Darujeme horu Finům k narozeninám, říkali Norové

Pohled na nejvyšší finské hory. Halti je třetí zprava.
foto Ari Mure, Creative Commons

Finská strana hory Halti s hraničním kamenem 303B
foto Matti Paavola, Creative Commons

Hraniční kámen 303B na nejvyšším místě Finska
na hoře Halti, foto AP

Letos v červenci 2017 všechny lidi, kterým zůstává Finsko za nehty, určitě potěšila zpráva, že Norové uvažují o tom věnovat jejich nejvyšší horu Halti.

Hora Halti má dva vrcholy, ten menší mezivrchol Hálditšohkka je na hranicích s Finskem a měří 1324 metry. Hlavní vrchol je o 7 metrů vyšší, je už v Norsku, pár desítek metrů od vytyčené hranice. Paradoxně je tedy finská nejvyšší hora v Norsku.

Norská vláda v létě chystala pro Finsko k jejich stému výročí nezávislosti netradiční dárek. Pouhým posunutím hranice o 40 metrů by tak ztratilo jen 0,015 kilometru čtverečního – a Finům by vrcholek jejich nejvyšší hory patřil. S nápadem přišla skupina Norů v čele s bývalým geofyzikem Bjørnem Geirrem Harssonen. Tamní vládu požádali, aby vrchol výběžku přenechala sousední zemi. Hora nepatří ani mezi dvěstě nejvyšších bodů Norska a země by tak podle nich na přátelském gestu příliš netratila.

Šestasedmdesátiletý Harsson s nápadem přišel již v roce 2016, když se dozvěděl, že Finsko bude v prosinci 2017 slavit stoleté výročí nezávislosti na Rusku. Vzpomněl si přitom, jak ho poloha hranice zmátla, když nad Halti v roce 1972 přelétával.

Loni v červenci proto kontaktoval norské ministerstvo zahraničí s tím, že gesto by Finsko jistě velmi potěšilo. Hranice mezi oběma zeměmi totiž byla nakreslena kolem roku 1750 a podle Harssona je „geograficky nelogická“.

Ministerstvo zahraničí Harssonovi odpovědělo, že ačkoli návrh oceňuje, podle prvního článku norské ústavy je země „svobodná, nezávislá, nedělitelná a nezcizitelná“. Podle odborníků na norské právo se však ústava nevztahuje na drobné úpravy hranic. V posledních letech se norské hranice s Finskem i Ruskem upravovaly například podle toho, jak se měnila koryta vodních toků.

Harssonův nápad získal velkou mediální pozornost i podporu mnoha Norů a Finů. Harssonův syn na Facebooku založil stránku, která požaduje, aby mohlo Finsko na své stoleté narozeniny „přepsat svou historii i učebnice zeměpisu“. Návrh podpořili i místní politici, kteří se obrátili na vládu v Oslu.

Na podporu tohoto nápadu byla v Norsku spuštěna internetová kampaň a postavila se za něj i řada místních představitelů. Facebookovou stránku vyzývající stoupence umožnit „Finsku přepsat při 100. výročí učebnice zeměpisu i dějepisu“, kterou založil Harssonův syn žijící v USA, označilo symbolem „To se mi líbí“ 17 tisíc lidí.

V říjnu 2017 však norská vláda tento nápad zamítla. Návrh darovat vrchol Halti Finsku v Norsku narazil na nepřekonatelné právní překážky. „Úprava hranic mezi zeměmi vytváří právní problémy spjaté mimo jiné s norskou ústavou,“ napsala premiérka Solbergová starostovi severonorského města Kåfjord, který kampaň podporoval. „Zvážíme místo toho jiný vhodný dárek Finsku k jeho výročí,“ dodala premiérka.

Zdroj iDnes.cz, červenec/říjen 2017