Finské předsednictví OBSE v roce 2008

Přehled zemí OBSE

Prezident Urho Kekkonen,
sovětský vůdce Leonid Brežněv
a prezident USA Gerald Ford diskutují
v prezidentském paláci během KEBSu,
Helsinky, srpen 1975

Auto OBSE zničené bombou ve Zvorniku
Bosna, červenec 1997

Vyprazdňování volební urny
při volbách v Kosovu, listopad 2007

Vysoce vzdělaní, jazykově výborně vybavení experti zastávali významná místa v OSN, v sekretariátě, v komisích či různých organizacích OSN jako je UNESCO, UNICEF aj. Finsko rovněž mnohdy nabídlo svou neutrální půdu pro setkání a jednání mezi Východem a Západem; tak tomu bylo v minulosti a je tomu tak dodnes.

Sotva Finsko skončilo své půlroční předsednictví Evropské unie v loňském roce, předsedá OBSE po celý letošní rok. Připomeňme si krátce vývoj od KEBSu, Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. KEBS se konala 1. srpna 1975 v Helsinkách, zúčastnilo se jí 35 hlav států ze Západu i z Východu. Představitelé podepsali „Závěrečný Akt o bezpečnosti a spolupráci v Evropě“, což tehdy v zásadě znamenalo zachování čtyř bodů – tzv. „košů“ – zajištění bezpečnosti v Evropě, vzájemnou hospodářskou spolupráci, dodržování lidských práv a ochranu životního prostředí.

Jednání předcházející podpisu této významné dohody byla velni obtížná, neboť právě v bodě udržování lidských práv byly názory v obou táborech odlišné. Proto také prezident USA Gerald Ford navrhl uskutečnit následná kontrolní setkání představitelů signatářských států, nejlépe ministrů zahraničních věcí, která by se měla konat každé dva roky v jedné ze zúčastněných zemí. Tak by byla jistota, že se těžce dosažené závěry této konference se skutečná dodržují.

A tak se také stalo. První následná konference se konala po dvou letech v Bělehradu, pak již pravidelně pokaždé v jiné signatářské zemi. Neměli tedy pravdu tehdejší skeptici, kteří se domnívali, že se v Helsinkách jednalo o velkolepou, avšak zbytečnou konferenci, která časem vyšumí jako mnohé jiné.

Dnes má tato organizace 56 členů – nejen z Evropy, ale i ze Střední Asie, USA a Kanady. Proto byl původní název KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě) v roce 1994 změněn na OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě).

OBSE má dnes zastoupení v 19 zemích a účastní se projektů na celém světě; jako pozorovatelé při volbách, dohled při humanitární pomoci, dodržování lidských práv a práva národa na nezávislost.

V poslední době se OBSE velmi angažovala v Kosovu. 28. listopadu 2007 se o tom zmínil v Klubu Lávka i finský velvyslanec J. E. Hannu Kyrölainen, když ve svém příspěvku k 90. výročí nezávislosti Finska řekl, že Finsko si již svoji nezávislost vybojovalo, ale jsou ještě země, které o ni ještě bojovat musí, jako například Kosovo. A je to právě Kosovo, o němž Srbsko společně s Ruskem prohlásilo, že jestliže si vyhlásí samostatnost, oni se postarají o zastavení jakékoli činnosti OBSE na tomto území.

Nebude tedy rok 2008 jednoduchý ani pro Kosovo, ani pro zemi předsedající Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Je zcela zřejmé, že tato mezinárodní organizace i 33 roků od svého vzniku má své opodstatnění, a lze jen doufat, že i složitá otázka Kosova bude zdárně vyřešena za pomoci OBSE.

Hana Kučerová, 10. února 2008
foto: Helsingin Sanomat, 29. prosince 2007