Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Proč jsem si vybral Norsko?

Do vztahu k Norsku jsem se dostal velmi překvapivě, vlastně velkou náhodou. Když jsem byl menší, mohlo mi být něco kolem osmi let, díval jsem se na televizi, kde dávali film Zachraňte Willyho. Tento film byl nádherný. Jednak kvůli příběhu, ale i kvůli kosatce Keiko, která se mi okamžitě zalíbila. Její dokonalý tvar, barva a hlavně inteligence, která prý předčí i známé delfíny.

Když jsem nastoupil z páté třídy na gymnázium, byl tam jeden kluk, u kterého jsem si všiml, že máme mnoho společných zájmů. Na začátku sekundy jsme se stali velkými kamarády a začali jsme si říkat naše zážitky a sdíleli jsme i to, o co se zajímáme. Tehdy jsem si do sešitu kreslil kosatku a on mi řekl: „Ty máš rád kosatky?“ Já odpověděl: „Ano.“ Začali jsme se o kosatkách bavit. Nevěděl jsem o kosatkách téměř nic. Nenechalo mě to být klidným. Proto jsem sedl doma na Internet a vyhledal spoustu informací o kosatce Keiko. Nové vyhledané informace jsem s kamarádem Davidem sdílel, až jsem zjistil, že vím víc než on. Asi po třech měsících jsem se dozvěděl, že Keiko odplula z Islandu a odtud sama zamířila do Norska do Skalvikfjordu. Toto jsem zjistil asi v říjnu 2003. Pak mě ale zasáhla rána. 12. prosince 2003, den po mých narozeninách, Keiko zemřela na zápal plic. Tenkrát v pátek mi to táta řekl a já byl celý následující týden smutný a ve škole se mi moc nedařilo. Vzpamatovával jsem se pomalu. Když jsem si opět začal prohlížet obrázky s Keiko, náhle jsem pro sebe objevil něco nového. Norskou přírodu, která mě velice nadchla. Později už jsem vyhledával hlavně obrázky týkající se Norska. Tímto způsobem jsem si Norsko zamiloval.

Nyní bych Vám rád něco řekl obecně o norské přírodě. Příroda Norska je tím důvodem, proč do Norska chci. V Norsku jsou přírodní podmínky a zvláštnosti nesporně jedny z nejpozoruhodnějších v Evropě. Líbí se mi hlavně fjordy, které lemují Norsko po celém západu, jihu a severu. Fjordy pronikají hluboko do nitra pevniny, často až k úpatí nejvyšších horských masívů. Někdy tvoří až několik set metrů vysoké stěny, což je úžasné. Také tu vznikají několik kilometrů dlouhé skalní převisy, pod nimiž mohou proplouvat i velké lodě.


Jezero Gjende v pohoří Jotuinheimen, foto Michael Stanovský

Třetina norského území leží za polárním kruhem, kde v létě i týdny nezapadá slunce a v zimě po stejnou dobu nevyjde nad obzor.

V Norsku jsou velké podnební rozdíly, hlavně mezi západem a východem. Na pobřeží je poměrně mírné oceánské podnebí bohaté na srážky. Na východě, ve vnitrozemí, při švédské hranici, je podnebí poměrně suché, s velkými rozdíly teplot.

Dále stojí za zmínku, že v Norsku je skandinávské pohoří, které se táhne od severu k jihu. Tyto hory nepřevyšují výšku 2500 metrů, ale jejich vrcholy často pokrývají ledovce a věčný sníh. Horskými údolími protékají potoky a řeky s křišťálově čistou vodou. Součástí norské horské krajiny jsou skalnaté rokle a velmi hluboké soutěsky s mohutnými vodopády, které okouzlí každého návštěvníka této nádherné země.

Co mě též zaujalo je přístup Norů k životu. Zdaleka to tam prý není jako u nás. Dám příklad. Hodně lidí, nejen z Evropy, jezdí do Norska rybařit, protože zde jsou příhodné podmínky. Tehdy, když dorybaříte, můžete si svoje věci nechat klidně v loďce a můžete se spolehnout, že vám je nikdo nevezme.

Též se mi líbí, jak přistupují k alkoholu a cigaretám. V Norsku se pije alkohol málo. Také to dělá cena. Takový půllitřík vyjde na 50 a více korun, litr vína na 200 korun. Norsko jako druhé uzákonilo, že se nesmí kouřit ve veřejných prostorách, což přispívá k čistotě přírody a zdraví jeho obyvatel. To je jen několik málo poznatků svědčící o dobrém vládnutí norských politiků. A nesmím zapomenout na to, že se zatím úspěšně brání vstupu do EU. Kéž by jim to vydrželo!

Také bych chtěl zmínit několik poznámek o tom, co pro Českou republiku Norsko znamená… Víte, jak se k nám například dostaly lyže? Jeden pán si do Norska napsal pro katalog bruslí. Jenže dopis podepsal za Bruslařský klub Praha a Norové usoudili, že jde o nějakého pana Bruslara, který má lyžařský klub. K našemu velkému štěstí tehdy poslali i katalog lyží. Po slavné první lyžovačce od Muzea k Můstku pan Roessler Ořovský zcela propadl novému sportu. Rychle získal mnoho nadšených následovníků. Mám lyžování ze všech sportů snad nejraději, a proto bych si v Norsku užíval, protože na některých místech se dá lyžovat po celý rok.

V Norsku také dělají jediný sýr na světě, který je vhodný i pro lidi s alergií na sýr.

V poslední době nám Norsko začalo přispívat nemalou částkou na naše památky. Rádi by, aby mohlo docházet ke studijním výměnám mezi jejich a našimi studenty. Již několik věcí máme tedy spolu společných. Konají se u nás i u nich různé přednášky, koncerty atd.

Slyšel jsem, a to mě k Norsku ještě více přitahuje, jací jsou Norové. Tito lidé jsou nesmírně laskaví a když tam přijedete, rádi vám se vším pomůžou. Dočasně vás někteří i ubytují, než si najdete práci nebo bydlení.

Vždy, když si vzpomenu na Norsko, zahřeje mě u srdce. Den ode dne mě srdce hřeje víc a víc. Čekám až budu dospělý, protože se tam chci odstěhovat. Teď už nic nezbývá, než čekat a důkladně se připravit. Jazykově, vzděláním, seznámit se s kulturou, zvyky atd. A našetřit si. Podívat se tam co nejdříve a opakovaně.

Na závěr vám všem přeji krásné zážitky z návštěvy Norska.

Ondřej T. Voráč, školní slohová práce, 7. 12. 2004
autor je členem Severské společnosti

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,64   hodnoceno: 14 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.188 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.452 sec. • www.severskelisty.cz • 23.20.25.122
file v.20180224.034544 • web last uploaded 20180705.040335
2017:292 • 2018:91