Geniální větve

Nápadné převislé větve vlající jako dlouhé třásně ve větru patří k typickému habitu břízy bradavičnaté (Betula verrucosa syn. B. pendula, fin. rauduskoivu). Bývají někdy až 4-5 metrů dlouhé. Jejich úkolem je vystavit listy světlu, kterého solitérně rostoucí bříza bradavičnatá potřebuje mnohem více než bříza pýřitá, rostoucí zpravidla uvnitř porostu jiných stromů. Proto se také s převislými vlajícími větvemi u břízy pýřité (Betula pubesces, fin. hieskoivu) nesetkáme. Bříza bradavičnatá tak zvětšuje svou listovou plochu – tenké převislé větve bývají celé olistěné, zatímco silných větví bez listů zde najdeme jen velmi málo. Stejným způsobem maximalizují plochu listů také liány tropických deštných pralesů, ty však nemají vlastní kmen a do potřebné výšky šplhají po kmenech jiných rostlin.

Václav Chvátal, 1. 12. 2004

Literatura

Mikkola, K. 2004: LIMTUJA SYÄVÄ SAMMAKKO. In: Suomen Luonto 63(11). Suomen luonnonsuojeluliitto, Helsinki. ISSN 0356-0678.

Veistola, T. 2004: KAKSI METSÄÄ PELASTUI HÄMEESSÄ. In: Suomen Luonto 63(12): 11. Suomen luonnonsuojeluliitto, Helsinki. ISSN 0356-0678.

Vuokko, S. 2004: NEROKKAAT KOIVUN RITVAT. In: Suomen Luonto 63(11). Suomen luonnonsuojeluliitto, Helsinki. ISSN 0356-0678.

Vhitfield, P. (toim.) 1994: SUURI ELÄINTIETO (Gruppo editoriale fabbri, Bompiani, Sonzong, Etas). Suomentanut Lasse Kosonen. WSOY. ISBN 951-0-17601-x.