Švédské volby, září 1998

Göran Persson

Závěrečnou několikahodinovou televizní debatou všech významných stranických vůdců skončila v pátek večer oficiální předvolební kampaň před nedělními parlamentními i komunálními volbami ve Švédsku. Oprávnění voliči v zemi s necelými devíti miliony obyvatel vyrazí od chvíle, kdy se v lednu roku 1995 stala jejich země členským státem Evropské unie, do hlasovacích místností vůbec poprvé. Politické strany budou bojovat o 349 poslaneckých míst v jednokomorovém stockholmském parlamentu – Riksdagu.

čtk, 19. září 1998

Švédská vláda se po volbách nemění, tlak zleva však vzrůstá

Nejhorším výsledkem od roku 1928 skončily pro Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranu (SAP) nedělní parlamentní volby. Zatímco před čtyřmi lety byli sociální demokraté schopni zaujmout 45,3 procenta voličů, tentokrát jim dalo podle prakticky konečných oficiálních výsledků svůj hlas pouhých 36,6 procenta voličů.

Navzdory tomuto faktu však vůdce SAP Göran Persson s největší pravděpodobností nadále setrvá v čele oslabené menšinové sociálnědemokratické vlády, která však bude v mnohem větší míře závislá na podpoře dalších politických stran. Persson bude při prosazování rozpočtu a dalších hlasováních v parlamentu nucen hledat podporu především u exkomunistické Levicové strany vedené populistickou Gudrun Schymanovou, která je označována za vítězku letošních voleb.
"Vyvedli jsme zemi z krize a nyní máme znovu šanci dělat skutečnou sociálnědemokratickou politiku," uvedl Göran Persson v reakci na volební výsledky. "Švédští občané chtějí, abychom zemi zajistili spravedlnost, a my se této šance musíme chopit," dodal minulý i budoucí švédský premiér s překvapivým úsměvem, jako by byl volby vyhrál.

Exkomunisté Gudrun Schymanové se z 6,2 procenta hlasů v roce 1994 dostávají až na 12,6 procenta, což výrazně posiluje jejich sebevědomí (strana změnila svůj oficiální název, ale někteří její čelní členové se za komunisty prohlašují dokonce i nyní). "Celkově jsme posílili levici, a to je nejdůležitější," uvedla k výsledkům Gudrun Schymanová, jejímž lékem na snížení rekordní nezaměstnanosti v zemi je mimo jiné také nucená dělba pracovních příležitostí cestou zkrácení pracovní doby na pět hodin.

Takzvaný socialistický blok, tvořený sociálními demokraty a exkomunisty, nakonec nezískal nadpoloviční většinu mandátů o jedno křeslo. Levice bude proto potřebovat podporu ještě dalšího subjektu, jímž je Strana ochránců životního prostředí-Zelení. Tu v neděli podpořilo celkem 4,5 procenta voličů, ale i jejích 16 poslaneckých mandátů bude mít vzhledem k výsledkům ostatních velkou váhu. "Budeme mít více vlivu než pravice, a to je důležité," komentoval výsledky voleb vůdce zelených Birger Schlaug.

Tomáš Sniegoň, 20. září 1998

Šéf švédských sociálních demokratů ohlásil vítězství ve volbách

Šéf švédských sociálních demokratů Göran Persson oznámil večer vítězství své strany v dnešních parlamentních volbách. "Budeme dál vládnout," řekl Persson nadšeným členům své strany poté, co sociální demokraté spolu s dalšími levicovými stranami získali ve volbách většinu. Sociální demokraté a dvě další levicové strany získali po sečtení výsledků v 5504 volebních okrscích z celkem 6109 dohromady 53,1 procenta hlasů.

čtk, 20. září 1998

Jedno křeslo chybí do většiny

Jedno poslanecké křeslo dělí takzvaný socialistický blok levicových stran ve Švédsku k zajištění většiny v parlamentu. Vyplývá to z výsledků sčítání hlasů ve všech 6109 volebních okrscích. Sociálnědemokratická dělnická strana (SAP) premiéra Görana Perssona získala 36,5 procenta hlasů, což jim umožní disponovat 131 poslaneckými mandáty. Bývalá komunistická Levicová strana, s jejíž tichou podporou socialistické menšinové vládě se počítá, obdržela 12 procent hlasů a 43 křesel. Dohromady tak mají 174 křesel v jednokomorovém parlamentu (Riksdagu) o 349 místech.

