Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Guðmundsson: Prahu jsem navštívil už v minulém životě

V rámci společné expozice knihoven Evropských měst kultury 2000 se na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy 2000 v květnu v Praze konalo literární setkání s Kjartanem Fløgstadem, Jonem Fossem a Einarem Márem Guðmundssonem, spisovateli reprezentujícími Bergen a Reykjavík. Nejvíce překládaný současný islandský autor Einar Már Guðmundsson při této literární besedě četl ze své knihy Andělévšehomíra. Tento román oceněný v roce 1995 cenou Severské rady, vyšel v překladu Olgy Marie Franzdóttir v nakladatelství Arista.

Při čtení z vaší knihy se posluchači velice dobře bavili, i když vypráví o věcech vážných.
Všiml jsem si během čtení, že Češi mají stejný humor jako Islanďané. Myslím si, že islandská i česká literatura zpracovávají stejným způsobem humorná i vážná témata, proto posluchači mou knihu takhle přijali.

Máte oblíbeného českého spisovatele?
První, co jsem v mládí z české literatury poznal, byli čeští básníci. Četl jsem například Nezvala, potom jsem ale vyrůstal s Haškovým Dobrým vojákemŠvejkem a znal jsem Čapkovu Válku s mloky. Později jsem přečetl v anglickém překladu mnoho knih Josefa Škvoreckého a některé knihy Bohumila Hrabala. Strašně moc se mi líbí Obsluhovaljsem anglického krále. Vlastně mohu říct, že jsem se vždycky už velice záhy o českou literaturu zajímal. U nás na Islandu je v současné době známým autorem Václav Havel jednak jsou uváděny jeho hry a jednak proto, že na Islandu několikrát byl. Myslím, že je ale víc uznáván jako spisovatel než jako politik.

Andělé všehomírajsou vaší první knihou přeloženou do češtiny. Co Vás inspirovalo k napsání této knihy?
Věnoval jsem ji bratrovi, který byl duševně nemocný. Snažil jsem se napsat knihu z pohledu zevnitř, protože o těchto věcech se většinou ve společnosti mluví z pohledu zvnějšku. Politici mluví často o tom, co se má dělat pro ty slabé ve společnosti apod., ale já jsem se chtěl dostat pod povrch. Měl jsem k tomu předpoklady, protože jsem bratra dobře znal a nechtěl jsem psát o duševně nemocných jako o něčem tragickém, ale chtěl jsem zachytit právě určitý druh humoru, který jsem u bratra poznal. Ti, kteří stojí mimo společnost, si vytvářejí svůj styl a dívají se na věci vlastníma očima.

Nepřipomíná vám to např. Formanův Přelet přes kukaččí hnízdo? Já píšu také filmové scénáře jedním z mých nejoblíbenějších filmů vůbec je právě Formanův film Hoří má panenko, který natočil ještě v Československu. Přelet přes kukaččí hnízdo je sice hezký film, ale myslím si, že je trochu jednostranný. Systém péče je špatný, nemocní jsou šťastní je to prostě příliš černo-bílý obrázek, zaměřený víc na efekt.

Na literárním setkání v rámci expozice Evropských měst kultury 2000 jste zastupoval Reykjavík. Mluvilo se tu mj. o kontrastu mezi tzv. velkoměstskou kulturou a kulturou venkova.
Podle mého názoru je kultura stejná všude. Důležití jsou lidé a fakt, kde právě bydlí jestli ve městě nebo na venkově nehraje žádnou roli. Myslím si, že sám jsem velice otevřen různým příběhům, že umím naslouchat vyprávění lidí z venkova a jejich vyprávění pak částečně používám i ve svých dílech. Vyrostl jsem v Reykjavíku a z tohoto města vycházejí většinou i mé příběhy. V době, kdy jsem vyrůstal, se Reykjavík měnil v opravdové město rychle se rozrůstal, takže jsem vlastně vyrůstal ve dvou světech ve venkovském i v městském prostředí. Island je pro mě místem, o kterém píšu, ale abych Island mohl pochopit, musel jsem dost cestovat po jiných zemích a poznávat jejich kulturu. Pracoval jsem v Norsku, Dánsku, Francii pracoval jsem například v továrně na zpracování ryb, vydělal jsem si peníze a jel jsem stopem dál. Díky zážitkům v cizině jsem získal od Islandu určitý odstup.

