Knut Hamsun, foto archiv
Knut Hamsun (1859–1952) dosáhl prvního úspěchu románem Hlad (1890), v němž se zcela oprostil od realistického přístupu k literatuře, formou vnitřního monologu vystihl složitou psychiku moderního člověka. Ve svých dalších románech jako např. Mystérie či Pan v této linii pokračoval.
Hamsun totiž prožil své mládí v severním Norsku a tak se není co divit, že v jeho románech hraje výraznou úlohu nejen divoká příroda, ale i lidské pudy. Také proto získal roce 1920 Nobelovu cenu za román Matka země. Hamsunovské postavy tuláků inspirovaly i význačné autory v Evropě, u nás například Karla Tomana či Fráňu Šrámka.
Hamsunova kariéra geniálního spisovatele se záhy rozešla s jeho postoji jako člověka. Přichází druhá světová válka a mýtus o velkém národním spisovateli padá. V dubnu 1940 je Norsko napadeno německými vojsky a osmdesátiletý Hamsun se otevřeně staví na stranu Hitlera a propaguje germanizaci Evropy. V několika novinových článcích otevřeně sympatizuje s Quislingovou stranou Národního souručenství a vyzývá norské vojáky, aby se nestavěli německým vojskům na odpor. V roce 1943 se dokonce setkává s Hitlerem.
Po skončení druhé světové války jsou norské úřady postaveny před nelehký úkol vypořádat se s Hamsunovým případem. Hamsun je sice kolaborant, a ti byli většinou popraveni, na druhou stranu je přece jen světově proslulý spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu. Navíc mu je osmdesát šest let a je téměř hluchý. Hamsun byl zatčen a umístěn do grimstadské nemocnice, poté do domova důchodců v Landviku. V roce 1945 strávil čtyři měsíce na psychiatrické klinice v Oslo, v závěrečné zprávě lékaři pod vedením doktora Gabriela Langfeldta konstatovali, že spisovatel má trvale oslabené duševní schopnosti.
Toto období popisuje Hamsun ve své knize Po zarostlých stezkách – je to vlastně jeho deník z této doby, deník, ve kterém se probírá svým já, svými představami i útrapami člověka, který se zdaleka nevypořádal se svým svědomím. Svůj pobyt na psychiatrické klinice komentuje názorem, že jeho duševní schopnosti byly oslabeny jen pobytem na této klinice. Prokazuje tu uměleckou vytříbenost, humor a nadhled.
Již v té době se mnohým zdálo, že výsledek vyšetřování byl předem daný a byl východiskem, jak se s Hamsunovou kolaborací elegantně vyrovnat. Na základě psychiatrického posudku byl totiž Hamsun zproštěn obžaloby ve věci vlastizrady. Jeho členství v Quislingově straně nebylo nikdy prokázáno, proto byl odsouzen jen ke ztrátě většiny majetku. Hamsun zemřel v roce 1952, ale jeho život i dílo byly v Norsku dlouho tabu. První disertace na hamsunovské téma vyšla až 12 let po spisovatelově smrti.
ms citace z článku Barbory Závodské (LN), 22. 3. 2003
v Severských listech publikováno
Knut Hamsun, experimentátor, tradicionalista, vlastizrádce – 18. 4. 2010
Knut Hamsun ? vlastním jménem Knut Pedersen – 22. 3. 2003
Knut Hamsun: Po zarostlých stezkách (På gjengrodde ster) – 6. 3. 2003
Norská huldra v Čechách – 6. 3. 2003
Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552