čtk, 21. září 1998

Volby ve Švédsku aneb červený a černý

V neděli proběhly ve Švédsku volby – parlamentní, krajské a obecní. Ony tedy ty volby ani moc neprobíhaly, spíš jen tak prošly.

Prošlo to především dvěma stranám mírně pravicovým (FP, C) a straně zelených, kteréž se v průběhu dnešního počítání hlasů úzkostně procházely nad čtyřprocentní hranicí volitelnosti do parlamentu, leč neklopýtla ani jediná. Dosud menšinově vládnoucí sociální demokracie prošla se svým pádem k 37 procentům do stavu, kdy se nejspíš bude i nadále přidržovat kormidla moci. Nohy jí v tomto úsilí tentokrát budou muset podrážet nejméně dvě další strany, z nichž přinejmenším jedna ze středu politického křoví. Česká varianta podpory od úhlavního pravicového nepřítele nikoho zatím ani nenapadla.

Toť dáno zřejmě tím, že švédští komunisté se přejmenovali na Stranu levice a poněkud mumlavě přešli od diktatury proletariátu k blíže neurčené vidině sociálně spravedlivé demokratické společnosti. Sundali ze stěn obrazy Stalina, a mnozí dokonce i masového vraha Lenina, a v rétorice se od sociální demokracie liší snad jen štědřejším příslibem státních peněz všem potřebným – proč ne, vždyť s dnešní technikou tištění peněz moc nestojí a lesů na papír má Švédské království dostatek. Komunisté se tak vyšvihli z 6 na 12 procent, sebrali však hlasy především svým růžovým bratrům ze sociální demokracie, takže levice si tím nepolepšila a nemá parlamentní většinu.

Zajímavé je, že mimo rudých ze Strany levice je nečekaným vítězem voleb strana křesťanských demokratů, která se z minulých krkolomných 4,1 vyšvihla na 11,8 procenta. Sesbírala však hlasy především zprava, takže se tím v mocenské tahanici nic nezměnilo. Její vůdce přizpůsobil rétoriku zemi bezvěrců a místo o posledním soudu mluvil o škole, zdravotnictví a péči o důchodce. V řeči o morálce se vyhnul všem hříchům s výjimkou rozkrádání peněz daňových poplatníků, což je obecné hobby politické elity a nadávání na to pak hobby lidu obecného. (To pochopitelně platí jen pro státy prohnile demokratické, neboť spořádané diktatury nastolují pořádek tím, že ukradnou všechno najednou a tomu, kdo remcá, dají do držky roubík.)

Zdá se tedy, že je vše nově při starém, a ač sociální demokracie sklouzla k nejnižší cifře od roku 1920, neznamená to vcelku posun ani doprava, ani doleva. Takzvaný trh mrmlá cosi o politické nestabilitě, ta je však kořením demokracie, takže se nejspíš brzy dočkáme dalších svěžích politických skandálků. Třeba se nám dík vzrostlé křesťanské demokracii zvýší morálka natolik, že nás začne po vzoru zámořské velmoci zajímat, co považují za sex naši politici. Otázka o to zajímavější, že zázračně potentní prostředek Viagra byl právě uznán za lék a bude dotován ze státní pokladny. Snad se tedy proslulá švédská sexuální nevázanost dostane z filmového světa i do politické reality, a znavení politici se budou mít čím chlubit.

Petr Fyrborg, Neviditelný pes, Švédsko, 23. září 1998

Švédský premiér sestavil vládu

Bojovat proti nezaměstnanosti se dnes zavázal staronový švédský premiér Göran Persson při představování své vlády na prvním zasedání nového parlamentu, který vzešel ze zářijových voleb. Uvedla to agentura AFP.

Sociální demokrat Persson prohlásil, že bude pokračovat v nastolené hospodářské politice. Za hlavní cíl označil zajistit do roku 2004 zaměstnání 8 procentům obyvatelstva v aktivním věku. Nyní je to podle oficiálních statistik 76 procent. Míru nezaměstnanosti slíbil snížit z dnešních 7,3 procenta na čtyři do roku 2000.

Řídit švédské ministerstvo zahraničních věcí bude bývalá ministryně životního prostředí Anna Lindhová. Někdejší ministryně zahraničí Lena Hjelm-Wallenová se stala vicepremiérkou.

zdroje: čtk, Neviditelný pes, 6. října 1998