Geotermální elektrárna Nesjavellír

foto: www.fisik-kemi.ffw.dk

Geotermální elektrárna Nesjavellír je největší islandskou elektrárnou. Využívá, podobně jako další dvě elektrárny tohoto typu, horkou vodu z geotermálních vrtů. Využívání islandských geotermálních pramenů se datuje od roku 1947. Stavba elektrárny Nesjavellír byla po předchozích dlouhých průzkumech a přípravě technologie dokončena v roce 1990. Má tři turbíny, které produkují 90 MW elektrické energie. V této elektrárně se vyrábí nejen elektřina, ale i teplo pro vytápění hlavního města.

Geotermální jev je způsoben třením zemských vrstev na předělu euroasijské a americké geologické pevninské desky. To způsobuje nejen častá zemětřesení ale i vulkanickou činnost. Prameny v Nesjavellíru mají teplotu až 200 ºC. Vrty, kterých je celkem čtyřiadvacet, jsou vedeny do hloubky až tři kilometry, tedy hlouběji než ve známé elektrárně u Modré laguny. Čerpá se zde voda, která je „motorem“ elektrárny, a slouží tedy nejen k výrobě elektřiny, ale i k vytápění. Proud horké vody a páry proniká do turbin pod vysokým tlakem. Teplovod, který na elektrárnu navazuje, je 27 km dlouhý, na cestě vykazuje teplotní ztrátu necelé dva stupně. Je veden na povrchu země na válečcích, které umožňují pohyb při zemětřesení.

Elektrický proud je Reykjavíku veden pod zemí, vedení má 31 km. Vedení bylo pod zem zakopáno z ekologického hlediska, ale také z důvodu zachování nedotčené krajiny, která by byla jinak hyzděna elektrickými sloupy. Teplovodní potrubí bohužel pod zem umístit nešlo, přišlo by to příliš draho.

Elektrárenské výměníky, čerpadla a ohřívače pracují v takovém prostředí, které je čistotou možno srovnat s operačním sálem. V celém objektu pracuje 18 zaměstnanců, o víkendech pouze dva.

Zdroj: Zpráva Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR o návštěvě Islandské republiky skupinou senátorů v květnu 2006