinohradech na švédsko-českém utkání těžkých atletů (společnost byla požádána o protektorství). Avšak těžiště činnosti společnosti spočívalo v roce 1936 především v upevňování švédsko-českých styků v hospodářské oblasti. V květnu ve spolupráci s Exportním ústavem československým zajišťovala návštěvu dvanácti švédských, významných, hospodářských činitelů, kteří na popud československého vyslanectví a Československé obchodní komory ve Stokholmu navštívili v květnu Československo. V srpnu a září se starala o švédské návštěvníky pražského veletrhu a mnohé švédské zájemce provázeli členové společnosti při prohlídce československých průmyslových závodů. Švédští obchodní a průmysloví representanti navštívili celkem 42 československých firem11).

Začátkem roku 1937 navrhlo československé vyslanectví ve Stockholmu společnosti, aby se uspořádala slavnost slunovratu, nejlépe pod Tatrami, pro čtrnáctidenní zájezd švédských turistů12). Na valné hromadě, která se konala 10. února 1937, nastínil švédský vyslanec Lagerberg novou koncepci činnosti Československo – švédské společnosti, kterou schůze jednomyslně přijala. Napříště se měla společnost zaměřit především na udělování cestovních a studijních stipendii orientovaných na rozšíření a zkvalitnění československo-švédských styků na vědeckém, literárním, uměleckém turistickém a národohospodářském poli. Tento úkol se měl plnit ve spolupráci s Československo – švédskou společností ve Stockholmu prostřednictvím přednášek významných švédských odborníků v Československu a československých ve Švédsku. Společnost měla vyvíjet též větší úsilí na získávání mládeže. Na valné hromadě byl zvolen i nový výbor13) a za čestné členy společnosti byl přijat ministerský předseda Dr. Milan Hodža a ministr zahraničí Dr. Kamil Krofta. Začátkem června se účastnili tři členové společnosti studijního zájezdu zástupců českého průmyslu a obchodu do Švédska. V roce 1937 udělila společnost celkem pět cestovních stipendii14). Po návratu pořádali stipendisté přednášky ve spolcích a radiu a psali články do denního tisku, v nichž líčili zážitky ze své cesty a informovali o životě ve Švédsku. Činnost společnosti se rozšířila i na Moravu a Slovensko a vzrostl i členská základna na 146 členů. V listopadu bylo Československo – švédské společnosti oznámeno, že 16. listopadu byl v Praze ustaven Švédský klub německých vysokoškolských studentů.

Exportní ústav československý požádal v roce 1938 společnost, aby přispěla na zájezd švédských žurnalistů do Československa a společnost vyhověla. Členové společnosti provázeli lektora švédštiny Erika Friska, norského spisovatele Lars Berga a švédské stipendisty Dr. Allana Ringheima, Carl Erika Prosta a Carl Görana Régnella na X. Všesokolský slet. Společnost vybrala v roce 1938 tři stipendisty15), poskytla jim příspěvek na cestu do Švédska a udělila dva studijní příspěvky švédským stipendistům16).

Na základě rozhodnutí členské schůze z roku 1937 a vzhledem k politické situaci upustila Československo – švédská společnost v roce 1938 od nákladných společenských akcí a místo toho umožnila lektorovi švédštiny Dr. Ringheimovi studovat o prázdninách v Praze a přispět finančně na kratší finanční pobyt mladým pracovníkům17), kteří se chtěli seznámit s kulturou a hospodářstvím ve Švédsku. Poskytovala pohostinnost švédským vysokoškolským studentům, kteří zavítali do Prahy při svých studijních cestách. Uskutečnila přípravné práce na vydání sborníku o švédském kulturním životě s příspěvky od švédských a českých autorů avšak politické poměry již nedovolily vydání uskutečnit.

Obsazení Československa německou armádou v březnu 1939 zbrzdilo práci společnosti. Svou činnost omezila jen na udělení stipendií18) a na navázání spolupráce s Utlandssvenskarna (Spolkem Švédů v zahraničí) ustaveném 15. března 1939 ve Stokholmu a s Nordipress v Praze.

Poslední dochovaná písemnost Československo – švédské společnosti je z 16. prosince 1939 adresovaná ministerstvu školství a národní osvěty, v níž je shrnuta činnost společnosti za uplynulý rok. Zdá se tedy pravděpodobné, že Československo – švédská společnost během války zastavila, nebo měla zastavenou, svou činnost.

