Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Severské balady

Škoda, že pan František Ladislav Čelakovský neviděl do budoucnosti a neznal překlady germanisty Ladislava Hegera. Mohl by změnit názor, že slovanský odkaz má být prezentován ve slovanském jazyku a germánský odkaz v jazyku germánském. Mohl by sepsat kromě Ohlasů písní českých a ruských i Ohlasy písní dánských, norských, švédských či islandských.

Přesto však o nic ochuzeni nejsme a musíme se pochlubit, že čeština se stala třetím jazykem (po angličtině a němčině) na světě v němž byly vydány v obsáhlém výboru severské balady, nejvýznačnější žánr severské literatury.

Balady, epické básně zpívané k tanci, byly nejrozšířenějším žánrem středověké Skandinávie a dávají s vtipem, humorem i moudrostí nahlédnout do života a zábavy tehdejších Seveřanů, rytířů i prostých lidí. Koncem roku 2000 vyšel v pražském nakladatelství Aurora rozsáhlý výbor ze severských (dánských, faerských, islandských, norských a švédských) balad. Z pozůstalosti vynikajícího překladatele Ladislava Hegera je vydali Helena Kadečková, Ondřej Burián a Marie Novotná, která také nádavkem přeložila několik balad žertovných.

V oblasti vzniku romantismu se intenzivně sbíralo, zapisovalo, upravovalo a vydávalo. Že bylo co, je zásluhou středověké obliby řadového tance. A tak byl skald – dvorský básník, deklamující aliterační poesii v přísném metru, nahrazen pěvcem balad. Text těchto balad byl, pravda, poněkud jednodušší, ale tanečnímu reji přátelštější.

Není proto divu, že se balady staly jedním z nejvýznačnějších žánrů severské literatury. Na vrcholu popularity se slunily ve 13. a 14. století, pouhých 100 let po té, co do Skandinávie dorazily z Francie přes Německo či Anglii a Skotsko. O velikosti jejich slávy svědčí přes tři tisíce variant pěti set balad sesbíraných jen v Dánsku.

Balady se liší tématikou námětů i zemí původu. Dánské jsou převážně rytířské a historické, norské zase pohádkovější a legendárnější (šlechtu jim vybili Dánové a mor). Ve Švédsku, kde rytířství nebylo nikdy tak významné, se zprvu zpívalo hlavně o únosech nevěst a postupem doby i o přectnostných legendárních pannách. Hrdí Islanďané měli vytříbenou aliterační poezii, nad formálně rozvolněnými baladami ohrnovali nos. Balady tam také utrpěly zákazem tance, který pro jistotu počátkem 12. století vyhlásil jeden z tamních biskupů. A na Faerských ostrovech se udržely živé dodnes.

Kniha Ladislava Hegera obsahuje 125 severských balad. Sedm žertovnějších balad přeložila také Marie Novotná, tak se stal výbor ještě reprezentativnější. Přečíst si zde můžete Dceru pana Töra z Vänge, předlohu pro film Pramen panny Igmana Bergmana. Méně intelektuáně, řekněme až dadaisticky ladění čtenáři, ocení žertovný oddíl, zejména Baladu naruby z nichž uvádíme ukázku:

Vlk sedí na kostelní věži,
holub za jehnětem běží,
vstoupil jsem do domu ctěného nejvíce.

Zvláště pak s ohledem na již zmiňovaného Erbena nelze opomenout i jím zpracovaná témata Vodníka či Svatební košile. Překvapivé je jen, že dánský vodník nemá botky rudé, a v garderobě dává přednost kombinaci tradiční zelené se žlutou. V Norsku je pak dokonce zahubitelný hrou na harfu.

Šla Agnet kol mořského stavidla
tu náhle se voda zvířila,
-Ho ho ho-
tu náhle se voda zvířila.

Rovněž k nebožtíkům k životu pláčem snoubenky přivolaným je české prostředí milosrdnější, alespoň v tom, že je nenutí vláčet s sebou všude rakev.

