ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Norské Lofoty – Přijďte pobejt v rybářské chajdě na kouzelném Severu

Reine og Hamnoey, Lofoten, foto P.J.Roedsand A/S

Jen 25 minut z Bodø, nebo 2,5 hodiny z Osla trvá let a 3 hodiny z Bodø a z Narviku 4 hodiny trvá plavba expresní lodí do Svolværu administrativního centra Lofotských ostrovů. Je to město s asi 4000 lidí, kteří jako jejich předci loví a zpracovávají ryby, které přiváží dnes již jen asi 20 rybářů. Ryby se buď nakládají do soli nebo suší.

Historické jádro města Svinøya je zachováno více méně ve své původní podobě, jen účel se trochu změnil od dob, kdy tehdy ještě osadu a okolní půdu a ostrovy koupil za 3000 spesiedalerů (stará norská měna), v přepočtu asi 12 000 dnešních NOK, Gunnar Berg a v roce 1828 zde založil obchodní společnost. Šlo o obchod rybami a zároveň pekárnu. Později zde zřídili telegrafní stanici. Hlavním zdrojem příjmů města byl obchod rybami. Charakteristickým znakem Svinøya, stejně jako ostatních rybářských sídlišť na Lofotech byly rybářské chajdy – rørbu, s dominující větší budovou tržnice a sušáky na rybí maso. Rørbu byl dočasný příbytek rybářů, kteří na Lofoty připlouvali lovili až od norských břehů.

V roce 1842 bylo ve Svinøya 84 rørbuů, ve kterých bylo v sezoně ubytováno 248 kapitánů a jejich posádek. To znamená, že v jednom rørbu bylo natěsnáno 8 – 16 osob po několik měsíců. Rørbu je dvě místnosti. Jedna byla obytná, vařilo se v ní, spravovaly se tam sítě a spalo se. Často i v závěsných lůžkách, která byla široká, pro 2 – 3 osoby. Druhá část postavená méně bytelně sloužila jako skladiště sítí, návnad a potravin.

Lofoty, Photo by © Michael Stanovský, 1994

Dnes rybáři mají potřebné pohodlí na moderních lodích a nepotřebují rørbu na pevnině. Proto dnešní majitelé firmy L. Bergs Sønner A/S, po 170 letech trvání firmy pátá generace zakladatelské rodiny přeměnila chátrající chajdy rybářů na rázovité ubytovny pro turisty. Zrekonstruované a na současný standard adaptované rybářské chajdy si zachovaly díky původnímu provedení autentickou atmosféru starých časů na přelomu století. Tak se vlastně celá historická část, Svinøeya, přeměnila na idylický ubytovací okrsek. Se současným centrem Svolvær je spojena mostem. Rybářské chajdy, rørbu jsou vybaveny až šesti lůžky a dobře zařízenou kuchyní a moderní koupelnou. Celková kapacita je 65 lůžek v celkem 17 rørbu. Recepce je v bývalém obchodě „Krambua“ a pro potřeby setkání větších skupin je k dispozici i kongresový sál pro 7 posluchačů.

Návštěvníci si mohou pronajmou motorovou loď s kompletním rybářským vybavením nebo horská kola a poznávat majestátné okolí z mořské hladiny nebo po souši. Starý přístavní sklad je přeměněn na stylovou restauraci „Børsen Spiseri“ pro 80 lidí se zachovalou tradiční atmosférou pečlivě udržovanou stylovou výzdobou a zařízením a s prvotřídní kuchyní poskytující tradiční domácí lofotská jídla.

Svinøyaské rørbu, tak jako ostatní rørbu na Lofotech vznikly, podle vyprávění ság na základě rozhodnutí norského krále Øysteina po roce 1100. Již v prvním tisíciletí a až do začátku 19. století se na Lofoty plavili rybáři ve veslicích. Proto byla králova rada na vybudování obydlí pro období rybolovu na Lofotech radou opravdu královskou. Tresky se od Barensova moře vracení ke tření v teplejších lofotských vodách v polovině ledna a po namáhavém veslování od norských břehů v otevřených lodích práce na ledovém moři, to jistě nebyla procházka růžovým sadem a bylo nutno mít dočasné útočiště na pevnině.

Lofoty, Photo by © Michael Stanovský, 1994

Pojem rørbu se vysvětluje jako složenina dvou slov odvozených od norského výrazu pro veslování „ro“- z toho vzniklo „ror“ a pro bydlet uvnitř „bo“ – z toho vzniklo „bu“. Rørbu je tedy příbytek, kde odpočívali rybáři, když doveslovali do loviště. Obvykle byla tato rybářská chajda postavena na pláži nebo i na vorech na vodě. V každém případě se dalo lodí zajet až k ní. Později, když se stalo zvykem barvení obydlí dostalo rørbu typickou červenou barvu. Jejím základem byl olej z tresčích jater, nejdostupnější a nejlevnější barva na Lofotech. Nicméně vyskytovaly se i rørbu okrové barvy.

Z tisíců rørbu dnes zůstalo na Lofotech jen asi 400, z nichž 100 je nově postaveno. Je to forma ubytování, která je turisty velmi vyhledávána a přináší prostředky bez nichž by se zřejmě nepodařilo zachovat tyto pro Lofotské souostroví typické stavby a byly by k vidění jen v muzeu. Kromě toho tyto prostředky a turistický zájem poskytují záruku, že se podaří zachovat důležitou část norské pobřežní kultury v jejím přirozeném prostředí.

Pavel Dobrovský, 7. září 1998

v Severských listech publikováno

Související články

Losos v roce 2010 – 19. 2. 2010
Vývoz rýb z Nórska – 4. 4. 2008
Bogen – oáza klidu i rybářů – 10. 6. 2006
Rybářské Norsko – 24. 5. 2006, 17. 4. 2017
Knížka pro rybáře – 20. 12. 2005
Gyrodactylus opět řádí – 30. 11. 2001
Rybolov v severských zemích (1999) – 23. 6. 1999
Losos obecný (Salmo salar) – 6. 6. 1999
Gyrodactylus salaris – cizopasník napadající lososy – 21. 11. 1998
Norské Lofoty – Přijďte pobejt v rybářské chajdě na kouzelném Severu – 7. 9. 1998
Lov lososů a pořádání výprav – 15. 5. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,08   hodnoceno: 25 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.380 • onln: 1 • robot ostatni • php: 1.276 sec. • www.severskelisty.cz • 54.227.17.101
file v.20180224.034548 • web last uploaded 20180224.150410
2017:282 • 2018:5