Børge Ousland na jižním pólu

Norský polárník Børge Ousland, foto AP

Je 8. listopadu 1995, kdy vrcholí jaro na jížní polokouli. Børge Ousland, 33letý Nor, bývalý hlubinný potápěč z naftařské plošiny v Severním moři a polární výzkumník, stojí na Barknerově ostrově ve Weddellově moři poblíž antarktické pevniny. Před ním se rozprostírá moře, které odděluje a zároveň spojuje s pevninou silný ledovcový příkrov. Børge zaklapuje boty do vázání na svých lyžích. Napojuje popruhy polárních saní, které nesou 150 kilogramů jídla, oblečení, přístrojů, léků a dalšího vybavení na svá bedra, která jsou navíc zatížena dalšími 32ti kily výstroje ve speciálně konstruovaném vaku. Připravuje k použití speciální klouzavý padák Sector, který ve vhodném terénu použije jako plachtu a který bude, kromě lidské síly, jediným podpůrným „motorem“ na jeho cestě. Kontroluje nastavení základních údajů a času na svých hodinkách Sector, které ho budou udržovat po celou dobu cesty v reálném čase. To je vše, co potřebuje ke splnění svého úkolu.

Sám, bez jakékoli vnější pomoci, a bez spojení s vnějším světem, vyjma případů nutné potřeby anebo nebezpečí; vydává se napříč kontinentem, aby po strastiplné cestě překročil nejjižnější bod planety Země a pokračovat až do americké antarktické základny McMurdo.

Børge Ousland se rozhodl realizovat svůj bláznivý sen o sólo přechodu Antarktidy bez podpory doprovodné expedice, protože chtěl posunout hranice svých vlastních fyzických a duševních schopností. Pro Børga byla tato výprava něco víc, než jen „přejít“ napříč kontinentem. Ač se nám může zdát, že na konci 20. století již na planetě neexistují „bílá místa“, Børge dokázal opak. Tuto cestu pojal také jako svůj přínos pro hledání dobrodružství, které stále leží vedle nás. Stačí je pozvednout, zvážit a uskutečnit. Pouze tímto způsobem můžeme vyzývat a zdolávat hranice lidských možností a objevovat zatím nepoznané a překonávat dosud nepřekonané. O to více je třeba obdivovat pokoru, s jakou Børge Ousland přistupuje ke svým mimořádným výkonům: „Právě v dnešní době je velice důležité být v harmonii s přírodou, být přírodě co nejblíže. A to nejen pro mě samotného nebo pro tuto expedic, ale všeobecně pro každého. Ponořit se hluboko do lůna přírody, milovat ji a respektovat se vším, co k ní patří, to je základ úspěchu.“

podle www.preplavba.cz