Ludmila Kubátová, Národní knihovna ČR, září 2009
psáno pro Zpravodaj Severské společnosti

Poznámky

1) Dne 25. července 1804 navštívil švédský král Gustav IV. Adolf při svém pobytu v Praze Univerzitní knihovnu v Praze a zapsal se do knihy návštěv. Je uložena v Národní knihovně, oddělení rukopisů a starých tisků, kopie v Archivu Národní knihovny, číslo položky na disketě 10028.

2) V Archivu Národní knihovny ČR je uložen písemný materiál z činnosti Československo – švédské společnosti z let 1929–1939 ve stejnojmenném fondu. Obsahuje celkem 3 kartony písemností a to: zprávy podávané jednateli společnosti na výročních schůzích (ne všechny), pokladní zprávy, neúplné seznamy členů, běžnou korespondenci z činnosti společnosti a účetní materiál. Ve skupině různé, l fotografii členů, l razítko společnosti a emailovaný kovový štítek, upozorňující na člena společnosti. Štítky byly umístěný v některých československých lázních.

3) Dne 3. února rezignoval Kliment na místo předsedy pro zaneprázdnění a na mimořádné schůzi 25. února 1930 byl předsedou zvolen Dr. E. Walter a výbor byl doplněn o místopředsedu, švédského konsula Ing. W. Kinberga.

4) V průběhu roku se složení dále změnilo. Po odstoupení Teigeho jej nahradil Nedvěd.

5) Peněžní příspěvky poslali např. Jiří Fragner, Josef Gočár, Václav Havel, Ivan Herben, H. K. Hilar, Milan Hodža, generál Vladimír Klecanda, Jiřina Šejbalová, Marie Anna Tilschová a další.

6) Počet okolo 60 výkonných členu se udržoval po celou dobu existence společnosti. I když s rostoucím povědomím o Československo – švédské společnosti se zvyšoval zájem a přírůstek nových členů, v roce 1937 měla společnost přes sto členů.

7) Byli zvoleni Dr. Walter Emil, předseda, Ing. Kingberg Willy, švédský konsul, místopředseda, Ing. Nedvěd Josef, jednatel Ing. Žáček Alois, pokladník a další členové Kann Karel, MUDr. Pohorecký Antonín, PhDr. Polívková Božena, náhradníci Bureš Prokop, JUDr. Ševčík František, revizoři účtů Smetánka Emil a Josephson Ralf.

8) Předsedou byl zvolen Vítězslav Kumpera, místopředsedou konsul Kinberg, sekretářem Dr. Heidrich pokladníkem Josefson, členy bez portefeuille Dr. Bureš, Dr. Polívková a Ing. Žáček, náhradníky Dr. Lagus, a sekretář vyslanectví Pripp, revisory prof. Smetánka Ing. Rosberg.

9) Byla udělena Willi Wankovi z Plzně, Dr. Václavu Štěpánkovi, tajemníkovi soc. dem. strany a Věře Škuderové.

10) Viz podpisy v knize návštěv Národní a univerzitní knihovny v Praze, rok 1936. Kopie knihy, Archiv Národní knihovny, číslo položky na disketě 20030.

11) Viz zprávu Švédsko – československé komory ve Stockholmu vypracovanou 30. září 1936, sedmnáct dní po skončení veletrhu.

12) Z dochovaných písemností se však nedá zjistit, zda se plánovaný zájezd uskutečnil a zda se slavnost konala.

13) Byli zvoleni: president V. Kumpera, místopředseda Dr. Jan Emler, členy Dr. Prokop Bureš, konsul Ralf Josephson, JUDr. Karel Lagus, Ing. Gillis Rosborg, náhradníci JUDr. Vladimír Dolanský, švédský honorární konsul v Brně a JUDr. Emil Stodola, švédský honorární konsul v Bratislavě, revisoři prof. Václav Smetánka a Ing. František Drucker.

14) Na cestovní stipendia bylo vyčleněno celkem 9 500 korun. Stipendisty byli Frant. Branislav, spisovatel, Jiřina Vrtiškova, spisovatelka, Dr. Břetislav Mencák, redaktor, Dr. Kostolný z Bratislavy a student Julius Richter z Košic, který se cesty neúčastnil.

15) Vybráni byli Prokop Bernášek (Toman), Ján Michalko a MUDr. Jaromír Lhotský.

16) Dr. Allan Ringheimovi a Carl Erik Proftovi.

17) RNDr. Františkovi Wolfovi a žurnalistovi Mencákovi.

18) Stipendia byla udělena RNDr. Fr. Wolfovi, PhDr. K. Haisovi, Mencákovi a Ringheimovi, Dr. A. Ringheimovi.

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.466.817 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.582 sec. • www.severskelisty.cz • 3.226.251.81
file v.20190115.000410 • web last uploaded 20190801.015624
2017:272 • 2018:234 • 2019:195