Předvikinské nálezy v norském ledovci

Tající ledovce v Norsku

Nástroj pro nahánění sobů k lučištníkům

Dánský archeolog Lars Piloe

Kožená bota a opeřený šíp z předvikinské éry
foto ČT24

Archeologové nestačí pod tajícím ledem sbírat památky na předvikinskou éru

Klimatické změny a s tím související teplo v nadmořské výšce 1800 metrů odkrývají na severu Evropy nečekané dědictví – lovecké vybavení z předvikinského období. Archeologové by se mohli radovat, ale ústup ledu je tak prudký, že o vědecké práci nemůže být řeč. Odborníkům nezbývá, než předměty vystupující z tajícího ledu rychle posbírat.

Čelo ledovce Juvfonna u nejvyšší norské hory v pohoří Jotunheimen v roce 2009 couvlo o 18 metrů a prudké tání znemožňuje pokrýt všechna naleziště. „Jde nám hlavně o záchranu artefaktů, než o ně nadobro přijdeme. Polí s nálezy je mnoho, ale zvládneme jich jen několik. Každý rok přicházíme o množství cenných předmětů,“ říká vůdce dánské expedice Lars Piloe.

Aby nalezené předměty nezetlely, vyhloubili si na ně vědci ledový tunel. I tam našli vzácné zbytky kultury z doby před příchodem vikingů: třeba koženou botu a opeřený šíp staré 3400 let. Archeology v příštích letech čekají žně na celém světě. Ledovce totiž tají od And po Alpy a s ochlazením se prý hned tak počítat nedá.

„Je to jako stroj času. Po mnoho století nebylo ledu tak málo, jako teď,“ říká dánský vědec Lars Piloe.

Uvnitř ledovce Juvfonna, kde se ledový tunel hloubil, se odkryly vrstvy ledu stalé 6000 let. Objevily se v něm zajímavé věci, například tmavé skvrny, o kterých se předpokládá, že jde starověký sobí trus – když se led rozpustil, vydávaly štiplavý zápach.

Ledové pole Juvfonna se od většiny ledovců liší v tom, že příliš nekloužou dolů. To je významná vlastnost, nalezené artefakty tak pravděpodobně zůstávají stále na stejném místě. Z toho se dá usuzovat například na starověké do lovecké techniky.

Vědci také našli zvláštní hole, které zřejmě sloužily k nahánění sobů při lovu. Podle Piloa bylo k lovu třeba asi 15 až 20 lovců. To by znamenalo, že
v té době existovaly v Norsku organizované tlupy lovců.

Vzácné vikinské památky se našly i v Německu

Koncem srpna 2010 archeologové v blízkosti někdejší metropole vikingů Hedeby v nejsevernější části Německa představili senzační nález – v Danewerku, středověkém obranném valu na jižní hranici Dánska objevili a zčásti odhalili jeho jedinou bránu Wieglesdor. Středověká „brána do Skandinávie“ byla objevena při demolici kavárny stojící před zbytky obranného valu. Podle vedoucího zemského archeologického úřadu Clause von Carnap-Bornheima je takový nález něco jako nejvyšší výhra v loterii.

Danewerk, poprvé zmíněný v roce 808 ve franckých říšských análech, sloužil jako opevnění na jižních hranici dánské říše a je dnes považován za nejvýznamnější architektonickou památku na severu Evropy. Ještě v 19. století sehrál tento val strategickou úlohu při vojenských střetech mezi Německem a Dánskem.

Česká televize, ČT24, Reuters, 14. září 2010