Norsko a Kosovo po deseti letech

Kosovští Srbové se bojí, co přijde po vyhlášení nezávislosti Kosova. A Norové nabízejí pomocnou ruku.

Autonomní oblast Kosovo touží po samostatnosti. O etnických nepokojích v této oblasti bylo popsáno již mnoho papíru. Srbové z Kosova odcházejí, pokud mají kam. 16. ledna 2007 vyšel v Lidových novinách článek, kde se uvádí jeden příklad za všechny. V jednom z malých měst jižně od Prištiny, kde žijí převážně Srbové, chodilo před prázdninami do třídy 30 dětí, od září jich bylo již jen třináct.

Asi třicetiletý Goran Arsič, Srb žijící v Kosovu, hejtman kraje ležícího jižně od Prištiny, kde v současnosti žije asi 50 tisíc Srbů, říká: „My vlastně většinou ani nemáme kam jít. Vždyť i lidé, kteří odešli již v roce 1999, stále v Srbsku žijí v kasárnách, tělocvičnách či jiných provizorních ubytovnách.“ Srbů podle něj nyní v Kosovu žije okolo 150 tisíc, tedy asi sedm procent obyvatel.

„Odcházejí hlavně do Srbska. A nově jim pomáhá i norská vláda, která přišla s projektem, jenž umožňuje mladým srbským párům odejít žít a pracovat do Norska,“ dodává Goran.

Norsko pomáhalo uprchlíkům v Kosovu už dříve. Ale v roce 1998 to byli etničtí Albánci, kteří utíkali ze svých domovů.

podle Lidových novin (Tereza Šupová, My vlastně nemáme kam jít), 16. ledna 2007