Island – ostrov ohně a ledu

Asi 4 kilometry pěšky od Mývatnu, mezi nádhernými bizarními lávovými
útvary a útvarky, je jeskyne Grjótagjá. Dělí se na dvě menší části, jedné se
ríká dámská a druhé pánská sekce. Ještě nedávno sem jezdili turisti
a zbohatlíci dělat mejdany a chlastat ledové šampaňské v horké
vodě. Nicméně teplota vody v poslední době (díky zemětřesení)
stoupla až na 50 ºC, takže tam sotva tak strčíte nožku,
aby nesmrděla, až vyrazíte zpět k civilizaci.
foto Michael Stanovský

Typickým jevem na Islandu jsou sopky. Je jich celkem 140, třicet z nich je ještě aktivních. Nemyslete si ovšem, že při pohledu do kráteru aktivní sopky uvidíte bublající žhavou lávu. Pouze to znamená, že není známo dne ani hodiny, kdy se sopka probudí k životu a začnou běsnit živly. Většinou sopka vyvrhne spoustu sopečného popela který může zlikvidovat i celá městečka, roztají ledovce, vytvoří se blátivé řeky a výrony žhavé lávy stvoří čtvereční kilometry neprůchodných bizarních útvarů.

6 km dlouhý a 3 km široký ostrov Heimæy, ležící nedaleko jižního pobřeží Islandu, se v roce 1973 stal dějištěm dramatické záchranné akce, když došlo k výbuchu sopky Eldfell. Většina domů tehdy zůstala pohřbena pod metrovou vrstvou sopečného popela. Na podzim roku 1996 se probudila k životu sopka pod největším islandským ledovcem Vatnajökull. Řadu dní působila na mohutnou vrstvu ledu, která tála odspodu až si voda s blátem a sopečným popelem našla cestu k moři. Vytvořilo se koryto kratičké ale mohutné řeky. Několik kilometrů široký vodní tok s sebou vzal vše co bylo v cestě, včetně silnice.

Sopky působivě kontrastují s obrovskými ledovci. Ledovec Vatnajökull je třetí největší na světě (po Antarktidě a Grónsku).Sopky i ledovce utvářejí a stále mění vzhled krajiny na ostrově. Ta je nesmírně pestrá a mnohotvárná. Rozlehlé oblasti tundry, vysoké hory, největší ledovce, nejrozsáhlejší lávovou poušť na světě, četné vulkány a divoké ledovcové řeky které si, přerušovány nádhernými vodopády, nezadržitelně razí cestu do moře.

Aktivní vulkanická oblast, procházející v severojižním směru napříč ostrovem, geologicky souvisí se Středoatlantickým příkopovým zlomem. Vydatné zásoby podzemního tepla, horké prameny a termální oblasti umožňují vytápět téměř všechny domy geotermální energií. Tepelné elektrárny jsou napájeny horkou vodou z artézských vrtů. Elektrárna u města Grindavík je známá termálním koupalištěm Modrá laguna. Proto Island proslul vysokým stupněm čistoty ovzduší a povrchových vod.

Michael Stanovský, 1. května 1998