Priority finského předsednictví

velvyslanec Finské republiky
v České republice J. E. pan
Jorma Inki, foto Jiří Bartoň

Od 1. července letošního roku se na následujících šest měsíců ujalo předsednictví v Radě EU Finsko. Na internetovém serveru www.euroskop.cz odpovídal velvyslanec Finské republiky v České republice J. E. pan Jorma Inki na otázky Romana Grametbauera z Úřadu vlády ČR. Z rozhovoru vybíráme pro čtenáře Severských listů několik otázek a odpovědí.

Vaše Excelence, jaká jsou hlavní témata finského předsednictví?

Pro tento rok předsednictví se Finsko drží programu společně vypracovaného s Rakouskem. Od počátku finského předsednictví nebylo potřeba program měnit či revidovat.

Finsko předsedá EU již podruhé. První období v druhé polovině roku 1999 bylo v naší zemi chápáno jako velká národní příležitost. Na začátečníka byl výsledek docela dobrý. Naší hlavní ambicí není směřovat k tomu, abychom během předsednictví prosazovali národní zájmy. Naopak, v předsednictví zdůrazňujeme význam účinnosti, nestrannosti a odpovědnosti.

Máme přání zvýšit evropskou konkurenceschopnost tak, že se soustředíme na výzkum a vývoj. To ovšem volá po dodatečné aktivitě jednotlivých národních vlád. Moje země to bere velmi vážně.

Jeden z členů Evropské komise je odpovědný za rozšíření EU. Jmenuje se Olli Rehn a pochází z Finska.

Finsko si pro Evropu nepřeje vytvořit geografické či kulturní limity. Měli bychom být novým členům otevření a přijmout nové kulturní impulzy. Být multikulturní není kletba. Je to obohacení. Ale na druhé straně bychom jasně neměli dávat žádné kompromisy našim základním hodnotám, jako je demokracie, lidská práva a principy právního státu. Společně akceptovaná sociální a ekonomická kritéria musí být dodržena. Myslím si, že Bulharsko a Rumunsko mají dobrou perspektivu se brzy připojit k EU. Další státy budou následovat.

Jaký je názor finské veřejnosti po desetiletém členství v Evropské unii?

Ve finském referendu 16. října 1994 přišlo k volbám na 74 %voličů. A 56,9 %jich bylo pro vstup do EU. Do dnešní doby se situace pravděpodobně mnoho nezměnila. V zásadě se zdá, že lidé jsou s členstvím spokojeni; v současnosti neexistují žádné politické tlaky, které by propagovaly ukončení členství v Unii. Když už jsme se jednou rozhodli, jsme dobrými evropskými občany. Lidé jsou také spokojeni s eurem jako s národní měnou. Není žádná nostalgie po staré měnové jednotce – finské marce. Obecně lze říci, že se Finové cítí jako Finové, kteří jsou zároveň Evropany.

Jak lidé zhodnotili členství Finska v EU?

Ale jako všude v Evropě, slyšíme neustálou a někdy mírně přehnanou kritiku na pomalou práci administrativy EU. Všechny ty běžné anekdoty o EU a o okurkové kvalitě směrnic jsou známé i ve Finsku.

Zdá se, že lidé chápou, že EU jednak zlepšuje náš ekonomický růst a jednak nám dává stabilitu. Pro zemi jako je Finsko je EU jedinečným nástrojem, jehož prostřednictvím můžeme ovlivňovat globální hrozby a problémy.

Za rozhovor děkuje Roman Grametbauer, redakčně kráceno, 21. srpna 2006