znak SLSeverské listy

           

 

Muzea v Tromsø

Amundsenova busta před Polárním muzeem, foto Michael Stanovský
Amundsenova busta před Polárním
muzeem, foto Michael Stanovský

Na východní straně se nedaleko od hlavního náměstí nachází ve starém dřevěném skladištním objektu velmi zajímavé muzeum, je to Polární muzeum provincie Trøms (Polarmuseum i Trømss) se vstupným 30 NOK. Muzejní sbírky začínají docela nezajímavou řadou exponátů vypovídajících o lovu kožešinových zvířat v arktických oblastech, ale hned za touto částí muzea najdete velmi poutavou sekci věnující se Špicberkám, která v sobě zahrnuje archeologické nálezy příležitostně znovu nabyté na ruských stanicích lovců kožešin. Většina artefaktů pochází z hrobů, kde se dokonale zachovaly díky věčně zmrzlé půdě. Dvě další sekce v prvním poschodí muzea se zabývají tématem lovu tuleňů, což byla velmi důležitá součást místní ekonomiky až do padesátých let dvacátého století.

Ve druhém poschodí je další sekce, která je celá věnovaná známému badateli Roaldu Amundsenovi (1872–1928), který strávil celých třicet let pátráním po tajemstvích Arktidy a Antarktidy. V roce 1901 zde koupil loď Gjoa původně určenou pro lov tuleňů, s níž v letech 1903–1906 projel jako první od východu na západ Severozápadní průjezd (Northwest Passage) námořní trasu mezi Atlantským a Tichým oceánem podél severních břehů Ameriky. Vzhledem k obtížným klimatickým podmínkám se tato cesta dodnes nevyužívá. Dnes je loď Gjoa vystavena v Oslu. V muzeu můžete obdivovat všemožné pomůcky a nástroje používané Amundsenem a jeho muži. Najdeme tu takové předměty, jako jsou například spodky, dýmky, boty nebo cepíny. Nejjasnější obrázek o expedici si však vytvoříte díky fotografiím, které dokumentují průběh namáhavé a vyčerpávající výpravy. a konečně je zde i rozsáhlá sekce věnující se Amundsenovu současníku Fridtjofu Nansenovi (1861–1930), polárnímu badateli velkého věhlasu, který se v posledních letech svého života proslavil jako vedoucí figura mezinárodního boje proti hladomoru. Před muzeem je umístěna Amundsenova busta.

Na jižní straně města se nachází Muzeum umění severního Norska (Nordnorsk Kunstmuseum). Podle průvodce je zde sice vstup zdarma, ve skutečnosti však pořadatelé vždy něco vybírají. Muzeum najdete ve druhém a třetím poschodí rozlehlé budovy bývalé školy z pozdního devatenáctého století. Není zde sice žádná velká kolekce sbírek, ale přesto muzeum obsahuje krásné exempláře děl mnoha norských malířů od těch méně známých, jako je například Axel Revold a Christian Krohg, až po velikána světového umění Muncha. Permanentní výstava je často oživována pracemi zapůjčenými z Národní galerie v Oslu.

V městě Tromsø je ještě několik menších či méně významných muzeí.

Podle turistického průvodce Norsko
Nakladatelství Jota v edici Rough Guides
Brno 2001

Polaria

Polaria v listopadu 2001, foto Zdeněk Soukup
Polaria v listopadu 2001, foto Zdeněk Soukup

Na jihu Tromsø se nalézá Výstavní pavilon Norského polárního institutu (Polaria) se vstupným 70 NOK, kde můžete zhlédnout bohaté sbírky všeho, co se nějakým způsobem dotýká arktických oblastí, včetně akvária přeplněného arktickými druhy. Podívat se tady můžete i na film, který beze slov vypráví o Špicberkách, můžete nahlédnout do sekce věnující se polárním výpravám.

Pavilon Polaria byl vybudován v roce 1998. Vstupné 70 NOK je sice katastrofální, ale žádný milovník Severu neopomine navštívit tuto expozici. Má návštěva v listopadu roku 2001 byla příjemná. Jako jediný divák jsem shlédl krásný film o Svalbardu. Neméně zajímavá jsou různá akvária s mořskými živočichy. Nechybí ani drezůra tuleňů, což je představení spíše pro děti. Na můj dotaz, jak mají teplou vodu, jsem dostal odpověď +7 ºC. Často je to i méně.

Zdejší expozice je potřebná, protože Polární muzeum ukazuje minulost Arktidy, kdežto expozice Polaria ukazuje současnost nebo novější znalosti o Arktidě.

Zdeněk Soukup, 20.1.2001

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,20   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.925.255 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.112 sec. • www.severskelisty.cz • 18.191.240.243
file v.20230419.185100 • web last uploaded 20231105.233934
2017:276 • 2018:191 • 2019:144 • 2020:100 • 2021:91 • 2022:72 • 2023:35 • 2024:9