Dovolená v Dánsku

Foto: Robin Strand

Foto: Robin Strand

Foto: Lars Bjørnsten 2005

Duny jsou, když

Když se matka příroda pustila do vybudování oblasti, které dnes říkáme Skandinávie, rozhodla se pro ten nejpevnější a netrvanlivější stavební materiál – žulu. Říká se „pevná jako švédská žula“, dodnes si stavitelé v Norsku, Švédsku a Finsku pochvalují jak se jim snadněji a rychleji, než jinde, do kamene hloubí základy. Na pobřeží tvoří oblé, vyhlazené kamenné břehy typickou, romantickou scenérii, Dá se na nich posedět v tichém zadumání, seveřané se na nich rádi opalují.

Jinak je to u jižních břehů Baltického moře a pak dál na pobřeží Severního moře podél západní části Jutského poloostrova, přes Frísko až po sever Holandska. Zde nahradil žulu písek, který mezi mořem a vnitrozemím vytvořil písčité formace, pahorky – duny. Znalců severu u nás tak mnoho není, proto většina lidí si pod tímto pojmem představuje hlavně obrovské, vlnité, písčité plochy Sahary, které namáhavě zdolávají karavany velbloudů a kde se boří a někdy i havarují trucky závodu Paříž – Dakar. Tak to jsou duny ve velkém.

Pak jsou ještě duny na dánský způsob, které jsme měli to potěšení zkoumat během zajímavé dovolené. Dánové jim říkají klitter a tvoří 10 až 50 metrů vysoké valy, někdy zpevněné vegetací, tedy nízkými keříky nebo trsy trávy. Za pahorkem-dunou šumí, voní, někdy i bouří Severní moře, oddělené jen několikametrovou pláží.

Výstup na dunu je nezapomenutelný zážitek. Písek je tak jemný a sypký, že se do něj noha boří až po kotník, lezec místo plynulého stoupání ujíždí dozadu, každý metr vpřed si musí vybojovat. Na druhé straně duny, při sestupu k moři, nastává často klouzavý efekt, přistání na pláži někdy v podřepu anebo i níže.

Ideální je ubytování přímo na úpatí duny v některém z moderních kempů. Mají tu chatičky i o dvou místnostech, vlastním sociálním zařízením, televizí, kuchyňkou vybavenou sporákem, ledničkou, kávovarem a veškerým nádobím. Všude pořádek a čistota na 200%, úsměv, vstřícnost.

Sochy z písku

Vynalézaví Dánové však svůj píseční živel spojili i s nevšedním uměleckým zážitkem. Když na severu Skandinávie, Kanady i Japonska vytvářejí umělci v zimním období díla z ledu, Dánové to dělají v létě z písku.

V dánském městečku Søndervig u Ringkøppingu na západním pobřeží Jutského poloostrova pořádají každé léto výstavu soch z písku. Svá díla vytvořili tu v minulosti již umělci z celého světa – Holandska, Belgie, Norska, Finska, Španělska, Německa, Austrálie, Singapuru, Kanady, Rakouska, Itálie a samozřejmě Dánska. Výstavy mají někdy dané téma, například Vikingové a severská mytologie, reklamní slogany světových firem apod.

Je téměř nad lidské chápání, jak může 4 až 5 metrů vysoké sousoší z písku vydržet pohromadě měsíce, při každém počasí. Na výstavě vám ochotně vysvětlí techniku, která spočívá v opracování velkých kvádrů silně stlačeného písku, které se během práce umělce polévají vodou. Sochat se začíná odshora a pokračuje se směrem dolů. Umělci to trvá přibližně 60 hodin, než vytvoří 4 metry vysokou sochu nebo sousoší, spotřebuje přitom průměrně 12 tun písku. Fantazii se meze nekladou.

Sandskulpturfestival 2008 začal 9. června za účasti umělců ze 14 zemí a bude trvat až do 26. října 2008.

Klára Kmochová, 14. května 2008