Z hrobu se zdvihl pan Åge,
na rámě rakev vzal,
s námahou ke své nevěstě
se temnou nocí hnal.
Zabušil rakví na dveře,
plamen se zachvěl v kahanci:
„Vzbuď se má drahá nevěsto,
otevři svému snoubenci.“

Pokud by měl někdo pocit, že se jedná o soubor naivních říkanek vhodných tak k předškolní výchově, dovolíme si zacitovat z balady Havran, zpracovávající poměrně neotřele téma odevzdání prvního potomka za jistou protislužbu:

Havran se vrátil k Elveře,
na cimbuří se posadil:
„Poslyš, mladičká Elvero,
ze štěstí tvého chci svůj díl.“
-Pozdě večer létají havrani-

„Zde je mé malé děťátko,
v bělostných plénkách spí,
odneseš-li ho havrane,
nikdy ho matka už nespatří.“
-Pozdě večer létají havrani-

Havran rozklovl synku hruď,
krev z jeho srdce pil.
Tu proměnil se v rytíře,
nejkrásnějšího, jaký kdy žil.

A to je skutečně všechno, žádný dějový zlom nenásleduje, snad kromě refrénu -Pozdě večer létají havrani-. A podobnou, pro středoevropany poněkud temnější poetikou, se skví i mnoho balad o shánění nevěst – a následujících vendet přes čtyři kolena.

Souhrnně řečeno, jde o nepostradatelných 300 stran veršů pro milovníky středověku, vikingů, fantasy a black metalu norského ražení. Pro posledně jmenované s poznámkou, že navzdory bohaté inspiraci severskou mytologií má křesťanská tématika přeci jen navrch.

podle recenze Jaromíra Kopečka uveřejněné na Neviditelném psu, 26. června 2001


Severské balady

Z pozůstalosti překladatele Ladislava Hegera připravili Helena Kadečková, Ondřej Burián a Marie Novotná. Vydala Aurora v roce 2000, vydání první, za finanční podpory Nadace Český literární fond, Praha, Danish Literature Information Centre, Kodaň, Norwegian Literature Abroad, Oslo a The Swedish Institute, Stockholm.

Vázané, 320 stran, 350 Kč, ISBN 80-7299-018-7

Kniha je k dostání ve „všech dobrých knihkupectvích“, naše čtenářka paní Helena Prokopová ji naposledy viděla v knihkupectví Maťa v Opletalově ulici v Praze


Ladislav Heger

(3. února 1902 Nyklovice u Žďáru nad Sázavou – 18. ledna 1975 Praha)

Germanista a nordista, filolog, překladatel z němčiny, dánštiny, nizozemštiny a staroislandštiny. Ve 20. letech studoval germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté na univerzitách v Kodani a Berlíně. Od roku 1927 vyučoval němčinu a češtinu na středních školách v Praze. V roce 1931 začal působit nejprve jako lektor dánštiny a v letech 1937-39 a 1945-48 jako docent germanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1948 pracoval v Univerzitní knihovně v Praze, zároveň byl v letech 1955-62 docentem na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Publikoval řadu odborných studií z oblasti germanistiky a nordistiky v domácím i zahraničním odborném tisku, byl vedoucím autorského kolektivu Slovníku spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Nizozemí, Belgie (1967). Věnoval se překládání hlavně ze staroislandštiny a česká nakladatelství mu vydala překlady staroislandských mytologických a hrdinských básní: Edda (1962), Sága o Grettim (1957), výbor Staroislandské ságy (1965) a Ságu o svatém Olavu od Snorriho Sturlusona (1967). Severské balady (Aurora Praha 2000) pocházejí z Hegerovy pozůstalosti.

v Severských listech publikováno

Související články

Norské vyznamenání pro Helenu Kadečkovou – 23. 1. 2003
Rozhovor s Helenou Kadečkovou – 19. 7. 2001
O baladách a severských zvlášt – 26. 6. 2001
Severské balady – 26. 6. 2001

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


jméno: !

[4.6.2009 – 17:07]

ostuda

ohlasy nepsal erben, ale čelakovský..



jméno: webmaster  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[4.6.2009 – 19:57]

Re: ostuda

Děkujeme za upozornění i za autora Jaromíra KOpečka. Opraveno.



Zobrazeny 2 diskusní příspěvky.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.500.122 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.474 sec. • www.severskelisty.cz • 18.207.255.49
file v.20190115.000358 • web last uploaded 20190901.041847
2017:325 • 2018:341 • 2019:629