Dagmar Dánská, česká královna (*1186(?)–1213)

Modlitba královny Dagmar.
Malba v kostele v Ringstedu.
foto Wikipedia

Pamětní deska královny Dagmar
v kostele v Ringstedu
s česko-dánským dvojjazyčným
textem. foto Wikipedia

Osobnost české královny Dagmar, která se stala díky sňatku s Valdemarem II. dánskou královnou je v našich krajích také trochu opředena legendami, některé pramení z historického románu Václava Beneše Třebízského Královna Dagmar.

Takže trochu fakta:

Dagmar Dánská (Markéta Přemyslovna) se narodila asi v roce 1186. Byla česká princezna, dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské, tu však její manžel Přemysl Otakar I. zapudil. Dětství tedy prožila se svou matkou. Byla prý velmi krásná, tak není divu, že o její ruku byl zájem.

Markéta měla jednoho bratra, Vratislava, a sestry Božislavu a Hedviku. Zažila nejprve zvolení svého otce českým knížetem, poté ale, když Přemysl Otakar I. její matku zapudil, musela spolu s ní hledat útočiště v Míšeňsku. Na míšeňský dvůr, kde Markéta vyrůstala, však roku 1204 přišli vyslanci dánského krále Valdemara II. s žádostí o ruku. V roce 1205 se její matka Adléta mohla vrátit do Prahy, neboť manželství princezny Markéty Přemyslovi slibovalo spojenectví dánského krále.

Svatba s Valdemarem II. proběhla ve městě Lübeck roku 1205. Při té příležitosti Markéta přijala jméno Dagmar. Valdemar však byl své ženě prý často nevěrný, ovšem Markéta si údajně v krátkém čase velmi získala poddané svou krásou a laskavostí. Dodnes je jednou z nejvzpomínanějších dánských královen.

Valdemar II. byl uznávaný a vážený král v Evropě. Jeho otec Valdemar Veliký a Arcibiskup Absolon byl jmenován Valdemar svatého otce, Knud Lavard – To bylo pro zdůraznění „Král Boží milosti“A tak význam křesťanství v Dánsku.

Jeho otec Valdemar Veliký se svým spojenecem Absalonem proslavili ve 12. století dobyvačnými a loupeživými válkami do zemí jižního Pobaltí. To bylo obydleno Slovany (Vendy), kteří podnikali do Dánska úspěšné nájezdy. Roku 1169 se však Valdemarovi Velikému podařilo obsadit Runaj, jejíž pohanští obyvatelé byli násilně christianizováni a podřízeni biskupství v Roskilde. Jeho loupeživým výpravám pak církev přiznala status křížových výprav. Mělo to velký význam pro křesťanství z Dánsku; Valdemar byl nazýván Králem boží milosti.

V roce 1209 se jí Královně Dagmar narodil syn Valdemar. Porod druhého syna v roce 1212 však již nepřežila.

Stará lidová balada říká, že na smrtelné posteli Markéta žádala Valdemara, aby se podruhé oženil s Kirsten, dcerou Karla von Rise, a ne s „krásnou květinou“ Berengarií Portugalskou (dánsky: Bengerd). Jinými slovy předpovídala boje o trůn mezi Berengariinými syny, které můžou přivést Dánsko do potíží.

Po Markétině smrti se v roce 1214 král Valdemar stejně oženil se zmíněnou Berengarií Portugalskou. Důvodem bylo udržení dobrých vztahů s Flandrami.

Valdemar II. v roce 1218 zvolil svého nejstaršího syna svým spoluvládcem. Avšak roku 1231 byl princ Valdemar při lovu v Refsnæsu smrtelně postřelen.

Královna Dagmar je pohřbena v kostele v Ringstedu na Sjællandu v hrobě s prostým náhrobkem. Po jednom boku Valdemara II., královna Berengarie je pohřbena po jeho druhém boku. V tomto kostele se nachází i malba představující královnu při modlitbě. V hrobě byl v roce 1683 nalezen kříž, vyrobený v Byzanci na přelomu 10. a 11. století. Jeho originál je uložen v Kodani.

V roce 1928 byla v Ringstedu odhalena pamětní deska, na které je vyobrazena královnina podoba a Dagmar s poddanými. Deska je dvojjazyčná a nápis na ní je v češtině a dánštině.

Literatura:

Václav Beneš Třebízský: historický román Královna Dagmar.
Svatopluk Čech: Dagmar a Vocel, ČČM 1846

podle Wikipedie / dánská verze