V devátém století našeho letopočtu patřil Gotland k nejbohatším místům skandinávského světa. Zdejší přístav byl hlavním místem, kam připlouvaly lodi se zbořím z Ruska, Pobaltí a blízkého východu na jedné straně a z pevninského Švédska na straně druhé. V té době byl Gotland svým způsobem nezávislá demokratická republika s vlastním parlamentem, ve kterém převládali obchodníci a zemědělci. Tehdy zde žilo, odhadem, 30 000 obyvatel, kteří se na Gotlandu zabývali zpracováním železa, bronzu a stříbra, stejně jako obchodováním a stavbou rychlých lodí a zemědělstvím. Přesto, že zde byl čilý hospodářský život neexistovaly ještě banky a majetní občané si peníze, případně jiné cennosti ukrývaly ve svých domech pod dřevěné podlahy. Takových „sejfů“ zde bylo zatím nalezeno na 800.
Proto také pod podlahou jedné z budov odkryté poblíž dávnověkého gotlandského přístavu nyní archeologové ze Stockholmské univerzity nalezli celkem 70 kg stříbra. Objevený poklad se skládá z 500 vikinských stříbrných náramků, 13 000 arabských stříbrných mincí, tucty stříbrných prutů, velké množství stříbrných prstenů a stovky kousků polámaných stříbrných řetězů, náhrdelníků a náramků. Soudí se, že kolem roku 870 zakopal tyto cennosti bohatý gotlandský kupec nebo zlatník.
V době, kdy je nález datován využívali vikingové arabské stříbrné mince nejen jako platidlo, ale i jako surovinu pro výrobu šperků a stříbrných prutů a na Gotland se dostávaly z Ruska a východního Pobaltí.
Přesto, že v domácích pokladnách na Gotlandu bylo nalezeno již celkem půl tuny stříbra, nalezený objem drahých kovů překvapil. Historici obecně soudí, že v IX. století žili na Gotlandu i bohatí lidé, ale hodnota nálezu, cca 400 000 GBP (cca 22 mil Kč), ukazuje na to, že někteří zdejší byli velmi velmi bohatí.
Za „mimořádný nález, který dokazuje neuvěřitelné bohatství přinejmenším některých lidí na Gotlandu v tomto raném období“, označil poklad jeden z archeologů, profesor Kenneth Jonsson z univerzity ve Stockholmu. „Věděli jsme, Pokud budete příští rok v létě na Gotlandu, podívejte se do místního muzea, nalezený poklad tam má být po prozkoumání a ošetření vystaven.b
Pavel Dobrovský, 6. září 2000, kráceno podle ČTK
v Severských listech publikováno
Malý chlapec objevil stříbrný poklad – 14. 7. 2008
Vikinský poklad století – 21. 7. 2007
Vikingové mohli vidět Slunce i v mlze – 7. 2. 2007
Vikingové kupovali meče u Rýna – 16. 6. 2005
Britové našli vikinské hroby – 8. 9. 2004
Vikinský poklad starý jedenáct století – 6. 9. 2000
Průměrná známka: 1,00 • hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2023 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2023. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552