Jste v Praze poprvé?
Jo, je to první návštěva v tomto životě, ale jsem si jistý tím, že jsem tady už byl v minulém životě. Nevím přesně, ve kterém to bylo století, ale vím, že to tu prostě znám. Praha je město, o kterém jsem hodně četl a byl jsem tady dost často ve svých myšlenkách.

Co se vám vybaví v souvislosti s Prahou?
Když se řekne Praha, vybaví se mi její kulturní duch, demokratický duch to období, kdy byla svoboda potlačována, ale myšlenka svobody zůstávala stále silná. Četl jsem už kdysi různá interview s Václavem Havlem a zjistil jsem, že se představitelé české opozice inspirovali třeba úplně stejnou hudbou jako já Velvet Underground, Rolling Stones.

Připravují se k vydání v češtině i další Vaše knihy?
Ano, můj nakladatel by chtěl vydat můj nový román Stopy v nebi. Napsal jsem ještě čtyři další romány a ty by časem mohly vyjít i v češtině. Vedle románů jsem napsal řadu básní, esejí a knih pro děti a také filmové scénáře. Celkem jsem napsal patnáct knih, šest z nich jsou romány. Nyní pracuji na sedmém románu. Mé knihy byly přeloženy do více než patnácti jazyků a pro mně je velice důležité, aby vyšly také v této zemi.

Spolupracujete pravidelně s režisérem Friðrikem Þórem Friðrikssonem?
Ano napsali jsem spolu scénáře k filmům Děti přírodyMovie-days. Natočili jsme nedávno film podle této knihyAndělé všehomíra. Teď bude zfilmován můj román Stopynebi. Napsat scénář trvá ale vždycky hodně dlouho.

Je pro vás těžší psát scénáře než romány?
Problém je v tom, že se scénář musí psát mnohokrát, musí se hodně předělávat, psát znovu a znovu a to je proces tak na tři roky. Nemluvím teď o scénářích některých hollywoodských filmů ty se dají napsat za jeden večer…

Martina Schneibergová, ČRo (Radio Praha), 1. září 2000

v Severských listech publikováno

Související články

Film Sokoli (Fálkar)  – Island / Norsko / Velká Británie / Německo, režie Friðrik Þór Friðrikssonem
Dva Einarové a jejich románové cykly (Einar Guðmundsson a Einar Kárason) – 28. 2. 2002
Andělé všehomíra se ucházejí o Cenu Eddy – 20. 11. 2000
Film Zimnice (Á köldum klaka)  – Island / USA / Německo / Švýcarsko / Dánsko, 1994, režie Friðrik Þór Friðriksson
Guðmundsson: Prahu jsem navštívil už v minulém životě – 1. 9. 2000
Film Andělé všehomíra (Englar Alheimsins)  – Island, 1999, režie Friðrik Þór Friðriksson
Veletrh Svět knihy 2000 – 11. 5. 2000
Einar Már Guðmundsson: Andělé všehomíra – 18. 4. 2000
Film Andělé všehomíra si získal Islanďany – 15. 3. 2000
Film Ďáblův ostrov (Djöflæyjan)  – Island / Německo / Dánsko, 1996, režie Friðrik Þór Friðriksson

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.525.373 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.845 sec. • www.severskelisty.cz • 18.206.12.79
file v.20190115.000358 • web last uploaded 20200113.044503
2017:282 • 2018:146 • 2019:97 • 2020:3